Montreal - Nedělní tragédie, kdy po Velké ceně Kanady přejel jeřáb traťového komisaře, je první smrtelnou nehodou během Grand Prix formule 1 po dvanácti letech.
S tím, jak se neustále zlepšuje bezpečnost monopostů, jsou závody mnohem nebezpečnější pro lidi kolem dráhy než pro samotné piloty F1. Zatímco poslední obětí z řad závodníků byl Ayrton Senna v roce 1994 v Imole, od té doby zemřeli už tři pořadatelé.
Sennova smrt, která následovala jen 24 hodin po fatální havárii Rakušana Rolanda Ratzenbergera, znamenala ve světě Velkých cen revoluci srovnatelnou snad jen s přesunem motorů za jezdce a nástupem turba.
Začal se klást enormní důraz na bezpečnost a odolnost monopostů byla zkoušena podobně jako u osobních aut crash testy.
Dokonalá ochranná skořepina
Tělo jezdce je „obaleno“ kevlarovou konstrukcí, která působí jako ochranný štít v případě nárazu. Kola, spoilery a podobné části vozu jsou konstruovány tak, aby v případě těžkého karambolu postupně odlamovaly a působily jako tlumící zóny.
Dokonal to dokazuje havárie Roberta Kubici z Montrealu 2007 (viz. video na začátku článku). Polák sice mezi svodidly létal jako kulečníková koule, dokonce se vůz otočil kolem své osy, ale pevné jádro ho ochránilo před těžkým zraněním.
Poslední oběť zemřela v Mostě
Od Sennovy tragédie tak v monopostech F1 umírali jezdci pouze v historických závodech, kde vozy pochopitelně bezpečnost současných strojů postrádají.
Poslední pomyslný pomníček F1 tak vyrostl, světe div se, v České republice. Rakouský pilot Fritz Glatz nepřežil v roce 2002 havárii vozu Footwork Arrows při závodě EuroBOSS Series v Mostě.
Smrtonosná kola
Zatímco o bezpečnost závodníků se dbá stále více, pořadatelům pořád zůstaly jen tenisky a montérky. V letech 2000 a 2001 byla zabijákem utržená kola.
V Monze v září 2000 byl takto zabit dobrovolný hasič Paolo Ghislimberti, jehož zasáhlo kolo z Jordanu německého pilota Heinz-Harald Frentzen. O šest měsíců později se australskému pořadateli stalo osudné kolo z BARu Jacquese Villeneuva.
V důsledku těchto tragédií se upravilo zavěšení kol tak, že i když se zlomí tyče závěsů, pořád existuje spojení kola s šasi a nebezpečné kusy vozu tak nelétají vzduchem.
Bohužel, nehody se stávají i mimo trať, což dokázala nedělní tragédie kanadského traťového komisaře v Montrealu.
