Po nehodě na lyžích Llovera přepisuje dějiny Dakaru. I když od pasu dolů nic necítí

Veronika Skalecká
30. 3. 2017 6:36
Albert Llovera pochází z Andorry, kterou v sedmnácti letech reprezentoval ve sjezdovém lyžování jako nejmladší účastník na zimních olympijských hrách v Sarajevu v roce 1984. O rok později se mu oblíbený sport stal osudným - při pádu na závodě Evropského poháru si poranil míchu. Se sportováním ale ani po vážném úrazu nepřestal a působí nyní v dakarském týmu Bonver.
Foto: Archiv Bonver Dakar Project

Andorra - Dnes už je Albert Llovera více než třicet let na vozíku, adrenalinu se však nevzdal. Nedlouho po úrazu vyměnil sjezdové lyžování za automobilové závodění.

Rallye začal jezdit v roce 2001. O šest let později jel poprvé Dakar, a zúčastnil se tak posledního ročníku, který se konal ještě na africkém kontinentě. Po sedmileté pauze se na nejtěžší závod vrátil a minulou sezónu přesedlal z automobilu do kamionu - letos tak už podruhé startoval s vozem Tatra z moravského týmu Bonver Dakar Project.

Jako první handicapovaný jezdec dokončil nejnáročnější dálkovou soutěž Rally Dakar v kategorii kamiónů, a to již dvakrát - loni na 35. místě, letos si polepšil o devět příček, dojel na 24. příčce.

Foto: Archiv Bonver Dakar Project

Loni jste na Rally Dakar poprvé přesedlal z automobilu do kamionu. Byly v kamionu kromě ručního řízení potřeba ještě nějaké speciální úpravy?

Ne, ta změna proběhla velmi rychle. Rozhodnutí přidat se k týmu Bonver Dakar Project jsem udělal na poslední chvíli a jediné úpravy, které bylo nutné provést, bylo ruční řízení od italské firmy Guidosimplex.

Jaké největší překážky vám váš handicap při závodění staví do cesty?

Nejtěžší je pro mě to, že od pasu dolů nic necítím, proto pak člověk neví, jestli ho něco bolí, nebo se třeba popálil, nebo jestli se mu třeba chce na záchod.

Loni jste měli na desáté a jedenácté etapě velké potíže, kamión vaší posádky se dokonce převrátil na bok. Letos provázely Rally Dakar povodně a sesuvy půdy. Nastal někdy okamžik, kdy jste chtěl závod vzdát?

Vůbec ne. Letos byly etapy jedenáct a dvanáct velmi obtížné, jak po stránce technické, tak i osobní. Trpěl jsem, protože jsme sjížděli z polohy 4000 metrů nad mořem a teploty 5 stupňů Celsia do 350 metrů nad mořem a teploty 54 stupňů uvnitř v kamionu, a to vše navíc po pěti dnech strávených v Bolívii, kde jsem měl několik hodin křeče. V důsledku toho jsem byl slabý, takže po příjezdu mě hned vzali do lékařské péče.

Jako první handicapovaný jezdec dokončil nejnáročnější soutěž Rally Dakar v kategorii kamiónů, a to již dvakrát. V cíli se mohl radovat i se svou dcerou.
Jako první handicapovaný jezdec dokončil nejnáročnější soutěž Rally Dakar v kategorii kamiónů, a to již dvakrát. V cíli se mohl radovat i se svou dcerou. | Foto: Archiv Bonver Dakar Project

Kterou část závodu jste si naopak nejvíc užil?

I přes ony křeče to šlo na bolivijských dunách dobře, což mi pomohlo zůstat mentálně silný a vytrvat.

Jak moc vám při závodění pomáhá vaše mezinárodní posádka - belgický navigátor Chalry Gotlib a český mechanik Jaromír Martinec?

Oba byli důležitou součástí obou Dakarů, jejich zkušenosti mi dovolily být pokaždé rychlejší. Oni i zbytek týmu tam byli pro mě, když jsem cokoli potřeboval.

Jako první handicapovaný jezdec jste dokončil nejnáročnější dálkovou soutěž Rally Dakar v kategorii kamiónů. Letos navíc na skvělém 24. místě. Máte ještě nějaký cíl, kterého byste chtěl dosáhnout?

Chtěl bych ještě vylepšit svoji pozici. Upřímně věřím, že když se nám podaří vylepšit podmínky v bivaku a pokračovat v práci na vývoji Tatry 2018, můžeme toho dosáhnout.

Jak jste se vlastně po úraze dostal k automobilovému závodění? 

Lyžaři jsou obvykle dobří řidiči, protože u lyžování a řízení auta najdete hodně podobností, například dráha, pohled dopředu… Uvědomil jsem si, že řídím dobře, rychle a jistě, takže jsem začal uvažovat o závodění. Mou první překážkou bylo to, že lidé s hendikepem nemohli závodit s "normálními" řidiči, a trvalo mi to dva roky, než se mi toho podařilo dosáhnout.

Jak moc je pro vás důležitá podpora rodiny a přátel?

Jsou součástí mého života a mého procesu zotavení. Mám štěstí, že mám velkou rodinu, která při mně neustále stojí, a obzvlášť mé přátele z dětství, kteří mě vždy podporovali, jak v dobrých, tak i v těžkých chvílích.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy