Katastrofální stav můstků je nutné řešit okamžitě, apeluje legendární skokan Ploc

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
29. 1. 2020 20:22
Z olympiády v Sarajevu přivezl v roce 1984 bronz, z Calgary o čtyři roky později dokonce stříbro. Pavel Ploc je jedním z nejlepších skokanů na lyžích v české historii, takže ani jemu nedělají radost aktuální výsledky jeho následovníků.
Pavel Ploc u můstků na snímku z roku 2013.
Pavel Ploc u můstků na snímku z roku 2013. | Foto: ČTK

"Několika pěknými výsledky na sebe v letošní sezoně upozornil Roman Koudelka, ale to nestačí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý vynikající reprezentant, dvojnásobný medailista ze světových šampionátů na mamutích můstcích a majitel dalších dvou cenných kovů ze závodů družstev.

Jak byste hodnotil dosavadní výkony a výsledky českých skokanů v této sezoně?

Nečekal jsem zázraky, protože na ústupu je celé české lyžování, ale přece jen jsem si myslel, že aspoň v několika závodech se někteří naši skokani protlačí na vyšší příčky. Nakonec to byly, kromě Romana Koudelky, vzácné výjimky. Vždyť v průběžném pořadí Světového poháru je Koudelka pětadvacátý, a Viktor Polášek dokonce až v páté desítce. Hlavně od něj jsem čekal, že se často objeví na bodovaných místech, tedy v elitní třicítce. Místo toho si hlavní slovo vzala stagnace.

Po Turné čtyř můstků vystřídal trenéra Davida Jiroutka jeho asistent Antonín Hájek. Mohla by to být cesta k lepším časům?

Po zkušenostech můžu říct, že v závodní sezoně toho trenér už moc neovlivní. Stává se z něj spíš manažer nebo psycholog, protože jeho svěřenci musí být v té době už dokonale připraveni. Hájek toho má dost za sebou, je schopen předávat zkušenosti. Změna trenéra neuškodí, může pomoci nevalnou situaci zlepšit, ale v tomto případě k ní došlo v nevhodnou dobu, uprostřed sezony. Pokud se o ní uvažovalo, tak k ní mělo dojít v jejím začátku.

Mladíci na sebe přitom několikrát upozornili mezi juniory. Polášek se před třemi lety stal dokonce mistrem světa. Přechod do seniorské kategorie není jednoduchý, ale proč vy jste ho zvládl velice dobře?

Můžu mluvit o štěstí, že se o mě v juniorském věku starali výborní skokani Rudolf Höhnl i Karel Kodejška a ve vojenském období Dalibor Motejlek. V mladém týmu jsme měli výbornou partu a nechyběla ani potřebná konkurence. A bylo moc důležité, že jsme kromě zkušených trenérů měli i bezvadné tréninkové podmínky.

V současném katastrofickém stavu českých skokanských můstků se objevila jiskřička naděje v podobě uvedení do provozu harrachovské K 70. Jak se využívá?

Pokud vím, tak ji využívají hlavně dorostenci a sdruženáři. Je samozřejmě velice dobré, že aspoň tento můstek je v provozu, teď je však potřeba na této cestě pokračovat, protože do stavu, který si pamatuju ze svého závodního období, je ještě hodně daleko.

Co je potřeba udělat, aby byl skok na lyžích opět ozdobou českého sportu?

Nedostatek provozuschopných můstků způsobil malý počet zájemců o tento sport, chybějí trenéři a v návaznosti pak i nutná kvalitní příprava. Na prvním místě jsou proto potřeba peníze ze státní pokladny do obnovy zchátralých můstků. Současná situace je doslova na hraně, takže pokud okamžitě nedojde k jejímu řešení, tak po pěti letech už bude pozdě.

 

Právě se děje

Další zprávy