Měsíc jim trvalo založit tři výškové tábory, uhýbali padajícímu ledu i kamení. Přesně před 40 lety se kanadsko-polská výprava dostala na vrchol Tyrkysové bohyně, jak zní tibetský výklad hory Čo Oju. Poprvé v zimním období a jihovýchodní stěnou. I když tady hlavním hrdinům přálo štěstí, později některé z nich dohnal tragický osud.
Počasí jim dává okamžitě zabrat
Hned zpočátku všichni poznávají, že je nečeká nic snadného. Pod Čo Oju silně sněží.
Těsně před Silvestrem 1984 si založili základní tábor ve výšce 5200 metrů. "A sněžilo tak silně, že jsme museli stany několikrát vykopávat z hlubokého prašanu. Teplota se neustále pohybovala v minusových hodnotách, nejvíce jsme naměřili -33 stupňů," uvedl ve své zprávě pro The Alpine Journal Andrzej Zawada.