Profesionální otloukánek Mrázek boxoval i s Furym. Na přemožitele Klička nevypadal, říká

Antonín Vavrda Antonín Vavrda
26. 12. 2015 11:55
Velký rozhovor s českým boxerem, který asi nikdy nebude hvězdou světového formátu, ale přesto na něj nedají mnozí dopustit. Tomáš Mrázek se během jedenácti let profesionální kariéry utkal se sedmi muži, kteří boxovali o titul mistra světa, mimo jiné také se současným králem těžké váhy Tysonem Furym.
Zápas Tysona Furyho s Tomášem Mrázkem | Video:

Praha - Má na kontě už 68 profesionálních zápasů. Vyhrál ale jen deset. Čtyřiatřicetiletý Tomáš Mrázek se postupem času stal jedním z nejkvalitnějších a hlavně nejvyhledávanějších "otloukánků“ těžké váhy. Boxerem, který sice jde od porážky k porážce, přesto ho box potřebuje stejně jako talentované bijce, kteří se s ním utkávají. A kteří by se bez něj nedostali později na vrchol.

Nevěříte? Pak vězte, že český amatérský šampion z roku 2002 se za jedenáct let své profesionální kariéry utkal se třemi pozdějšími světovými šampiony a čtyřmi soupeři, kteří se do zápasu o titul mistra světa probili. Kromě jiného zle zatopil i muži, který letos v listopadu ukončil nadvládu Vladimira Klička nad těžkou vahou, jistému Tysonu Furymu. "Je to příjemný chlap," říká Mrázek na adresu kontroverzního Brita.

Na následujících řádcích se ale rozpovídal nejen o současném králi nejprestižnější váhové divize.

Joshua může Furyho porazit

Jsou to dva týdny po ostře sledovaném zápase Anthonyho Joshuy s Dillianem Whytem. Sledoval jste tento souboj?

Viděl jsem jen sestřihy. Myslel jsem si, že Joshua vyhraje, přijde mi zkušenější. Podle mne bude jednou hvězdou těžké váhy a mistrem světa. Má obrovský potenciál.

Opravdu? Ptal jsem se i proto, že jste s Whytem boxoval a je to jeden z mála soupeřů, který vás skutečně regulérně ukončil před limitem.

Dostal jsem tvrdé tři rány na spodek, hodně to bolelo, tak jsem zápas radši po třech počítání zabalil. Je hodně silový, rychlý, jeho úder je hodně cítit. Trefil mě pokaždé přesně na konec žeber, která byla nakonec hodně silně naražená, naštěstí ne zlomená. Přesto jsem věřil, že ho Joshua porazí.

Boxoval jste mimo jiné i s Tysonem Furym, současným králem těžké váhy. Dovedete si představit jeho zápas právě s Joshuou?

Dovedu a myslím, že Joshua má na to, aby jej porazil.

Na přemožitele Klička Fury nevypadal

Mimochodem, co si vy myslíte o této pro mnohé hodně kontroverzní osobě světa boxu?

Dělá velké divadlo, ale když jsem loni boxoval s Američanem Eddiem Chamberse, tak tam byl, protože Eddie patřil tehdy do jejich týmu. Sám od sebe za mnou přišel, podal mi ruku, pozdravil, pamatoval si i moje jméno. Bylo to hodně příjemné setkání. Potěší to. V soukromí je to slušný chlap.

Takže se podobně choval i po vašem duelu z roku 2009?

Před zápasem jsme se moc nepotkali, po něm jsme ale šli společně na jídlo, u stolu jsme seděli vedle sebe, ukazoval mi, jak má nateklou přední ruku, trochu jsme si povídali. Bylo to fajn.

Působil už tehdy na vás jako budoucí mistr světa?

To ne, věřil jsem, že budu ve špičce, ale že porazí Vladimira Klička, to bych do něj tehdy neřekl. Ani to, že by se i jinou cestou stal světovým šampionem.

Pamatujete si váš vzájemný zápas, ve kterém měl sice navrch, v závěru ale hodně rychle kondičně odcházel?

Hodně do mě šlapal, chtěl mě sundat, já dlouho vyčkával, byl zabalený, chtěl jsem, aby se vymlátil, což mi částečně vyšlo. Přišlo mi, že byl v posledním kole zoufalý, dvakrát mě strhl rukama na zem. Myslím, že nečekal, že se mnou bude mít takové problémy. Bylo vidět, že ho to štve. Nějaký Mrázek mu doma odolává šest kol, s tím nepočítal. Ale jak jsem řekl, po zápase se choval skvěle.

Předloni jste si zaboxoval i s jeho mladším bratrancem Hughiem...

Boxuje hodně s rukama dole, má postřeh, dělá na nohou, s tělem, je hodně rychlý. Taky si myslím, že bude jednou na špici.

Oba jste potkal zhruba ve stejném věku. Kdo na tom byl dle vás ve dvaceti po boxerské stránce lépe?

Tyson byl v té době bojovnější, tvrdší. Hughie díky své šikovnosti proti mně bojovost tolik nepotřeboval, neukázal ji. Boxersky je na tom lépe. Je i hodně odolný. Navíc to sice nevypadá, ale má i hodně tvrdý úder, umí se do něj opřít boky. Jak se říká, má tu správnou tečku, netahá to.

Zápas s Pálou si nepamatuje

Nejde nezmínit české soupeře, vybavujete si zápas s Ondrou Pálou z roku 2006?

Bohužel si už na něj moc nepamatuji. Byl silový i šikovný, ukončil mě v pátém kole na bradu. Potom jsme spolu často spárovali a trénovali, je to příjemný kluk. Myslím, že jsme kamarádi. (úsměv)

Máte takto dobré vztahy i s dalšími českými soupeři?

S Romanem Kracíkem v kontaktu nejsem, s Lubošem Šudou si občas napíšeme, ale na rozdíl od Ondry jsme po vzájemném zápasu spolu nikdy netrénovali.

A co vaše odveta, kterou vám po vzájemném kontroverzním souboji v Lucerně na konci roku 2009 Luboš nabízel? Proč na ni nedošlo?

Ta porážka mě hodně mrzela, byl jsem naštvaný a chtěl jsem s ním ještě boxovat, ale bohužel na odvetu nedošlo. Měli jsme se utkat pár měsíců poté v Mostě, kde organizoval galavečer Pedrag Cirič, jenže z něj nakonec sešlo, a poté už žádná jednání nikdy neproběhla.

Na porážku je lepší nemyslet

Máte 68 zápasů, který z vašich soupeřů byl nejlepší? Který vám dal nejvíce zabrat?

Rus Alexander Alexejev! I když to byla pro něj premiéra v profi-ringu, tak byl neskutečně tvrdý a rychlý. V tom zápase jsem byl bitý. A hodně. A pak také Sebastian Köber, proti němu jsem vyčkával, pak jednou vylétl, chytil zvedák na bradu a byl konec.

Měl jste vlastně někdy vážná zranění, třeba zlomená žebra? Boxujete s rukama hodně nahoře.

Nikdy jsem je neměl zlomená. Nějak mi to na ně nevadí, ale pokud mě trefí na špičku žeber, tak to cítím. Je to ode mne taktika, chci, aby se soupeř na mě vymlátil, zkouším jestli vydrží fyzicky. Třeba od takového Dannyho Williamse to třeba byly velké rány na poslech, ale neměl tu správnou tečku, jeho údery nebyly tak tvrdé, jak mohly vypadat na první pohled.

Jaké to vlastně je, chodit do zápasu s vědomím, že máte malé šance na vítězství? Že tam prostě jdete na porážku?

Snažím se na to nějak nemyslel. Upřímně nemám moc rád, když mi lidi píší před zápasem, že mi věří, podporují mě. Rozptyluje mě to. Potřebuji mít úplný klid.

Upřímně: Chodíte do zápasů s tím, že chcete vyhrát?

Je to těžké, věřím si, ale zároveň si říkáš, že je to venku, těžko ti to dají s mým stylem na body, vím, že bych musel soupeře uspat. A to také není snadné.

A jak dokážete udržet koncentraci v hlavě? Prohráváte na body, víte, že nevyhrajete, přesto bojujete až do konce. Je vidět, že si nejdete do ringu jen sednout na zadek v prvním kole, vzít peníze a jet domů. Co vás nutí k tomu vydržet?

