Rusové a Gruzínci se přes válku objali. Kde? V Pekingu

Reuters, pat
10. 8. 2008 13:05
Gruzínci i Rusové v Pekingu zůstávají
Stříbrná Ruska Natalia Paderinovou (vlevo) se po závodě ve vzduchové pistoli objímá s bronzovou Gruzínkou Nino Salukdvadzeovou.
Stříbrná Ruska Natalia Paderinovou (vlevo) se po závodě ve vzduchové pistoli objímá s bronzovou Gruzínkou Nino Salukdvadzeovou. | Foto: Reuters

Peking - Hry v Pekingu jsou další olympiádou, kde se potkávají sportovci dvou zemí, mezi nimiž zuří válečný konflikt. V den, kdy byl v čínské metropoli zapálen olympijský oheň, se naplno rozhořel boj Gruzie s Ruskem o Jižní Osetii.

Sportovci obou zemí však dali v Pekingu jasně najevo, že válka na olympijskou půdu nepatří.

Čtěte také: Zmatek v Osetii: Gruzie couvá. Jen slovy, tvrdí Rusko

Gruzínská střelkyně Nino Salukvadzeová se po závodě ve vzduchové pistoli objala s Ruskou Natalií Paderinovou. Obě získaly medaile: Gruzínka skončila třetí, Ruska druhá.

"Kdyby si svět vzal ponaučení z toho, co jsem já dnes udělala, už by nebyly žádné války," prohlásila podle agentury Reuters Salukvadzeová.

Vedení ruské i gruzínské delegace na hrách v Pekingu ujistila Mezinárodní olympijský výbor, že obě země na olympiádě zůstanou. Ještě v sobotu se přitom zdálo, že Gruzínci zvažují odjezd z Pekingu. Naznačoval to aspoň mluvčí jejich národního olympijského výboru.

Čtěte více: Gruzínci možná opustí olympiádu. Kvůli válce s Ruskem

Spekulacím nakonec učinil přítrž sám gruzínský prezident Michail Saakašvili, který sportovcům do Číny vzkázal, aby na hrách zůstali.

"Žijeme v 21. století. Když jde o sport, zůstaneme vždy přáteli. Do přátelství nic nezasáhne, dokonce ani při tak zvláštní věci, jako je střelba," řekla přesvědčeně bronzová Gruzínka Salukvadzeová.

Čtěte o českých úspěších ve střelbě:
Češi mají druhé zlato! Kostelecký triumfoval v trapu
Fantazie: Češka Emmons získala olympijské zlato!

S tím, že sport a politika by se neměly míchat, souhlasí i vedení ruského olympijského výboru. "Máme vlastní pohled na to, co se v Jižní Osetii děje, ale myslíme si, že je to záležitost pro Organizaci spojených národů, nikoli pro hry v Pekingu," řekl agentuře Reuters viceprezident ruského výboru Viktor Chotočkin.

Rozhodnutí obou zemí na hrách zůstat ocenil Mezinárodní olympijský výbor. "Odráží to olympijského ducha. MOV věří, že je to správné rozhodnutí, zvláště pro sportovce, pro které jde o celoživotní zážitek," uvedla mluvčí MOV Giselle Daviesová.

Ruský a gruzínský tým v Pekingu jsou propojeny osobními vazbami. Řada ruských sportovců se v Gruzii narodila, nebo jejich rodinní příslušníci v této zemi žijí. Podle Chotočkina to však nijak neovlivňuje náladu v týmu. "Je přesto zřejmé, že když vidíte v televizi tolik obětí, tak tito lidé trpí," dodal ruský funkcionář.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 24 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy