O krok blíže ke sjezdovce na kraji Prahy. Z projektu ale vypadl ovál pro Sáblíkovou

O krok blíže ke sjezdovce na kraji Prahy. Z projektu ale vypadl ovál pro Sáblíkovou
Projekt sportovního areálu s lyžařskou sjezdovkou SAL (Sportovní areál Lahovice), který se chystá na západním okraji Prahy, se posunul o další krok. Pražský výbor pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči v únoru schválil podnět ke změně územního plánu, kterou návrh pro svoji realizaci nutně potřebuje.
V území mezi budovami a Berounkou by měl vyrůst otevřený sportovní park určený zejména pro cyklisty a in-line bruslení. Díky SAL také zmizí nevzhledné haldy, které na dosud nevyužívaném území deponovali patrně při výstavbě tunelu Blanka.
Návrh, který projektanti představili veřejnosti před dvěma lety, nezahrnuje jen krytou sjezdovku (vizualizace nabízí pohled "pod pokličku"). V areálu se bude vyskytovat také běžkařský tunel a multifunkční hala, která do sebe vměstná dvě hokejová hřiště, padesátimetrový bazén, tenisové a squashové kurty, hřiště na házenou, malý fotbal, basketbal a další sporty. V hlavní budově by se mělo nacházet zázemí sjezdovky, restaurace, hotel, kino, ale také kanceláře a ubytování pro zde sídlící sportovní svazy, které v minulosti projekt verbálně podpořily.
Krytá sjezdovka by měla mít délku přibližně 470 metrů, šířku 60 metrů a převýšení 111 metrů. Lyžaře by na svah měla dopravovat šestisedačková lanovka s kapacitou 3000 osob za hodinu. Parametrická fasáda tubusu sjezdovky by měla být z modřínových lamel, a tedy pohledově zapadnout do krajiny.
Foto: Deco project
Jakub Šafránek Jakub Šafránek
17. 2. 2021 6:15
Když sníh napadne a strážníci dovolí, dá se lyžovat i na Petříně. Pražané by se ale mohli dočkat plnohodnotné sjezdovky, nezávislé na proměnlivosti klimatu i benevolenci strážců zákona. Po dvou letech se znovu posunul projekt obřího sportovního areálu, který má vyrůst na západním okraji Prahy.

SAL, tedy Sportovní areál Lahovice, představili projektanti z firmy DECO project před dvěma lety a vzbudili jím u veřejnosti velké emoce, zejména kvůli ambicióznímu pojetí stavby, ale také kvůli mnohamiliardovým nákladům. 

Za ně měli Pražané v polovině 20. let vidět v dosud opuštěném území mezi Radotínem a Velkou Chuchlí nejen sjezdovku, ale také běžkařský tunel, cyklistický velodrom či rychlobruslařský ovál. Projekt se od té doby sice změnil, například okruh pro nástupce Martiny Sáblíkové nahradila multifunkční sportovní hala (viz fotogalerie v záhlaví článku), ale návrh jako celek na rozdíl od jiných smělých plánů žije dál.

A na začátku února dokonce prošel prvním politickým testem, tedy pražským výborem pro územní rozvoj, který poměrem hlasů 6:3 podpořil podnět na změnu územního plánu, kterou projekt vyžaduje.

Ač se většina dotčených pozemků nachází na ploše určené pro sport či rekreaci, potřebují projektanti pro stavbu sjezdovky i část svahu, na kterém se nyní nachází průsek pro vedení drátů vysokého napětí, ale v územním plánu je zapsaný jako les. A zatímco s dráty problém nemají a chtějí je zakomponovat do tělesa sjezdovky, na změnu územního plánu potřebují politiky. 

Futurismus, nebo absolutní nesmysl? 

Podnět při hlasování o změně územního plánu na výboru podpořili zástupci ANO, ODS a Spojenců pro Prahu (TOP 09 a STAN). Ti na jednání vesměs mluvili o tom, že jde o "futuristickou" vizi, která si zaslouží posunout dál, i kdyby se při dalším kole projednávání nakonec ukázalo, že pro Prahu nebude vhodná. 

Proti naopak hlasovali pirátský zastupitel Tomáš Murňák a dva členové hnutí Praha sobě, konkrétně Pavel Světlík a Petr Zeman. Právě podle Zemana, který výboru předsedá, se jedná o "nesmyslnou stavbu", kterou by město nemělo nijak podporovat. "Je to v uvozovkách futuristická záležitost, ale někdo to myslí vážně. Já se tomu směju a myslím si, že bychom si měli hned od začátku říct, že je to absolutní nesmysl," tvrdí Zeman. 

"Místo je dle mého zcela nevhodné, protože nahoře zasahuje sjezdovka do chráněného území, dole zas do rozlivu Vltavy v případě povodní. Zároveň mám obavy z realizace stavby a také z udržitelnosti projektu, přestože za investicí stojí silný investor," dodal Zeman.

Na výboru také bylo zmíněno negativní vyjádření Institutu plánování a rozvoje (IPR), podle kterého je "záměr pro území krajinářsky nevhodný" a "není zjevný obecný přínos a energetická udržitelnost" projektu. Jako nevýhody IPR cituje zničení půdy, kterou by areál zabral, narušení biokoridoru, zabrání části přírodní rezervace Chuchelský háj, dopravní situaci či záplavové riziko. 

Megalomanské? Ano, ale…

Projektanti ale zůstávají přesvědčeni, že jejich návrh námitky odpůrců stavby či IPR dokáže vyřešit. Například zmiňovaný biokoridor se dá podle nich přemístit pod tubus sjezdovky a zásah do zeleně bude jen minimální, neboť pod současným vysokým napětím se stejně musí kvůli bezpečnosti náletový porost pravidelně kácet.

Dopravní zatížení má zase vyřešit nová příjezdová komunikace, která tak nepřetíží Radotínskou ulici, a také zmizí nevzhledné haldy výkopků z tunelu Blanka, které jsou nyní v místě deponovány. Podle posudku, který si nechali projektanti vytvořit, by stavba neměla zvýšit ani povodňové nebezpečí pro okolní zástavbu a samotný areál bude mít i kvůli své vlastní bezpečnosti silnou protipovodňovou ochranu.

"Byla jsem od začátku poměrně rezolutně proti tomu projektu a připadalo mi to dosti šílené a takové megalomanské a to mi připadá doteď. Nicméně, měla jsem vůči tomu celou řadu věcných námitek a musím ke svému docela velkému překvapení říct, že se s tím ti architekti poprali docela se ctí," uvedla během jednání na výboru Jana Plamínková, zastupitelka za STAN, která předsedá jinému výboru - pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí. 

Klimatický závazek a úspory

Právě ekologický pohled přitom v budoucnu o povolování stavby dost možná bude rozhodovat. Nejde přitom jen o zásah do přírodního parku Chuchelský háj, v němž má sjezdovka začínat, ale také o vysokou energetickou náročnost celého projektu, která jde podle kritiků proti klimatickým závazkům.

"Já v tom mám trochu vyhraněnější názor. Mně přijde lyžování v létě jako rozmařilost. A když se furt zaklínáme klimatem, tak tohle je přesně první věc, u které bychom si měli říct, že tohle prostě nebude," říká předseda výboru Zeman. A podobně se na výboru vyjádřil i pirátský zastupitel Tomáš Murňák. 

Podle projektantů se ale stavba snaží vyjít vstříc požadavkům na co nejvyšší energetickou úspornost. Sjezdovka a běžkařský tunel by například měly hospodařit s vodou v uzavřeném cyklu, takže po prvním zasněžení už nebudou další vodu z veřejných zdrojů potřebovat. Využívat se bude také odpadní teplo z chladicího systému, které by mělo vytopit všechny budovy v objektu, a na tubusu zase projektanti plánují instalovat solární panely.

A kdy se bude lyžovat? 

Navzdory zmíněným námitkám členové výboru ale nakonec podnět schválili. Což samozřejmě neznamená, že by se hned mohlo začít stavět. Aby se docílilo změny územního plánu, musí projekt ještě ujít mnoho dalších kroků v radě hlavního města, dotčených orgánech a zejména v zastupitelstvu, které o věci v posledku definitivně rozhodne. 

"Jsme rádi, že záměr prošel výborem do další fáze, ale čeká nás ještě spousta práce. Nyní je pro nás nejdůležitější, aby byl projekt dále posuzován objektivně a pozitivně přijat veřejností," říká zástupce firmy DECO Petr Bedrna. 

Pokud by ke změně územního plánu nakonec došlo, může se projekt přesunout do horké fáze. Což by znamenalo detailní projekt a další schvalovací kolečko, tentokrát při získávání povolení pro stavbu. 

Tou dobou už také bude známý soukromý investor, který by stavbu s aktuálním rozpočtem 4,76 miliardy dokázal financovat. Vážní zájemci ale údajně čekají právě na to, jak dopadnou současná jednání s magistrátem. 

A kdy by se místo na Petřín mohlo jezdit lyžovat do Chuchle? Původní optimistický termín, tedy rok 2024, se nejspíš nestihne. Ale pokud vše půjde podle plánu, o rok či dva později už by se místní šestisedačková lanovka údajně rozjet mohla. "Věříme, že to dotáhneme do konce, protože Praha a celé Česko si tenhle projekt zaslouží," dodává architekt Bedrna. 

 

Právě se děje

před 42 minutami

The Sunday Times: Britský princ Michael nabízí zajištění kontaktů v Kremlu

Novináři nedělníku a televizní stanice Channel 4 se vydávali za zástupce fiktivní jihokorejské firmy, která měla zájem o investice v Rusku. Na schůzce, kterou média natáčela skrytou kamerou, jim princ z Kentu nabídl pomoc jako zprostředkovatel. Za tyto služby si řekl o 10 000 liber (294 000 korun) na den s tím, že může ze svého domova v Kensingtonském paláci natočit na podporu firmy i proslov, a to za poplatek 200 000 dolarů (4,2 milionu korun), uvedla agentura AFP.

Princův přítel a obchodní partner markýz z Readingu Michaela popsal jako "neoficiálního velvyslance jejího veličenstva pro Rusko" a člověka povzneseného nad "politickou vřavu", kterého Moskva považuje za přítele Ruska. Princ se podle markýze rovněž může setkat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a firmu při tom zastupovat. Princ z Kentu v reakci uvedl, že s Putinem se naposledy setkal v roce 2003.

Michael není považován za aktivního člena královské rodiny a britskou korunou není ani placený. Královnu však Michael v dobách před pandemií zastupoval na zhruba 200 událostech ročně, jako například na státních pohřbech v Indii či na Kypru, píše se na webových stránkách královské rodiny. V životopise 78letého prince se píše, že má skrze svou prababičku silné vazby na Rusko a o zemi jako takovou jevil vždy velký zájem. Je také prvním členem královské rodiny, který se naučil rusky, a to do takové míry, že je kvalifikovaný tlumočník.

Mezi Londýnem a Moskvou panují napjaté vztahy od března 2018, kdy byl v jihoanglickém Salisbury nervově paralytickou látkou novičok otráven bývalý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Británie z činu podezírá ruské agenty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy