Závod míru: veleben, proklínán, zrušen

SportPlus, ČTK
22. 5. 2007 14:23
Praha - Mezi 19. a 27. květnem se měl konat slavný cyklistický etapový závod s kontroverzní minulostí - Závod míru. Kvůli ekonomickým problémům se letos nejede. Zaniknout by však neměl.

VÍTĚZOVÉ OD ROKU 1993

1993 - Jaroslav Bílek (ČR)

1994 - Jens Voigt (Německo)

1995 - Pavel Padrnos (ČR)

1996 - Steffen Wesemann (Německo)

1997 - Steffen Wesemann (Německo)

1998 - Uwe Ampler (Německo)

1999 - Steffen Wesemann (Německo)

2000 - Piotr Wadecki (Polsko)

2001 - Jakob Piil (Dánsko)

2002 - Ondřej Sosenka (ČR)

2003 - Steffen Wesemann (Německo)

2004 - Michele Scarponi (Itálie)

2005 - závod se nekonal

2006 - Giampaolo Cheula (Itálie)

2007 - závod se nekonal

 

Zdroj: ČTK

V 59. ročníku měli cyklisté v devíti etapách mezi Znojmem a Magdeburkem ujet přes 1500 km.

Jako na houpačce

Od 90. let, po politických změnách ve střední a východní Evropě, připomínala  nová éra závodu houpačku.

Organizátoři nejprve řešili, zda má Závod míru smysl držet při životě. V roce 2004 u příležitosti rozšiřování Evropské unie odstartoval peloton pompézně dokonce až v Bruselu.

Hned vzápětí ale přišla studená sprcha a další ročník byl kvůli ekonomickým problémům a neshodám českých a německých organizátorů odvolán.

Loni se však do kalendáře vrátil s označením Hors Classe, což je po závodech ProTour druhá nejvyšší kategorie světových podniků.

Jenže pak odešel generální partner závodu, automobilka Škoda Auto. Organizátoři tak přišli o 500 tisíc eur, což je zhruba polovina jejich rozpočtu. Nového generálního partnera se i přes snahu najít nepodařilo.

Závod by neměl zaniknout

Tradiční podnik by však navzdory problémům neměl zaniknout.

"O pokračování Závodu míru se nikdy nepřestalo uvažovat a neustále se vedou jednání," říká prezident Českého svazu cyklistiky Marián Štětina. "V tuto chvíli se uvažuje o dalším ročníku ve zkrácené podobě v roce 2008," dodává.

Svaz byl podle jeho slov před uzavřením smlouvy o organizaci akce se zahraničním partnerem. Ten ovšem odstoupil po dopingových skandálech ve Španělsku.

Zájem o pokračování Závodu míru prý mají jak v Polsku, tak v Německu. Německá strana rovněž projevila zájem spolupodílet se na financování podniku.

"Závod míru má bohužel daleko větší zvuk v zahraničí než v České republice," uzavírá Štětina.

Slavný i kontroverzní

Tradiční cyklistický etapový závod se jel poprvé 1. května 1948 na trase mezi Varšavou a Prahou.

Do Prahy dorazil nejrychleji Jugoslávec Augustin Prosenik, jízdě v opačném směru, na níž se peloton vydal vzápětí, kraloval jeho krajan Alexander Zorič. Takové byly první kapitoly Závodu míru, svého času zřejmě nejvýznamnější středoevropské cyklistické akce, jehož pořadatelský trojúhelník doplnil v roce 1952 Berlín.

Závod má však i svou temnou historii a odvrácenou tvář. Vedle vysoké sportovní úrovně plnil totiž především funkci politickou a ideologickou. Měl ukázat převahu a soudržnost "táboru míru".
 
V roce 1985 se k tradičním účastnickým zemím závodu, tedy Československu, Polsku a NDR, přidal i Sovětský svaz. Po prologu v Praze zamířil peloton do Moskvy a po třech etapách se letecky přepravil zpět do Československa. V zájmu posilování "přátelství" nebylo nic nemožné.

Až do extrému bylo toto utužování východního bloku dohnáno v roce 1986. Tehdy politici zneužili závodu k zastření a bagatelizování černobylské tragédie. Místo v Praze se startovalo v Kyjevě.

