reklama
 
 

V Osijeku byl součástí bronzového týmu. Teď míří střelec Pešek na paralympiádu

11. 8. 2019 20:39
V Česku ve své disciplíně prakticky nemá konkurenci a své umění předvádí druhým rokem i na mezinárodní scéně. Nejlepší handicapovaný sportovec za rok 2018 Tomáš Pešek v červenci se svým týmem vybojoval bronzové medaile na světovém poháru v Osijeku. Absolutní vrchol pro něho ale nastane až příští rok na paralympijských hrách v Tokiu.

Sportu, jemuž kralují zejména Ukrajinci a Indové, se Pešek věnuje třetím rokem a své uznání vůči těmto reprezentantům neskrývá: "Vždycky obdivujeme, čeho jsou tito závodníci schopni, jsou jako stroje," uznale přikyvuje český reprezentant. A právě těmto "strojům" se bude chtít Pešek minimálně vyrovnat. Šancí na to bude mít poměrně dost.

Byla pro vás střelba ihned koníčkem číslo jedna?

Ne ne. Tím, že pocházím z myslivecké rodiny, tak jsem byl ke střílení a manipulaci se zbraněmi vždy veden, ovšem poté, co jsem skončil na vozíku, se mi zalíbil handbike, který jsem si díky nadacím pořídil. Se střelbou jsem začal zhruba až pět let po úraze.

Jak často trénujete a jak váš trénink vypadá?

Když mě nečeká žádná důležitá akce, tak trénuji dvakrát nebo třikrát týdně. Ale například před Světovými poháry nebo teď před mistrovstvím světa v Sydney musím trénovat každý den alespoň chvíli. Klasický trénink se ze 70 procent skládá ze střelby "na sucho" bez náboje, jen se promáčkne kohoutek, aby člověk získal při míření a mačkání spouště jistotu. Dále dělám různá posilovací a stabilizační cvičení na zápěstí nebo rameno.

Jak jste byl spokojen s nedávným kolem Světového poháru v Osijeku a následným mistrovstvím republiky v Olomouci?

V Osijeku to mezi jednotlivci nebylo takové, jak jsem si představoval. Částečně za to může to, že jsme tam kvůli klimatizaci onemocněli, to se na nás asi trošku podepsalo. Ovšem v týmech se nám dařilo, byli jsme dvakrát bronzoví. Navíc skoro ihned po návratu do Česka jsem jel do Olomouce, kde to dopadlo o poznání lépe, a získal jsem tam tři zlaté a jednu stříbrnou medaili.

V říjnu letíte do Sydney na mistrovství světa. Jaké si kladete cíle?

Z Česka tam letíme jenom dva, tudíž se mezi týmy neobjevíme. Pro mě to bude asi vrchol mé prozatímní kariéry a bylo by super, kdyby se alespoň jeden z nás protloukl do finále a tam se dostal co nejvýše to půjde. Věříme si, víme, že na to máme, ale záleží, v jaké formě do Austrálie přiletíme a jak se na nás projeví časový posun. Sám jsem nikdy tak daleko neletěl, nevím, co od toho očekávat, proto nechci vytvářet žádné předčasné prognózy.

Dotáhl jste Českou republiku až na letní paralympijské hry do Tokia. Co to pro vás znamená?

Samozřejmě, kdo by se netěšil. Byl bych nejradši, kdyby jel z českých střelců někdo se mnou, abych tam nebyl sám. Ale reprezentovat svoji zemi na tak velké akci je pro každého sportovce to nejvíc co může být, a já nejsem výjimkou. Jsem opravdu nadšený.

autor: Roman Vosecký | 11. 8. 2019 20:39

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama