"Jsem šťastná, že jsem zpátky." Ledecká při druhém startu po zranění ovládla slalom

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 3. 2023 15:01
Trojnásobná olympijská šampionka Ester Ledecká proměnila druhý start po vleklém zranění klíční kosti ve vítězství. Po středečním druhém místě v paralelním obřím slalomu v Rogle dnes ovládla paralelní slalom v Berchtesgadenu a připsala si 21. triumf ve Světovém poháru na snowboardu.
Ester Ledecká.
Ester Ledecká. | Foto: ČTK

Ledecká byla dominantní už v kvalifikaci, kde soupeřkám nadělila více než sekundu. Ve vyřazovacích jízdách musela nejvíce bojovat ve čtvrtfinále proti úřadující mistryni světa v paralelním slalomu Švýcarce Julii Zoggové, kterou porazila o 19 setin. Pak vyřadila svou jedinou přemožitelku z Rogly Rakušanku Sabine Schöffmannovou, jež po chybě jízdu nedokončila.

Do finále proti domácí Ramoně Theresii Hofmeisterové vstoupila ve velkém stylu a na mezičase v polovině trati vedla o 85 setin. Pak se jí sice německá soupeřka přibližovala, ale Ledecká uhájila náskok o 23 setin. Vítězně tak uzavřela svoji krátkou závodní sezonu ve Světovém poháru, která po dvou operacích trvala jen necelý týden. "Závod byl úžasný, opravdu jsem si užívala každé kolo. Jsem šťastná, že jsem zpátky," řekla v televizním rozhovoru v cílovém prostoru.

Na rozdíl od středečního závodu ve Slovinsku se lépe vyrovnala se specifickým závodním rytmem. "To se nedá moc natrénovat. Je to hodně vyčerpávající. Hlavně kvůli tomu, že jsou tam různé prostoje, to v tréninku nikdy nemáme. Je to jiné tempo a jinak ten den utíká, než když člověk trénuje. Jsem ráda, že jsem se takhle rychle adaptovala na ten závodní rytmus a zvládla jsem to teď už líp," uvedla v nahrávce pro média.

Paralelní slalom jela po více než třech letech. V disciplíně, která už není součástí olympijského programu, závodila naposledy v lednu 2020 při Světovém poháru v rakouském Bad Gasteinu. "Justin (Reiter) tvrdí, že je to první závod ve slalomu, který jsme spolu vyhráli. A možná i první slalom, který jsme spolu jeli na závodě jako trenér a závodník," podotkla Ledecká, která je v paralelním slalomu mistryní světa z roku 2015.

Na snowboardu zvítězila Ledecká v SP poprvé od prosince 2021, kdy nenašla přemožitelku v Cortině d'Ampezzo. Mezitím loni v únoru na olympijských hrách v Pekingu obhájila zlato z Pchjongčchangu. Vedle jednadvaceti vítězství na snowboardu vyhrála také tři závody Světového poháru ve sjezdovém lyžování.

Mrzelo ji, že na lyžích už v této sezoně závodit nestihla. "Je škoda, že teď nemůžu zpátky na lyže a dát si nějaké lyžařské závody, rozjezdit se takhle pěkně i na lyžích. Ale bylo to skvělé," dodala.

Ledecká triumfem ve finále připravila Hofmeisterovou o možnost ovládnout celkové hodnocení Světového poháru. Královnou sezony v paralelních závodech se stala Zoggová, jež vyhrála i pořadí slalomu.

Mužům v Berchtesgadenu kraloval Rakušan Fabian Obmann a první vítězství v kariéře mu zároveň vyneslo velký křišťálový glóbus za celkové hodnocení SP i malý za prvenství v disciplíně.

SP ve snowboardingu v Berchtesgadenu (Německo) - paralelní slalom:

Muži: 1. Obmann, 2. Auner (oba Rak.), 3. Marguč (Slovin.), 4. Winters (USA), …v kvalifikaci 39. Minárik, Počinek (oba ČR) diskvalifikován.

Konečné pořadí slalomu (po 5 závodech): 1. Obmann 297, 2. Bormolini (It.) 295, 3. Auner 251.

Konečné pořadí SP v paralelních závodech (po 11 závodech): 1. Obmann 485, 2. Bormolini 481, 3. Prommegger (Rak.) 465.

Ženy: 1. Ledecká (ČR), 2. Hofmeisterová, 3. Lochová (obě Něm.), 4. Schöfmannová (Rak.), …v kvalifikaci 21. Maděrová (ČR).

Konečné pořadí slalomu (po 5 závodech): 1. Zoggová (Švýc.) 345, 2. Ulbingová (Rak.) 290, 3. Schöfmannová 288, ....15. Ledecká 100, 16. Maděrová 80, 43. Keclíková (ČR) 3.

Konečné pořadí SP v paralelních závodech (po 11 závodech): 1. Zoggová 595, 2. Hofmeisterová 584, 3. Schöffmannová 549, …18. Ledecká 180, 19. Maděrová 171, 43. Šonková (ČR) 10, 51. Keclíková 3.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Odboráři vyrazili k sídlu vlády, budou tam protestovat proti reformě penzí

Stovky odborářů a odborářek se dnes dopoledne vypravily z pražské Letné v průvodu k sídlu vlády, aby před ním protestovali proti zvyšování důchodového věku na 68 let, důchodové reformě a nové emisní normě Euro 7. Protestní akci ke Strakově akademii svolal nejpočetnější odborový svaz KOVO. Předáky zklamalo, že kabinet si jejich výhrady v Praze dnes nevyslechne. Má výjezdní zasedání v Jeseníku.

KOVO patří ke svazům Českomoravské konfederace odborových svazů. Tato největší odborová centrála v Česku protest podporuje. Na dnešní akci dorazili i členové z dalších svazů, a to třeba z úřednických či školských odborů. Do Prahy přijeli také odboráři z automobilky z Mladé Boleslavi a Kvasin. Podporu předem vyjádřili i někteří politici.

U Strakovy akademie by měl vystoupit předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš či šéf mimosněmovních sociálních demokratů Michal Šmarda. Pořadatelé očekávají i předsedkyni komunistů Kateřinu Konečnou či šéfa poslanců SPD Radim Fiala. Předáci svazu KOVO uvedli, že zvali i členy vlády. Zklamalo je, že kabinet nezasedá dnes ve svém úřadu. Jsou přesvědčení o tom, že před nimi ministři do Jeseníku ujeli.

Odbory KOVO kritizují případné další zvyšování důchodového věku na hranici 68 let a proti podobě důchodové reformy. Požadují dřívější důchod pro namáhavá povolání. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) odborářům minulý týden řekl, že reformu dosud nezveřejnil a novelu s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese předloží letos ve druhém pololetí. Platit by pak měla od roku 2025. Uvedl, že s uzákoněním důchodového věku na 68 letech ve svých návrzích nepočítá. 

před 13 minutami

Česko mělo v roce 2021 nejvyšší povinné odvody ze zemí OECD

Česko mělo v roce 2021 nejvyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zároveň ale byla složená daňová kvóta, kterou tvoří daňové zatížení společně s povinnými odvody, pod průměrem OECD. Uvádí to aktuální brožura ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.

Odvody na povinné pojistné, které platí zaměstnanci, zaměstnavatelé i osoby samostatně výdělečně činné, dosahovaly v roce 2021 v Česku 16,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Na stejné úrovni byly ze zemí OECD také ve Slovinsku. Druhé nejvyšší odvody mělo Slovensko, kde dosahovaly 15,7 procenta HDP, následovalo Rakousko s 15,4 procenta HDP.

Složená daňová kvóta ale byla v roce 2021 v mezinárodním srovnání spíš nižší, když dosahovala 33,8 procenta HDP. Průměr OECD byl 34,2 procenta HDP. Nejvyšší složenou daňovou kvótu ze zemí OECD mělo Dánsko, kde činila 46,9 procenta HDP. Nejnižší byla daňová kvóta v Mexiku, kde dosahovala 16,7 procenta. Ze zemí OECD, které jsou i členy Evropské unie, ji mělo nejnižší Irsko s hodnotou 21,1 procenta HDP.

V letošním roce by složená daňová kvóta v Česku měla dosáhnout 34,5 procenta HDP, a vrátit se tak na úroveň roku 2018. Proti loňsku by měla vzrůst o 1,5 procentního bodu, uvádí publikace Státní rozpočet v kostce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy