Velká pardubická bude. Nevím, co by se muselo stát, aby se neběžela, tvrdí šéf

Sport ČTK Sport, ČTK
23. 9. 2020 15:02
Dostihový spolek chce uspořádat Velkou pardubickou případně i bez diváků jen za přítomnosti televizních kamer. Aktuálně smí pustit do areálu 2000 diváků, přitom návštěvnost bývá minimálně desetkrát vyšší.
Velká pardubická
Velká pardubická | Foto: Milan Kammermayer

"Velká pardubická se poběží. Nevím, co by se muselo stát, abychom jim nemohli uspořádat, byť třeba jen za účasti televizních kamer. Doufáme, že se za 14 dní křivka nakažených zploští a umožní nám to pozvat víc diváků," řekl náměstek primátora a předseda představenstva spolku Petr Kvaš.

Pořádání Velké pardubické stojí kolem 13 milionů korun. Podle Kvaše je slavný dostih v podstatě jediná zisková akce, která pomáhá dostat celé hospodaření spolku do plusových čísel.

Partneři dostihů si pronajímají VIP tribuny, chodili na kvalifikace a zaplatili si i Velkou pardubickou. Tribuna B je kompletně vyprodaná. Jde o nejluxusnější prostory, které spolku podle Kvaše uhradí většinu nákladů na Velkou pardubickou.

Obvykle chodí na závody kolem 20.000 až 30.000 diváků. Aktuálně je počet kvůli koronaviru omezený na 2000 osob.

"Velká pardubická je akce, která nám sezonu otočí do plusu. Jestli nebude, tak se obávám, že ekonomický výsledek kladný nebude. Všechno to závisí na počtu diváků a počtu partnerů, kterým jsme schopni tribuny a lóže nabídnout," řekl Kvaš.

Dostihový spolek dostane na pořádání Velké pardubické od státu dotaci 2,5 milionu korun. Loni to bylo dvakrát tolik, ale peníze šly i na čtyři kvalifikace.

V den závodu (11. října) je potřeba na organizaci asi tisícovka lidí. Letos se koná již 130. ročník Velké pardubické.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Vláda USA žaluje Texas, změnou volebních obvodů podle ní diskriminuje menšiny

Americké ministerstvo spravedlnosti dnes podalo žalobu na stát Texas, který podle něj překreslením hranic volebních obvodů diskriminuje tamní latinskoamerickou a černošskou populaci. Jedná se o první žalobu, která napadá nové volební hranice po jejich nedávné změně v souvislosti s se sčítáním lidu. Právní experti očekávají, že se podobných sporů povede celá řada.

Podle americké ústavy se přiděluje počet křesel ve Sněmovně reprezentantům jednotlivým státům podle počtu jejich obyvatel. Ten se zjišťuje každých deset let sčítáním lidu. Texas kvůli nárůstu svého obyvatelstva získal loni nárok na dvě křesla navíc, a bude tak mít 38 zástupců v dolní kongresové komoře. V horní komoře, Senátu, je zastoupení států rovné, každý tam má dvě křesla.

Zvýšením nebo snížením počtu obvodů vzniká nutnost znovu nakreslit jejich hranice, což je v USA předmětem dlouholetých politických sporů. Činitelé politických stran totiž mají k dispozici velice přesné voličské mapy, jež jim umožňují zvolit tvar tak, aby v nově vzniklém obvodu získal jejich kandidát rozhodující výhodu. Proces mají často v rukou komise, které ovládá strana, jež je ve státu zrovna u moci.

Podle žaloby pochází téměř veškerý populační přírůstek v Texasu z komunit Hispánců, černochů a Asiatů, nové mapy těmto skupinám obyvatelstva však nezajišťují možnost, aby si spravedlivě zvolili svoje politické zástupce. Tím stát podle ministerstva porušil některá ustanovení zákona o občanských právech z roku 1965.

Další zprávy