


Ukrajinci nesmějí na paralympiádě nosit oblečení s vyobrazením mapy své země na základě hranic z 90. let minulého století, tedy včetně Krymu a území okupovaných Ruskem.

Zakázal jim to Mezinárodní paralympijský výbor (IPC), který to považuje za porušení pravidel pro vzhled reprezentačních kolekcí.
Ukrajinský tým tak musel pro hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, které začnou v pátek, narychlo tvořit nové modely.
Nepřípustný motiv byl na slavnostním oblečení, které chtěli ukrajinští paralympionici nosit například na medailové ceremoniály.
Podle IPC zobrazení ukrajinské mapy porušovalo pravidla. "Podle regulí IPC pro paralympijské kolekce jsou zakázaná slova národní hymny, motivační fráze, veřejné a politické vzkazy nebo slogany vztahující se k národní identitě," sdělil agentuře DPA Mezinárodní paralympijský výbor, podle nějž se tento zákaz vztahuje i na zobrazení mapy.
Ukrajinská strana ustoupila, vytvořila nový design oblečení a ten IPC schválil. Šéf Ukrajinského paralympijského výboru Valerij Suškevyč však zákaz kritizoval. "To oblečení bylo velmi krásné a velmi symbolické," posteskl si. Nucená změna na poslední chvíli navíc znamenala pro ukrajinský tým velký stres. "Sotva jsme stihli dokončit nové oblečení," dodal Suškevyč.
Za ostudné označil na Instagramu rozhodnutí IPC ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč, jenž se sám nedávno ocitl v podobném sporu s Mezinárodním olympijským výborem.
Na hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo chtěl závodit v helmě s portréty sportovců padlých během ruské invaze na Ukrajinu.
MOV to považoval za porušení Olympijské charty, která zakazuje politická vyjádření, a když Heraskevyč na své helmě trval, tak ho z olympijského závodu vyloučil.
Mezinárodní paralympijský výbor čelí kritice za vstřícný přístup k ruským a běloruským sportovcům. Ti navzdory pokračující ruské agresi na Ukrajině, kterou Bělorusko podporuje, budou na paralympiádě závodit i se svými státními symboly. Řada zemí včetně Ukrajiny a Česka proto bude bojkotovat páteční zahajovací ceremoniál ve Veroně.






Drahý benzin žene prodeje elektromobilů napříč Evropou nahoru, strašák zákazu spalovacích motorů ale nad automobilkami pořád visí. A řada europoslanců se proto snaží zmírnit pravidla pro rok 2035 a dále dokonce více, než bylo schváleno loni před koncem roku. Teď zdá se, že by jejich snaha nakonec mohla přinést ovoce.



Motoristé chtěli v Praze, Brně i Ostravě uspět, nakonec ale slavili jen v jednom z těchto měst. V hlavním městě jim nepomohla ani symbolická účast ministrů Petra Macinky a Borise Šťastného. Filip Turek, čestný prezident strany a jedna z nejvýraznějších tváří, jakkoliv kontroverzní, přitom do voleb tentokrát nešel. Mohlo to straně ve výsledku uškodit?



„Špatné, špatné, špatné.“ Tak znělo hodnocení člena vedení ODS, když viděl některé výsledky své strany ve volbách. A i když se šéf občanských demokratů Martin Kupka snažil před novináři hledat pozitiva a „prodávat“ dobré výsledky, bylo v centrále strany o volební sobotě zřejmé, že spokojenost rozhodně nepanuje. Podle straníků je tak na čase promluvit do duše neúspěšným kolegům.



Moskvu pobouřil nedávný projev nizozemské ministryně obrany. Ta při jednání v parlamentu uvedla, že Rusko už není pouze „agresorem“, ale je „nepřítelem“. Ruské velvyslanectví v Nizozemsku ostře reagovalo prohlášením, že její slova překročila „všechny myslitelné meze přijatelnosti“. Moskva je podle něj bere velmi vážně a považuje je za „projev touhy vyprovokovat ozbrojený konflikt“.



Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder vyrazil do Moskvy obhlédnout supermarkety, v nichž nově působí v dozorčí radě. Nakonec ale zamířil i na oslavu narozenin Vladimira Putina. Kreml tvrdí, že se ruský prezident o návštěvě svého „starého přítele“ dozvěděl až z médií. Schröder přitom patří k nejvýraznějším západním politikům, kteří ani po ruské invazi na Ukrajinu nepřerušili vazby na Moskvu.