Které úspěchy považujete za nejcennější?
Především dvě čtvrtá místa Ester Ledecké na mistrovství světa. Tím dokázala, že zlatou olympijskou medaili nezískala náhodou. Je dobře, že začala věnovat víc času sjezdovému lyžování a proto věřím, že i v příští sezoně svoji současnou pozici mezi světovou elitou opět potvrdí. Stejné a zcela oprávněné ambice bude mít i snowboardcrossařka Eva Samková.
Velice příjemným překvapením pak pro mě bylo doslova raketové zlepšení Martiny Dubovské. Teď je naším cílem zajistit jí před olympijskou sezonou co nejlepší podmínky. Brzy se může zařadit do špičkové šestičlenné skupiny a třeba i bojovat o medailové umístění. Potěšila mě i skikrosařka Nikol Kučerová.
Které výsledky vás naopak vůbec nepotěšily?
Jednoznačně skoky na lyžích. Po odstoupení zraněného Romana Koudelky následovalo jedno zklamání za druhým. Přitom Viktor Polášek je ozdoben titulem juniorského mistra světa. Už jsem o řešení současné situace hovořil s předsedou úseku Jakubem Jandou a jsme toho názoru, že v celém úseku je potřeba nastavit nová pravidla, novou strategii.
S tím souvisí i volba nového trenéra. Máme sice několik nadějných mladíků, ale chybějí jim zkušenosti, nejsou to osobnosti, jakými byli například Raška nebo Remsa. Je potřeba vykročit po cestě úzké a oboustranně perfektně komunikativní spolupráce.
O potřebě velkých změn mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz i bývalý trenér Luděk Matura …
Četl jsem to a s jeho názory souhlasím z 60 procent. Má zajímavé připomínky, které je potřeba vzít v úvahu. Je však hlavně nutné rozebrat všechna dosavadní pozitiva a negativa, semknout se k řešení nejpalčivějších problémů a dostat skok tam, kam dlouhá léta patřil. S tím souvisí i rekonstrukce skokanských můstků, vrátit je do bývalého výborného stavu. Zaspali jsme trochu dobu a navíc peníze v celém našem sportu nešly pokaždé tam, kde byly nejvíc potřeba. Jsem optimista, věřím v celkové zlepšení.
Od koho ještě jste čekal lepší vysvědčení?
Od sdruženářů, hlavně od Portyka s častým umístěním do 15. příčky. Také u některých alpských lyžařů jsem měl představy, že by se mohli víc přiblížit k výkonům někdejších legend Bauera a Neumannové. Určitým vysvětlením pro jejich výkyvy bylo u většiny onemocnění covidem. Pro všechny závodníky byla letošní sezona velkou zkušeností, které bychom měli v příští sezony zúročit.
Pokud jde o váš svaz, tak které překážky byly pro vás nejtěžší?
Po organizační stránce stálé změny v přípravě, měnil se kalendář závodů, nešlo pravidelně trénovat, lyžařské areály se střídavě otevíraly a zavíraly. Na domácí scéně chyběla pravidla, podle nichž bychom se mohli řídit, odpovědi na naše dotazy jsme se z ministerstva zdravotnictví nedočkali. Za nutné testy jsme vydali 12 - 13 milionů korun. A protože finance na závody byly v porovnání s loňskem poloviční, tak některé domácí akce jsme zrušili. Není příjemné, že naše členská základna se trochu zmenšila, výběr nových členů se zastavil.
Má současné české lyžování některé nadějné chlapce či děvčata, kteří by se mohli prosadit už příští rok na olympiádě v Pekingu?
Mají je například skokani, snowboardistky či akrobati, ale výraznější úspěchy od nich už za rok nelze čekat. Přechod z juniorské kategorie mezi dospělé není snadný. Proto na nějaké přední umístění na příští olympiádě ještě myslet nemůžeme. Budeme spokojeni s každým postupem do lepší společnosti.
Získáváte už potřebné informace o podmínkách Her v Pekingu?
Počítáme s tím, že se tam vydají dva či tři servismani. Zatím to nebylo možné..
