České Budějovice – S plaváním začala Běla Třebínová už v devíti letech, ale problémy s klouby ji bazén vzaly. Když se v roce 1999 podrobila operaci páteře, která ji poslala na vozík, byl vodní sport jasnou volbou.
V kariéře jí potkalo spoustu těžkých překážek. Jednou z těch posledních bylo zavření bazénu v Českých Budějovicích, které jí značně zkomplikovalo přípravu na paralympiádu v Rio de Janeiru.
V trénování ji to ale nezastavilo a plavala na venkovním koupališti v osmi stupních Celsia, aby byla pro paralympijské hry připravena. A byla! Z Brazílie si přivezla dva cenné kovy.
Teď už se nezastavitelná bojovnice bude věnovat rodině. Plavat hodlá už pouze rekreačně.
Jak dlouho po ochrnutí jste opět začala sportovat?
Vlastně dost brzo. Už při rehabilitaci v Košumberku jsem se díky chápavé fyzioterapeutce mohla ponořit do bazénu. A pak při pobytu v Kladrubech rok po usednutí na vozík jsem sledovala paralympiádu v Sydney a řekla si, že bych to mohla zkusit znovu závodit.
Bylo plavání po ochrnutí jasnou volbou, nebo jste zvažovala i jiné sporty?
Voda byla vždycky můj život. Byla pro mě lékem na všechny nemoci. Jiné sporty nepadaly v úvahu, rekreačně jsem si zahrála basket, umím lyžovat, jezdím na handbiku, ale svobodná jsem ve vodě.
Před Riem jste řekla, že je to váš poslední velký závod. Opravdu tomu tak je?
Ano. Teď už moje rozhodnutí nic nezmění. Rio bylo správným zakončením kariéry. Už tam jsem startovala prakticky z přemluvení. A především díky tomu, že se na program her opět dostala moje parádní disciplína 50m znak. S plaváním se definitivně neloučím. Stále budu do bazénu chodit. Je to nejjednodušší způsob rehabilitace a udržování si kondice a kapacity plic.
Co byste určila za nejtěžší okamžik vaší plavecké kariéry?
Tenhle návrat. Dodnes se divím, že to dopadlo takhle dobře.
Běla Třebínová poprvé ukončila kariéru už v roce 2010 po mistrovství světa v Eindhovenu. A co ji přimělo k tak těžkému návratu? Nechala se přemluvit, aby vyplavala pro Českou Republiku kvótu v disciplíně 50 metrů znak. To splnila na mistrovství světa v Glasgow a rozhodla se si užít i paralympijskou atmosféru Rio de Janeira.
Kdybyste měla popsat jeden zážitek z Ria, jaký by to byl?
Jedno setkání. Byla to neskutečná souhra náhod. Potkala jsem zde Čechobrazilku, která se narodila o pár vchodů dál, než nyní bydlím já.
Nyní se bude moci Běla Třebínová věnovat své rodině a vzpomínat na zážitky ze své plavecké kariéry. Na krk si pověsila sedm paralympijských medailí. Tři zlaté, dvě stříbrné a dvě bronzové. Nejúspěšnější hry zažila v Pekingu, kde vybojovala čtyři cenné kovy a hned dva nejcennější. Díky patnácti medailím z mistrovství světa se tak řadí mezi nejúspěšnější handicapované sportovce české historie. Teď legenda českých bazénů definitivně končí.
