Bazény jsou kvůli nouzovému stavu uzavřené a nemáte kde trénovat. Ruší se i sportovní akce po celém světě. Předpokládám, že koronavirus zasáhl i do kalendáře plaveckých závodů?
Veškeré závody jsou zrušené, jak mistrovství Evropy na Madeiře, které mělo být v květnu, tak závody IDM v Berlíně. Ty se měly uskutečnit v červnu. Nemáme ani kde trénovat, a nikdo neví, co bude dál. Nouzový stav je sice vyhlášen na třicet dnů, ale já se obávám, že tahle situace může trvat třeba i čtvrt roku. Možné je, že se posune také paralympiáda.
Přikláníte se spíše k posunutí termínu?
Chápu Japonce, že by chtěli, aby paralympiáda proběhla v původním termínu, protože do toho vložili velké peníze. Mají tedy zájem, aby se hry uskutečnily. Nikdo ale v tuto chvíli neví, jak se nákaza bude dál vyvíjet. Ta situace je šílená, protože nemůžeme trénovat ani nikam vycestovat, jelikož i lety jsou zrušené a je zákaz cestování. Za této situace bych byl osobně pro, aby se termín paralympijských her posunul.
Jak to vypadá s vaší nominací do Tokia?
Limity mám splněné a kvóty jsou vyplavané, takže s účastí na paralympiádě v Tokiu počítám. Pokud však budou hry odložené, může dojít k úplnému restartu, přičemž dosavadní limity a kvóty nemusí vůbec platit. Všechno může proběhnout zase od začátku. Uvidíme, jak to všechno dopadne.
Co říkáte současným vládním opatřením, které na vás sportovce tak tvrdě dopadají?
Myslím, že ta opatření by se mohla klidně i přitvrdit, protože vidím, že lidi nedodržují pravidla ani teď. Mnozí lidé chodí ven bez ochranných pomůcek, ačkoliv je vláda žádá, aby bez roušek vůbec nevycházeli. Samozřejmě, že všechna ta opatření budou mít tvrdý dopad na naši ekonomiku, ale nedá se nic dělat. Zdraví je nejdůležitější. Fungovat by mělo pouze to, co je důležité pro chod státu. To znamená nemocnice, obchody s potravinami, drogerie a lékárny. Všechno ostatní by se mělo zavřít a lidi by měli být doma. Podle mého názoru by zdravotníci, policisté a hasiči měli být placeni zlatem.
Máte nějaké instrukce od vašich trenérů?
Jsem v kontaktu se svým reprezentačním trenérem Janem Nevrklou. Chodím na rehabilitaci, aby se můj zdravotní stav nezhoršoval. Jinak budu cvičit doma. Domluvili jsme se na suché domácí přípravě, ale bohužel kontakt s vodou mi bude chybět. Plavání ve vodě nemůže žádné cvičení na suchu nahradit.
Dá se na současné situaci najít vůbec něco pozitivního?
Za pozitivní se dá považovat to, že jsme se na nějaký čas zastavili a můžu být s rodinou a se svými nejbližšími. Také se mi líbí, jaká se mezi lidmi vzedmula vlna solidarity. Mám kamarády, kteří podnikají v pohostinství a nyní pomáhají zdarma rozvážet jídlo seniorům či jim pomáhají s nákupy. Pozitivní je rovněž odpočinek, nesmí však trvat moc dlouho. A toho se právě obávám nejvíc. Bude nějakou dobu trvat, než se vše vrátí do normálu. Přál bych si, aby lidé tomu byli co nejvíce nápomocni a koronavirus nepodceňovali.
Zbývá prostor pro nějaký jiný sport, kterému se můžete za těchto okolností věnovat?
Mohu jezdit třeba na kole. Je fajn, že v okolí Jankova, kde bydlím, není tak velký provoz, takže s rodiči můžeme vyjíždět do okolí. Teď, když ale nemůžeme chodit tolik ven, můžu aspoň šlapat doma na rotopedu. Každý pohyb je dobrý, i když to úplně není to, co bych zrovna jako plavec potřeboval.
Jak to vypadá s vaším studiem na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích?
Školu jsem dokončil a již mám za sebou i promoci. Zvládl jsem úspěšně dokončit bakalářské studium Ekonomika podniku se zaměřením na management a marketing.
Jak teď vypadají vaše běžné dny?
Momentálně sedím doma na zadku, a čekám, jak se situace vyvine. Všichni bychom si měli přát zdraví a jít tomu naproti.
