reklama
 
 

Florbalisté na vozíku si pochvalují exhibici v O2 areně

3. 1. 2019 22:14
Pro florbalisty na vozíku se stal vrcholem loňského roku exhibiční zápas proti švédskému výběru. Oba týmy se utkaly o přestávce finálového zápasu pražského mistrovství světa ve florbalu. Nyní se za prosincovým duelem hráči ohlížejí jako za skvělou sportovní událostí, zážitkem i kvalitní propagací svého sportu.

Tleskala jim plná hala diváků mezitím, co sledovala atraktivní finálové střetnutí mezi Finskem a Švédskem. Češi se díky trefě Zdeňka Krupičky dostali do vedení, nicméně těsně před koncem Švédové vyrovnali, a nedovolili tak domácím ukázat se publiku vítězně.

Přesto však dojmy hráčů jen tak neodezněly. A to především díky skvělé atmosféře. Před několikatisícovým davem diváků běžně nehrají.

"Je to pro mě nezapomenutelná událost. Zahrát si proti největšímu reprezentačnímu rivalovi před tisícovkami diváků bylo naprosto úžasné. Zahráli jsme kvalitní desetiminutové utkání s dobrým výsledkem," popisuje mladý obránce Ivan Nestával.

"Exhibice v O2 areně pro mě byla asi zatím tím nejvíc, co jsem ve florbalu zažil. Atmosféra byla až magická. Příjemně mě překvapilo, že i když jsme hráli o přestávce mezi třetinami, většina diváků zůstala na svých místech, skvěle nám fandila a připravila nám bouřlivou kulisu. I když byl spoluhráč v blízkosti pár metrů, nebylo slyšet ani slova, to jsem zažil poprvé. Přestože se jednalo pouze o exhibiční utkání, oba týmy to braly jako mistrovský zápas," doplňuje Nestávalův kolega z obrany i budějovických Štírů Jan Herman. "Mrzí mě, že jsem byl u vyrovnávacího gólu, protože porazit švédskou reprezentaci před 16 tisíci diváky by byla opravdová třešnička na dortu," říká dále.

A co cítil při své trefě jediný střelec českého týmu? "Ten gól jsem si strašně moc užil a radoval se z něj. Když jsem viděl, jak lidé stojí, jásají a tleskají, v tu chvíli jsem měl husí kůži. Byl to nesmírně emotivní moment," vzpomíná opora ligového Tatranu Střešovice Zdeněk Krupička.

Sport to zviditelní, shodují se

Někdo nervózní nebyl, jiný ano. Druhý případ platil pro obránce Bohuslava Dvořáka. "Ano, byl jsem nervózní. Ale ti diváci byli naprosto skvělí," těší ho.

"Pro mě je tohle velká zkušenost a především zážitek, který se neopakuje každý den. A i když to byla jen exhibice o přestávce zápasu, tak nás sledovala spousta lidí. Před zápasem jsem cítil nervozitu, ale myslím takovou tu zdravou. Pak už jsem se soustředil jen na samotné utkání," přidává Miroslav Večeřa, ofenzivní síla národního týmu.

Utkání se Čechům herně vyvedlo. Ukázali divákům i sami sobě, že švédský tým má velké konkurenty. Tak to z brány viděl Jiří Němec. "Byl jsem trošku nervózní, abychom neudělali ostudu, ale nakonec se to vydařilo tak, jak mělo," dodává.

Co však české hráče těší především je to, že o sobě dali sportovním fanouškům vědět na tak velké akci, jako je finále mistrovství světa. "Bez takové prezentace se široká veřejnost nemusí o našem sportu vůbec dozvědět. Pokud by se díky podobným akcím podařilo přilákat další diváky pro českou ligu nebo dokonce sponzory, bylo by to skvělé," říká mladík Adam Šimonek, který v domácí soutěži hájí barvy Štírů České Budějovice.

"Tyto příležitosti jsou pro náš sport strašně důležité, protože to je přesně ten moment, kdy o sobě dáváme vědět. Intaktní veřejnost vůbec netuší, že florbal vozíčkářů existuje. Pokud budeme do povědomí společnosti dostávat to, že jsme tady, můžeme tím jen získat. A tohle jsou přesně ty akce, kdy to jde samo," souhlasí jeho spoluhráč z Budějovic Zbyněk Sýkora.

autor: David Nebor | 3. 1. 2019 22:14

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama