Otrokovice - Jaroslav Šmédek se narodil s oboustrannou hluchotou, díky implantátu je schopný alespoň na jedno ucho slyšet. Při tenisu ho tento handicap podle jeho slov nijak neomezuje, o čemž svědčí to, že se mu daří nejen mezi neslyšícími sportovci, ale i na turnajích slyšících. Na letošní deaflympiádě byl nejmladším členem české výpravy. Podařilo se mu přitom získat jednu ze dvou zlatých medailí, které česká reprezentace z Turecka přivezla.
Teprve nedávno vám bylo patnáct let a už jste vyhrál zlatou medaili na deaflympiádě. Jaký je to pocit?
Pocit je to úžasný, nádherný, vůbec jsem to nečekal. Ale musím na sobě pořád hodně pracovat, abych ještě něco takového mohl zažít.
Během turnaje jste porazil řadu zkušených tenistů, navíc bez ztráty setu. Věřil jste před deaflympiádou, že to půjde takhle hladce?
To určitě ne, ale vyhovoval mi povrch a hlavně jsem dodržoval taktiku, kterou jsme si s taťkou před zápasem dali. Na vítězství jsem nemyslel. Říkal jsem si, že když se dostanu mezi čtyři nejlepší, budu spokojený. A dopadlo to ještě líp.
Co konkrétně vám radil? Je táta vaším trenérem?
Táta má trenérský kurz, ale netrénuje mě. Jezdí se mnou od začátku mé tenisové kariéry na každý turnaj, takže tenisu rozumí a mě zná dokonale. V Turecku vždycky dopředu sledoval soupeře a před zápasem mi říkal, kde by mohla být soupeřova slabina, který úder má slabší a přes ni jsem se pak víc tlačil do útoku. Vycházelo nám to celý turnaj a dovedlo mě to k vítězství. Mně se tam hodně dařilo, ten turnaj mi vyšel.
Jaké jste měl ohlasy na zlatou medaili z vašeho okolí? Co na to říkali spolužáci?
Ohlasy byly veliké, telefon a Facebook jsem měl plný gratulací. Všichni mě sledovali, moc mě to potěšilo.
Jak zvládáte skloubit tenis se studijními povinnostmi?
Tady je to trošku horší, se školou bojuji. Jsem ještě na základní škole, letos jdu do deváté třídy. Do školy chodím od středy do pátku. První dva dny v týdnu trénuji v Prostějově, chtělo by to i tři, ale nevím, jestli bych to zvládl. A zbytek týdne jezdím po škole trénovat do Zlína. Na střední školu bych chtěl jít do Prostějova.
Jak vypadají vaše tréninky v Prostějově?
Jak už jsem říkal, v Prostějově jsem každé pondělí a úterý, a pokud jsou prázdniny nebo nějaké volno, tak i déle. Tréninky jsou tady velmi kvalitní. Začínáme o půl deváté ráno a končíme masáží kolem šesté večer. Ráno začínáme rozcvičkou a poté následuje dvouhodinový trénink s Jaroslavem Soukupem. Pak následuje oběd, hodinová pauza a odpolední sparingy. Ty trvají také tak dvě hodiny, pak máme fyzičku a končíme masáží nebo jdeme k fyzioterapeutovi.
Potkáváte v Prostějově české tenisové hvězdy?
Hvězdy v Prostějově potkávám, trénuje tam Berdych, Kvitová, Veselý, Šafářová, Pavlásek a další, ale spíš jsem v kontaktu s těmi mladšími z mládežnických kategorií. Tam mám svoje kamarády. Jinak samozřejmě sleduji výsledky všech českých tenistů a moc jim fandím.
Hrajete tenis i se zdravými, slyšícími sportovci. Je zde nějaká překážka ohledně vašeho sluchu, nebo v tomto případě to, že jste neslyšící, roli nehraje?
Tenis hraji od malička jenom se slyšícími sportovci a nemám s tím vůbec žádný problém. Mám tam svoje úspěchy, jsem mistr republiky v kategorii mladších žáků, v kategorii starších jsem vicemistrem republiky. S českou reprezentací jsem se stal vicemistrem Evropy. Na evropském žebříčku hráčů do čtrnácti let jsem byl dokonce už na 9. místě. S neslyšícími sportovci jsem začal hrát až loni. Absolvoval jsem zatím jenom mistrovství Evropy juniorů a teď deaflympiádu. Oba dva turnaje jsem vyhrál.
Budete se chtít v budoucnu poprat o reprezentaci třeba na Davis Cup?
Davis Cup je sen každého hráče, určitě bych si ho jednou chtěl zahrát, ale k tomu, abych se tam dostal, je dlouhá cesta a hlavně moc dřiny. Ale budu se snažit, třeba se to podaří.
Máte ambice hrát juniorské kategorie na grandslamech?
Juniorský grandslam mě moc láká. K tomu, abych se tam dostal, musím objíždět hodně turnajů a na nich bodovat. To znamená vyhrát co nejvíce zápasů. Jsem prvním rokem v dorostenecké kategorii, takže mám ještě dva roky na to, aby se mi to podařilo.
Vaším vzorem je Rafael Nadal. Věříte, že máte v budoucnu šanci se mu svými výsledky přiblížit?
Ano, je mým vzorem. Tak šance je vždycky (úsměv). Mně se hlavně líbí jeho údery a zapálenost do hry. Jinak chci jít svou cestou.
Jaký je váš další tenisový cíl?
Jdu od turnaje k turnaji. Každý chci vyhrát. Teď přes prázdniny jich mám hodně, tak snad se bude dařit a nějaký vyhraji. Jinak si nějaké delší cíle neplánuji.