Proč jste se rozhodla závodit za Česko?
Žila jsem šestnáct let v městečku poblíž Bostonu. Moje matka je Američanka a otec Čech. Loni jsme se přestěhovali do Hostivice u Prahy, kterou jsem už jako malá holka několikrát při cestách do České republiky navštívila. Lyžování mě baví a jen bych si přála, abych na své americké starty úspěšně navázala.
Už máte za sebou velkou část přípravného období. Jak jste v novém prostředí spokojena?
Třikrát jsem byla s reprezentačním týmem na soustředění ve Švýcarsku a všechno se mi líbí. Mám na mysli celkově výborné podmínky, kamarádský vztah s dalšími juniorkami a pochopení všech včetně trenérů pro moji špatnou češtinu. (směje se)
V čem je pro vás Česká republika lepší než Spojené státy a co vám tady naopak ze zámoří chybí?
Lepší je v mém lyžařském životě, především pro už zmíněnou hezkou atmosféru v našem týmu. A lepší je i v počasí, není tady taková zima. Jinak nevím, v čem by Česká republika byla horší.
S jakými představami jste do nového lyžařského života vstoupila?
Četla jsem o sobě, že jsem plná energie a touha po vítězství ze mě doslova srší. Pokud je to pravda, tak bych svůj sen ráda změnila ve skutečnost a na mezinárodní scéně se prosadila dobrými výsledky.
Jaká nejbližší velká lyžařská akce vás čeká?
V polovině února je to v Bosně a Hercegovině Evropský olympijský festival mládeže. Slyšela jsem, že před dvěma lety si z této akce jedna Češka přivezla bronzovou medaili. Chtěla bych Českou republiku také důstojně reprezentovat.
O medaili nemluvíte, ale třeba ji máte v plánu z juniorského mistrovství světa, které se koncem února koná v Itálii....
Tak vysoko zatím nemířím. Budu spokojena, když předvedu pěkný výkon a na jaké umístění bude stačit, o tom rozhodnou moje soupeřky. V současnosti míří moje představy k pozici do dvacáté příčky. Zatím je však ještě předčasné mluvit o tom, na co moje forma bude stačit. Před námi jsou ještě čtyři měsíce.
Šampionát pro vás však nebude jediným vrcholem sezony, že?
To je pravda, snad ještě víc se těším na březnový Světový pohár ve Špindlerově Mlýně. Už jsem ve Špindlu byla a moc se mi tam líbí. Především na české půdě se chci představit jako slalomářka, která má ambice něčeho v tomto sportu dosáhnout.
Už jste nakousla češtinu. Jak ji teda zvládáte?
Učím se ji dva roky, ale pořád ještě si musím často pomáhat s angličtinou. Moc děkuju všem, kteří tuto moji slabinu respektují a snaží se mi pomoci.
Co děláte kromě lyžování?
Jsem ve třetí třídě na americkém gymnáziu a v individuálním studiu nemám žádné problémy.
A váš životní cíl?
Jsem teprve druhým rokem juniorka, takže mluvit o mém přání zařadit se do špičkového ženského týmu je asi předčasné. Nicméně netajím, že Českou republiku bych velice ráda úspěšně reprezentovala.
