Začala deaflympiáda, sport v říši ticha

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
2. 2. 2007 19:00
Salt Lake City - V únoru 2002 se v utažském městě Salt Lake City konaly zimní olympijské hry. Po pěti letech sem míří sportovci z nejrůznějších koutů světa znovu.

Rozdíl je pouze v tom, že neslyší. Od 1. do 10. února se zde totiž koná 16. zimní deaflympiáda. Je to vůbec poprvé, co deaflympiáda zavítá do stejných míst, jako olympiáda. Počtvrté se tento podnik koná v USA.

Salt Lake City hostilo již tradičně po olympijských hrách i paralympiádu. Na ní soutěží sportovci s nejrůznějším postižením, podle něhož jsou složitě řazeni do rozličných kategorií a podkategorií.

Neslyšící však o cenné kovy bojují samostatně, hlavně kvůli specifickému způsobu komunikace. Sportovci již nejsou dále členěni jako u ostatních typů postižení.

Hluchota není vidět

Zatímco o paralympiádě ví či tuší většina širší veřejnosti, deaflympiáda (dříve Světové hry neslyšících) jakoby zůstávala v jejím stínu. Přitom se jedná o sportovní klání s mnohem bohatší historií.

První letní deaflympiáda se uskutečnila již v roce 1924 v Paříži, čímž je podle stránek deaflympic.com pokládána za "druhou nejstarší mezinárodní multikulturní sportovní akci na světě, kterou předběhly pouze novodobé olympijské hry, konané poprvé v roce 1896". První zimní deaflympiáda se konala v roce 1949 v Seefeldu. 

Jen pro srovnání: první letní paralympiáda se konala až roku 1960, zimní v roce 1976 a Mezinárodní paralympijský výbor byl založen dokonce až roku 1989.

Naturalisticky řečeno, neslyšící "doplácejí" na skutečnost, že jejich handicap není narozdíl třeba od vozíčkářů či amputářů vidět.

Paralympijské disciplíny jsou pro média
Paralympijské disciplíny jsou pro média | Foto: Aktuálně.cz

Poslední zimní klání neslyšících proběhlo v roce 2003 ve švédském Sundsvallu. Na zimních deaflympiádách se soutěží v alpském lyžování, běhu na lyžích, ledním hokeji, snowboardingu a curlingu.

Deaflympijské hnutí se stále rozrůstá, podle finálních přihlášek zamíří do utažského dějiště 584 sportovců a funkcionářů z 24 zemí. Na 40. kongresu Mezinárodního výboru pro sporty neslyšících (ICSD) před deaflympiádou, se očekávala historicky nejvyšší účast zástupců z celkem 63 zemí.

Fenomén Kurková

Česká republika má již deset let mezi neslyšícími eso zasněžených svahů, o němž se sekci nepostižených sportovců může jen zdát. Je jím Petra Kurková, suverénka všech alpských závodů neslyšících.

Se svými šesti zlatými, jednou stříbrnou a jednou bronzovou deaflympijskou medailí je nejen historicky nejúspěšnější českou handicapovanou sportovkyní, ale také velkou favoritkou pro Salt Lake City.

Petra Kurková (uprostřed) na stupních vítězů na zimní deaflympiádě 2003.
Petra Kurková (uprostřed) na stupních vítězů na zimní deaflympiádě 2003. | Foto: www.deafnation.com

Ta je pro Kurkovou již třetí v pořadí. Na obou předchozích v Davosu (1999) i v Sundsvallu (2003) získala medaile a v Davosu se výraznou měrou zasadila dokonce o celkové prvenství české výpravy v hodnocení národů.

V české výpravě jsou kromě Kurkové ještě tři další sjezdařky - Veronika Grygarová, Tereza Kmochová a Michaela Mejstříková. Na sjezdovkách Snow Parku budou startovat ve sjezdu, superobřím slalomu, obřím slalomu, slalomu a kombinaci. 

Medailové ambice má i teprve šestnáctiletá Tereza Kmochová, čerstvá mistryně Francie v alpských disciplínách a druhá z loňského ročníku světového poháru, na němž se umístila hned za Petrou Kurkovou. Této mladičké závodnici je ostatně zatím souzeno "sbírat" druhá místa za dosud suverénní kolegyní z reprezentace.

Veronika Grygarová a Michaela Mejstříková si nominaci na svou první deaflympiádu vybojovaly čtvrtým respektive sedmým místem v loňském světovém poháru, kde dokázaly opakovaně porazit i deaflympijské medailistky. 

Nejde jen o sport

Na rozdíl  od paralympiády nepřenáší deaflympiádu žádný český televizní kanál. Zájemci o dění na sportovištích v Salt Lake City jsou proto odkázáni výhradně na internet. Aktuální zpravodajství přinášejí oficiální stránky www.deaflympics.com, pro Českou republiku pak www.paralympic.cz.

Hlavní události je možné sledovat také prostřednictvím internetového televizního vysílání na adrese www.deaflympics.tv.

Na minulé zimní deaflympiádě ve švédském Sundsvallu se domácí fanoušci snažili vytvořit bouřlivou atmosféru.
Na minulé zimní deaflympiádě ve švédském Sundsvallu se domácí fanoušci snažili vytvořit bouřlivou atmosféru. | Foto: www.deafnation.com/

Podle oficiálních internetových stránek jsou hlavními cíli 16. zimní deaflympiády poskytnout  všem neslyšícím atletům možnost sportovat, zvýšit povědomí o neslyšících u širší veřejnosti, dodat soutěžícím i divákům jedinečnou událost, ale také se přičinit o zlepšení služeb pro neslyšící lidi napříč Utahem i Spojenými státy.

Organizátoři si od pořádání této dle svých slov "elitní sportovní události" slibují, že vrhne dobré světlo na Salt Lake City i celé USA.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm s až 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkách s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Dodávky plynu Nord Streamem 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Česko se v žebříčku čerpání z EU fondů dostala na čtvrté místo, dosud nejvýše

Česká republika v posledních měsících rychle stoupá v žebříčku čerpání evropských fondů, ke konci července se mezi členskými zeměmi dostala na čtvrté místo. Je to dosud nejvyšší dosažená pozice. Evropská komise na uskutečnění projektů do ČR poslala 81 procent vyčleněných peněz pro období 2014 až 2020, konkrétně 535 miliard korun. Ke konci června byla ČR v žebříčku sedmá z unijní sedmadvacítky. Vyplývá to z dnes zveřejněných informací ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Na hodnotu 80 a více procent se dostalo zatím jen pět států. V čerpání fondů byly podle nich ke konci července úspěšnější než ČR Irsko, Lucembursko a Finsko. Těsně za ČR se umístilo Portugalsko, které dostalo proplaceno 80,8 procenta vyčleněných financí. Polsko se dostalo na 79,8 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy