Dálkovým běhům na lyžích se věnuje už přes dvacet let a dosáhl v nich skvělých úspěchů. Mezi ty největší patří prvenství v tehdejším FIS Marathon Cupu z roku 2005 a o šest let později druhé místo ve slavném Vasově běhu v rámci současné série Ski Classics.
Jak jste spokojený s tou uplynulou sezonou?
Ačkoliv mě limitovala dvě nepříjemná zranění, tak můžu říct, že to byla úspěšná sezona. Z patnácti závodů jich byl přesně tucet v seriálu Ski Classics, a i když jsem měl o svém konečném umístění lepší představy, tak vzhledem ke zmíněným zdravotním komplikacím můžu být s 28. pozicí spokojený.
Co vás trápilo za zranění?
V září jsem na kolečkových bruslích najel na smrkovou šišku a po pádu na asfalt mě bolavé rameno omezovalo v pohybu skoro půl roku. Po jiném karambolu jsem měl kvůli naražené kostrči třítýdenní sportovní přestávku. Obě zranění vznikla mojí nepozorností.
Který z těch patnácti závodů považujete za nejvydařenější?
Koncem února jsem v estonském Tartu maratonu na 63 kilometrů skončil desátý, což byl nejlepší výsledek českých lyžařů v tomto ročníku Ski Classics. O čtyři místa za mnou dojel Jiří Pliska, a dosáhl tak svého životního maxima. Přitom na startu se sešlo kolem čtyřiceti špičkových laufařů. Oba jsme patřili do početné skupiny pronásledovatelů Švéda Perssona, který dojel do cíle téměř s tříminutovým náskokem.
A naopak - který závod se vám vůbec nepovedl?
Byl to legendární Vasův běh a na mém velkém zklamání se podepsala smolná situace z 56. kilometru. Měl jsem formu a dlouho jsem se držel ve vedoucí skupině. O pěkný výsledek mě připravil pád jednoho ze soupeřů těsně přede mnou, přes kterého jsem šel k zemi. Časovou ztrátu už nešlo smazat.
Jak se vám daří zvládnout ekonomickou náročnost vašich zahraničních pobytů?
Slavia pojišťovna byla v uplynulé sezoně z českých lyžařských týmů nejlepší a máme tam i velice dobré podmínky. Hradí nám všechny výdaje spojené se závody a ještě dostáváme i odměny. Většina závodů je na severu Evropy, kam se dostáváme letecky, a když víme, že se ve Skandinávii zdržíme delší dobru, tak se tam vydáme osmnáctihodinovou cestou autem.
Co říká po náročných závodech vaše tělo?
Únavu začnu cítit až druhý nebo třetí den a trvá to často týden, než můžu zase naplno trénovat. Při regeneraci se snažím hodně pít, brát minerály, lehce cvičit a do programu si dát jen lehké vyjížďky na lyžích. A snažím se využívat možností se dobře vyspat, což je někdy složité, protože před závody organismus vyvolává stresy a vstává se brzy ráno, stejně jako při návratu domů.
Máte dva syny. Věnují se také lyžování?
Staršímu je 18 let a baví ho biatlon. O tři roky mladší Aleš se v letním období věnuje horským kolům a v zimě lyžování. Letos se dokonce stal přeborníkem republiky.
Není to tak dlouho, kdy jste prozradil určitý tlak vaší manželky na ukončení vaší závodní kariéry. Trvá to stále?
Už skončil. Nejsme sice rozvedeni, ale žijeme odděleně. Já bydlím v Bedřichově a ona v Jablonci.
S vrcholovým sportem se neloučíte, ale máte ve 49 letech ještě nějakou výraznou motivaci?
Mám jich dokonce několik. Především moji kluci se mnou můžou jezdit na soustředění a hlavně s mladším Alešem si vždycky velice dobře zatrénujeme. Když budu zdravotně v pořádku, tak do příští sezony hodlám vložit maximum svých sil i schopností a dosáhnout lepší výkony než nyní. A v neposlední řadě se chci pokusit připravit Nora Auklanda (mj. olympijský vítěz a mistr světa - pozn. red.) o trikot nejlepšího veterána. Myslím si, že je to v mých možnostech.
V pátek oslavíte 49. narozeniny. Nečelíte otázkám, kdy uzavřete závodní činnost a po jaké cestě se potom vydáte?
Ptají se mě, ale já o věku moc nepřemýšlím. Bude záležet hlavně na zdravotním stavu. Není vyloučeno, že příští sezona bude moje poslední, ale teď je ještě brzy na nějaké konečné rozhodnutí. Jinak však už dnes vím, že po skončení kariéry bych rád svými zkušenostmi pomáhal talentovanému mládí.
Jaký je vlastně váš názor na současnou úroveň českého běžeckého lyžování?
Prozradily nám ji výsledky na olympijských hrách v Pekingu. Příprava českých běžců byla jiná, než měla být, tréninky nesměrovaly k této největší sportovní události. Určitě šlo dosáhnout lepších výsledků, což platí především o Michalovi Novákovi, který měl šanci zařadit se do elitní společnosti a místo toho například v závodě na 15 kilometrů obsadil až 50. místo.