Kdyby to šlo, tak to tak také dělám, udělám v ringu hačačá, sbalím peníze a jdu domů. (Úsměv) Jenže kdybych to zopakoval vícekrát, tak si mě příště už jednoduše nepozvou a to nechci. Chci alespoň trochu diváky pobavit a díky tomu si říct o další zápas, o další peníze.

S ohledem na váš zápasový rekord se to celkem daří...

Myslím, že ano. Vždycky mi lidé tleskají, najdou se i tací, co mi gratulují, když odcházím z ringu, už jsem rozdal v zahraničí i pár autogramů. Je to příjemný pocit. Tohle je moje motivace, proč pokračuji, proč jdu do další nabídky. Chci těm lépe postaveným soupeřům ukázat, že mě nesundají a že jim ještě navíc dokážu zatopit. Že se jich nebojím.

Nechce dopadnout jako Kličko

Co vy a trénink? Protože je tu druhá strana mince, hodně lidí si řekne: Má srdce, je odolný, je tvrdý. Proč je za otloukánka, proč nezkusil budovat svoji kariéru na aktivním zápasovém rekordu?

Teď už mi ujel vlak a dříve jsem na to nejspíše neměl hlavu. Navíc pravidelně trénovat bez většího zázemí je těžké. Nyní nebydlím v Praze, dojíždím z Roudnice, chodím do práce. Kdysi jsem začínal v Mostě, kde bylo těžké s někým spárovat. Později v Praze, kde jsem osm let bydlel, jsem se myslím zlepšil díky kvalitním sparingům a tréninkům, ale stejně to nestačilo a už bylo tak trochu pozdě.

Ještě se zeptám jinak: Dosáhl jste maxima svého potenciálu?

Určitě ne! Mít v začátku kariéry lepší zázemí a kvalitnější přípravu, tak bych na tom byl rozhodně lépe. Ale teď už to nezměním.

Baví vás box? Koukáte se na zápasy nejen svých soupeřů?

Pokud to jde, tak se rád na kvalitní box podívám.

Jak dlouho ještě chcete boxovat?

Těžká otázka. Jakmile přijde rodina, tak skončím. Budu mít jiné priority, nebudu mít tolik času. Nechci dopadnout jako třeba Kličko, který taky šel po narození dcerky trochu dolů, což je pochopitelné, člověk má hlavě jiné myšlenky, nemá asi i tolik času na trénování. Prostě bych se pak chtěl věnovat rodině naplno a ne se chodit po večerech prát do ringu.

A zůstanete u boxu i dál třeba coby trenér?

Zatím mě to vůbec neláká. Až skončím se svojí kariérou, tak dám boxu sbohem se vším všudy.

Při zápasech mluví

Vy jste známý tím, že v zápasech i při trénincích rozdáváte, nebo chytáte rány a do toho si se soupeřem povídáte. V duelu s Ladislavem Kovaříkem jste soupeři popřál krásné Vánoce a poté ho poslal k zemi. Proč na soupeře mluvíte?

Nějak nevím, proč to dělám. Asi v zápalu boje, abych se uvolnil a zároveň soupeře rozhodil. Moc si nepamatuji, co dělám, vím, že jsem třeba „cukroval“ na Wacha, ale třeba tu historku s Kovaříkem si vůbec nepamatuji. Pokud to někomu ze soupeřů vadilo, tak se jim dodatečně takto omlouvám.

A máte ještě nějaké podobné zážitky ze svých zápasů?

Takhle naráz si na nic bohužel nevzpomenu. Vím, že se mi hodně líbilo v Karibiku, kde jsem boxoval s Carlosem Takamem a byl tam týden. Bohužel nám ale většinu času pršelo. Co se týče ubytování, tak se mi nejvíce líbilo v Německu a Švýcarsku, v Anglii občas manažeři domlouvají přespávání různě po rodinách, nejhorší hotely pak mají v Polsku.

Nejúsměvnější historku mám ze zápasu s Eddiem Chambersem. Jarda Vodrážka měl nějakou novou hřejivou emulzi, kterou mi mazal tělo. No jo, jenže ona se mi dostala na rukavice a já v posledním kole boxoval už úplně slepý. Dostával jsem rány a ještě mě šíleně pálily oči. Jsem si pro sebe říkal, sakra Jardo, čím jsi mě to namazal?

 

Právě se děje

Další zprávy