Holasice - Celá dědina na nohou. Ze všech přítomných srší radost a štěstí, po závisti ani vidu, ani slechu. Most přes železniční trať, stejně tak i stromy a cedule ověšené trikolórami v národních barvách.
Tak vypadala vesnička Holasice nedaleko Brna při návratu zlatého olympionika Davida Kosteleckého z Pekingu. Holasičané na svého hrdinu čekali již od šesti hodin odpoledne, na příjezd střelce si ale museli ještě dvě hodiny počkat.
Do Holasic se sjížděli lidé z širokého okolí a na návsi u pomníku sovětských osvoboditelů se postupně sešlo několik stovek lidí, kteří cvičili pokřiky na přivítání Davida.
V prvních řadách samozřejmě stáli Kosteleckého nejbližší příbuzní. Hlavně jeho rodiče, maminka Božena a otec František, byli s přibývajícími minutami očividně stále nervóznější. Na otázku, co řeknou synovi jako první, odpověděli oba shodně. "Poděkujeme mu. A samozřejmě mu hned popřejeme."
Mamince poté mimochodem uklouzlo: "Už, aby tu byl". Na otázku, jestli v ní příjezd syna vyvolá pláč, odpověděla že určitě ne. "Všechno jsem už totiž vyplakala, víc už to prostě nejde," uvedla. Jak jí, tak i otci šly v očích vyčíst hrdost a nesmírné štěstí.
Zlatý hrdina z OH: "Omlouvám se, že nevypadám svěže"
Krátce po dvacáté hodině se dočkali nejen rodiče, ale i všichni přítomní. Ihned po vystoupení Kosteleckého na pódium se strhl povyk. "Zdravím všechny, moc vám děkuji za skvělé přivítání," zněla první slova olympionika do mikrofonu. Ještě předtím se však objal s rodiči.
Poté vystoupil na připravený stupínek s číslem 1 a během toho, co dav skandoval jeho jméno, splnil svou hlavní povinnost - ukázal své "pekingské zlato". Poté všechny přítomné mile zaskočil. Začal se totiž omlouvat.
"Cestuji 30 hodin v kuse, jen v letadle jsem z toho strávil celých 13 hodin. Pak jsme ještě absolvovali procedury na letištích, proto se vám omlouvám, že nevypadám svěže. Nemyslete si proto, že bych si svého úspěchu nevážil," řekl skromně.
Tajemství úspěchu? Trénovaná psychika
Srocenému davu poděkovala i psycholožka Eva Šauerová, která střelci poslední 4 roky pomáhá s přípravou. "Na tento zážitek budu vzpomínat celý život," řekla. Právě příprava s Šauerovou je, jak Kostelecký sám přiznává, jedním z hlavních tajemství úspěchu.
"Máme spolu domluveno, že naše postupy nebudu nijak vyzrazovat. Je to její know how," řekl Kostelecký tajemně. "Celé 4 roky jsme se připravovali na olympiádu, je to její velká zásluha," sklonil psycholožce poklonu.
"Jednou z hlavních příčin byl ale také talisman, který jsem před odjezdem dostal od synovce Kuby," dodal rychle s úsměvem.
Sousedka Kosteleckého a přítelkyně jeho maminky pak potvrdila její slova. "S Boženkou jsme seděly tady před domem a plakaly. Je to úspěch pro celé Holasice, však to má taky v rodině. Jeho děda, který ho ke střelbě přivedl, byl myslivcem," prozradila genetické dispozice střelce.
