Češky jedou bořit mýty, muži jim vaří. Čeká je tvrdý punk a akce, jaká nemá obdoby

Zobrazit
18 fotografií

Češky v pátek vyrážejí vybojovat světovou premiéru. Mužské koloběžkové týmy již v minulosti slavné Grand Tours úspěšně objely, čistě ženská stopa však na trase slavných cyklistických etapových závodů dosud chyběla.

„Navazujeme na úspěšné pokusy jiných kolobkářů, kteří v minulosti ujeli všechny velké Tours v klasické mužské verzi - jely to čistě klučičí týmy. Zatím se o toto pokoušeli jen Češi, což bude zřejmě tím, že Česká republika v koloběhu dominuje,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz jedna z účastnic projektu Kick France Femmes 2026 Markéta Štefanová.

Společně s ní jedou Barbora Horsáková, Dominika Vršanová, Veronika Spáčilová a Blanka Hájková. Ta jediná není z Brna, ale z Turnova.

Jde o čistě amatérské sportovkyně trénující ve volném čase, po večerech a víkendech, vedle svých běžných zaměstnání, rodin a povinností.

Architektku, divadelní produkční, projektovou koordinátorku, sociální pracovnici a IT specialistku čeká drsná trasa Tour de France Femmes: celkem 1175 kilometrů, devět náročných etap v devíti dnech a extrémní převýšení téměř 19 tisíc metrů. To vše bez jediného dne odpočinku a bez zázemí hotelů.

Zatímco profesionální cyklistky mají po dojezdu etap k dispozici špičkový servis, maséři a hotely, český koloběžkový tým sází na absolutní autenticitu a rodinné zázemí.

„Nebude to pro nás žádná luxusní dovolená, spíš tvrdý punk,“ směje se Štefanová. „Spát budeme v obytných vozech s minimálním komfortem. Režim dne bude neúprosný: budíček v pět ráno, v šest už musíme stát na startu a na koloběžce strávíme v podstatě celý den,“ popisuje.

„V těch nejnáročnějších etapách, kde nás čeká velké převýšení, budeme rády, když dojedeme do tmy,“ dodává Vršanová.

S koncem etapy navíc celodenní dřina nekončí. Po rychlé večeři se tým obytnými vozy přesune na místo startu další etapy a po pár hodinách spánku zahájí dřinu nanovo.

Natrénováno české koloběžkářky rozhodně mají. Kromě několika ročníků klasického tuzemského závodu Přejezd republiky, který měří přibližně 350 kilometrů, už odjely třeba trasy z Milána do Mnichova, z Bordeaux do Paříže nebo z Budapešti do Prahy.

„Je za tím dlouholetá příprava. Člověk si musí jak fyzicky, tak psychicky zvyknout na to, že jede celý den, v některých případech i celou noc,“ prozrazuje Štefanová. Letos zařadily i dva přípravné kempy, v rámci kterých nasimulovaly některé etapy Tour v prostředí Krkonoš a Bílých Karpat.

Navzdory značným zkušenostem závodnice otevřeně přiznávají, že z celého projektu mají obrovský respekt. Největším strašákem je obávaný vrchol Mont Ventoux, který prověří psychické i fyzické limity celého týmu.

„Když se podívám na výškový profil etap, trochu se bojím. Mont Ventoux je náročné stoupání, zvlášť na koloběžce, kde nemáme k dispozici žádné převody a obecně jsme pomalejší než na kole. Jsme ale odhodlané to zvládnout,“ říká Horsáková.

Tým žene touha bořit mýty.

Související

„I kdybych se měl odrážet zubama.“ Češi jedou na koloběžkách přes Alpy, v testu přežili peklo

„Chceme ukázat, že i obyčejné holky z Česka dokážou neobyčejné věci. Nejsme profíci, jsme mámy, pracující ženy, koloběžka je náš koníček. Kupředu nás žene silná touha. Bude to náročné, ale my do toho Nice prostě dojedeme,“ přesvědčivě hlásí Hájková.

Bez doprovodného realizačního týmu by něco podobného nebylo možné. Tvoří ho partneři závodnic, přátelé a zakladatelé celého projektu Boleslav Žemlík a Tomáš Hájek.

Doprovodná sestava je přibližně třikrát větší než samotné kvinteto jezdkyň. Na starosti bude mít kompletní technický servis koloběžek, navigaci, logistiku, vaření v polních podmínkách obytňáků a v neposlední řadě psychickou podporu.

„Jedeme jako jeden tým. Kluci nám budou zajišťovat kompletní zázemí, chystat jídlo, servisovat koloběžky a podporovat nás v krizích, které při takové zátěži stoprocentně přijdou. Chceme dokázat, že i zdánlivě šílené sny se dají realizovat, když máte kolem sebe ty správné lidi,“ podotýká Spáčilová.

„Jedno osobní auto pojede jako support přímo s námi. Potom máme dva campery, které nás vypustí na startu a pojedou do cíle. Po cestě udělají nákup, vyperou a podobně. Přes den budou vařit večeři a jídlo na další den. Po našem dojezdu se navečeříme, osprchujeme a pojede se na start další etapy. A takto pořád dokola. Bez nich by to nešlo,“ dodává Štefanová.

Celý projekt, který získal podporu v úspěšné crowdfundingové kampani na platformě Hithit, by měl úspěšně vyvrcholit 8. srpna na Azurovém pobřeží. Cestu za historickým milníkem a každodenní zážitky z etap mohou fanoušci sledovat na oficiálním webu www.kick26.eu nebo prostřednictvím pravidelných aktualizací, fotek a videí přímo z trasy na sociálních sítích.