Cyklisté z východu se o výbuchu jaderné elektrárny dozvěděli na zahraničních závodech od svých lépe informovaných západních kolegů. Přesto jich většina na Ukrajinu odcestovala. Spíše než zdravotního rizika se totiž obávali konce kariéry a perzekucí, které v případě odmítnutí startu hrozila jim i jejich rodině.

"Závod míru byla prezentace vyloženě politická.. Všechno bylo pod patronací československé vlády. Nebylo myslitelné, abychom na něm nestartovali," říká dnes bývalý reprezentant Jozef Regec. Jeho bývalý kolega Vladimír Kozárek se přidává: "Kdybych úmyslně odmítl startovat, zavřeli by mě i s celou rodinou."

Cyklista Regec se Černobylu bál, ale jel
Rozhovor s někdejším československým reprezentantem o "jaderném" ročníku Závodu míru v roce 1986.

Novodobá historie

Jubilejní 50. ročník dorazil do cíle 18. května 1997 v Brně. Prim tehdy hráli němečtí cyklisté. V celkové klasifikaci získal již své třetí prvenství šestadvacetiletý Steffen Wesemann ze stáje Telekom před svým stájovým kolegou Christianem Hennem a Jensem Voigtem z česko-australské stáje ZVVZ-Giant AIS.

Z vítězství se Wesemann poté radoval ještě dvakrát - v letech 1999 a 2003 - a stal se tak nejúspěšnějším jezdcem tohoto slavného etapového závodu.

Králem historické listiny etapových vítězů Závodu míru však zřejmě ještě dlouho zůstane jiný Němec - Olaf Ludwig, který v 80. letech v barvách bývalé NDR dospurtoval do cíle na prvním místě celkem osmatřicetkrát.

Zatím poslední 58. ročník se jel loni na území Rakouska, České republiky a Německa.

Na startu byli pouze jezdci jedné stáje ProTour. Ti nejlepší z elitních stájí se totiž tou dobou účastnili Giro d'Italia či závodu Kolem Katalánska. Na Závod míru mohl přijet jen zbytek této elity a špička jezdců z nižší kategorie Professional Continental.

Během osmi etap se ve žlutém trikotu lídra pelotonu vystřídalo celkem pět jezdců. Vítězem se nakonec stal Giampaolo Cheula z Itálie. Čeští cyklisté Benčík, Kozubek a Andrle skončili v první dvacítce.

Zástupce ředitele a šéf etap na českém území Čestmír Kalaš si tehdy pochvaloval, že jezdci i šéfové stájí byli se Závodem míru spokojeni.

"Hlavně slova chvály od italských stájí jsou důležitá. Je to záruka kvalitního startovního pole i do dalších let. Jednou z našich priorit je i zvýšení úrovně české silniční cyklistiky," věřil ve šťastnou budoucnost podniku Kalaš.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Vrtulník, při jehož nehodě v USA zemřel Petr Kellner a další lidé, před pádem pomalu manévroval těsně nad vrcholem hřebene, uvedli vyšetřovatelé

Vrtulník, při jehož nehodě na Aljašce zemřel na konci března většinový vlastník investiční skupiny PPF Petr Kellner a další čtyři lidé, před pádem po několik minut pomalu manévroval těsně nad vrcholem horského hřebene. Vyplývá to z úterý zveřejněné předběžné zprávy amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nové radní České televize poslanci nezvolili. Není jasné, kdy se k volbě znovu dostanou

Sněmovna v úterý čtveřici členů Rady České televize nevolila. Předseda opozičního klubu lidovců Jan Bartošek si po zhruba půlhodinové debatě k výběru televizních radních vzal přestávku do konce jednacího dne, poslanci se opět sejdou ve středu. Kdy bude výběr členů rady pokračovat, není jasné.

K odkladu volby vyzývá část opozice i Senát. Mezi adepty jsou i lidé, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize. Pirát Tomáš Martínek dnes neprosadil návrh, aby výběr pokračoval až potom, co sněmovní volební výbor posoudí výtky senátní mediální komise. Bartošek zase chtěl, aby se výbor zabýval zákonností postupu nynější členky televizní rady Hany Lipovské.

Zdroj: ČTK
Další zprávy