Ke sportu tíhla od dětství a už devět let se profesionálně věnuje atletice. Momentálně patří mezi české paralympijské naděje a jejím největším snem je účast v Tokiu.
Za svůj dosavadní život vystřídala spoustu koníčků. Ve svých patnácti letech přišla na chuť atletice. Začala na pražské Slavii, kde působí dodnes. Svůj handicap si nikdy nepřipouštěla a vždy závodila a nadále závodí za Slavii pod Českým atletickým svazem.
Až v roce 2013, v době, kdy vyrazila na své první mistrovství světa, začala jezdit i na závody handicapovaných. Loni dokázala poprvé ve své kariéře uspět v kategorii dospělých, když si z mistrovství Evropy přivezla dva cenné kovy z běhu na 100 a 200 metrů. Její aktuální rekord na 100 metrů je 12,74 a na dvojnásobné trati 26,74.
Motivace je hnací motor
Stejně jako je Tereza Jakschová motivací pro spoustu zdravých sportovců, jsou také oni motivací pro ni. "Trénuju se zdravými sportovci, kteří mě obdivují a vždy mi fandí," prozradila česká handicapovaná atletka.
Kupředu ji ale žene především vlastní touha něco dokázat a být úspěšná v tom, co dělá. Vzhledem k tomu, že se věnuje sprintu, není pro ni handicap zase takovou překážkou. Jak sama říká, moc ji nelimituje a jediné tréninky, které má koncipované jinak než zbytek tréninkové skupiny, jsou ty v posilovně.
V tandemu s Martinem Fuksou
Za příjemné zpestření a skvělou příležitost považuje svou účast na nedávné zastávce Run Tour v Praze. Už jen proto, že běžela společně s kanoistou, olympionikem Martinem Fuksou. Její čas na pětikilometrové trati byl 16 minut a 34 vteřin, Martin Fuksa běžel v čase 10:44.
"Run Tour je skvělá příležitost, jak začít sportovat a jak lidé mohou sami sebe motivovat k lepším výsledkům," dodává. Výzva to byla i pro Martina Fuksu, ten jako rychlostní kanoista zapojuje běh do tréninku pravidelně, ale na rozdíl od Terezy, která běhá převážně na atletickém stadionu, si ho užívá spíše v přírodě.
"Vím, jak je těžký sport pro člověka, který žádný handicap nemá, takže když se někdo věnuje sportu i přes nějaká omezení, je to obdivuhodné," říká Fuksa.
Ať se momentálně zeptáte jakéhokoli sportovce, olympionika či paralympionika, jaký je jeho cíl nebo sen v dohledné budoucnosti, většinou uslyšíte stejnou odpověď: Tokio 2020. A stejně tak je to i v případě Terezy Jakschové.
