reklama
 
 

Lucemburského Iron Mana se zúčastnili i handicapovaní, kraloval Miroslav Šulc

25. 6. 2019 19:41
Jednoho z nejpopulárnějších triatlonových závodů na střední vzdálenost na světě se zúčastnila zhruba desítka Čechů. Nejvýraznější stopu zanechal bezesporu Miroslav Šulc, který vyhrál v kategorii handicapovaných a v celkovém pořadí mužů se umístil na 211. místě. Dalšího českého handicapovaného sportovce, Zbyňka Švehlu, do závodu nepustily zdravotní potíže, které ho zastihly těsně před začátkem závodu.

Praha - Kamarádi, skvělí sportovci, kteří se i přes nepřízeň osudu svého snu nevzdali a navzdory handicapu závodí dál. Miroslav Šulc a Zbyněk Švehla patří dlouhodobě mezi to nejlepší, co může český triatlon nabídnout. Švehla, zkušený a úspěšný závodník musel účast na závodě v Lucembursku na poslední chvíli odříct. Naopak Miroslav Šulc, naprostý nováček na mezinárodní triatlonové scéně, vyhrál kategorii handicapovaných a kvalifikoval se na mistrovství světa v Nice.

Jak byste popsal vztah mezi vámi a Zbyňkem Švehlou?

Zbyněk je jednak můj velký kamarád a zároveň člověk, který mě k triatlonu přivedl a ukázal mi, jak úžasný tento sport je. Myslím, že může být všem vzorem, jelikož to, co v triatlonu dokázal, je něco neuvěřitelného. Je velká škoda, že nemohl v Lucembursku nastoupit.

Jak probíhá příprava na takovéto závody?

Trénink je celkem intenzivní. Chodím dvakrát týdně plavat, dále se hodně zaměřuju na cyklistiku, dá se říct, že na kole trénuju třeba pětkrát týdně. Naopak potřeboval bych přidat v tom běhu, ke kterému se právě kvůli té cyklistice moc nedostávám.

Co považujete za svou nejsilnější a naopak nejslabší disciplínu?

Za svou nejsilnější disciplínu považuju kolo, jelikož jsem po svém úrazu začal dělat cyklistiku, takže myslím, že jsem v ní poměrně dobrý. Navíc posledních sedm let kompenzačně plavu, takže i to plavání mi celkem jde. Naopak nejvíc bojuju s běžeckou částí, jelikož se jí věnuju nejkratší dobu a vlastně jen kvůli tomu, abych mohl začít s triatlonem, takže se s tou formulí (speciální závodní vozík pozn. redakce) de facto stále ještě učím.

Jak obtížná byla trať, kterou jste absolvoval? 

Cyklistická trať byla velmi obtížná, prvních 40 kilometrů bylo sice po rovině, ale pak se jede do celkem ostrých a dlouhých kopců, což je na tom handbiku náročné, jelikož to celé ovládáte rukama. Běžecká část byla po rovině, ale trať byla tak zalidněná, že nebylo moc šancí někoho předjet. Co se týče počasí, to vyšlo úplně skvěle, bylo zhruba 18 stupňů, slunečno a téměř bezvětří, takže naprosto ideální. Musím uznat, že to byl doopravdy krásný závod.

Existuje pro handicapované sportovce nějaká výhoda, kterou mají oproti těm nehandicapovaným?

Výhodou je ta běžecká část. Jelikož ta formule je rychlejší než normální běh. Ti nehandicapovaní mne sice většinou přeplavou a předjedou na kole, ale já jim to pak naopak vracím při tom běhu. (smích)

Čekají vás v blízké budoucnosti ještě další závody?

Pokud se nic nezmění, tak mě letos čeká už pouze jeden triatlon a to mistrovství světa v Nice, kam jsem se díky vítězství v Lucembursku kvalifikoval, to bude můj naprostý vrchol této sezony. A co se závodů na handbiku týče, tak mezi ty nejzajímavější patří červencový závod v Heidelbergeru a Berlínský maraton v září.

autor: Roman Vosecký | 25. 6. 2019 19:41

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama