Na vodě už to není žádná hitparáda, směje se Hilgertová. Přeložení ME ji překvapilo

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
9. 6. 2020 14:10
Štěpánka Hilgertová, dvojnásobná olympijská vítězka ve vodním slalomu, je už třetím rokem zaměstnána v České národní bance, ale na svůj milovaný kajak nezapomněla. Stále pozorně sleduje veškeré dění v tomto sportu a často je vidět i na trojské slalomové dráze. "Na vodě už to není žádná hitparáda, ale pořád mě to i v 52 letech baví," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Armádní sportovec roku; Štěpánka Hilgertová
Armádní sportovec roku; Štěpánka Hilgertová | Foto: Milan Kammermayer

Co říkáte na rozhodnutí, že se na přelomu července a srpna ve Veltrusech a Troji uskuteční závody, ve kterých půjde o místa v reprezentaci i olympijskou nominaci?

Je dobře, že se zase začne závodit. Rozhodnutí, že zároveň půjde o olympijskou nominaci, má logiku, je rozumné. Nikdo neví, jak by všechno probíhalo až příští rok na jaře a jak by slalomáři mohli absolvovat potřebnou zimní přípravu.

Je pravda, že leckdo už letošní sezonu odepsal a mohlo ho zaskočit, že v červenci se bude bojovat o letenky do Tokia. Je tedy nutné, aby si každý ve své hlavě srovnal, že vrchol sezony ještě bude, přestože byl původně zrušený. Všichni mají za sebou kvalitní zimní tréninky a ani v krizovém období nebyli tak omezeni jako třeba reprezentanti v jiných sportech. Navíc dva měsíce jsou dost dlouhá doba, aby se na tyto závody dobře připravili.

Závěrečné slovo v boji o Tokio budou mít vystoupení na mistrovství Evropy, které se uskuteční ve dnech 18.-20. září v pražské Troji. Čekala jste, že se ještě letos uskuteční, a navíc v domácím prostředí?

Rozhodnutím Evropské kanoistické asociace o konání šampionátu v pražské Troji jsem velice překvapena. Česká republika je zřejmě nejpřijatelnější zemí pro pořádání této akce. A dále je pro mě nečekané, že se toto mistrovství vůbec uskuteční.

Vždyť pořád je dost zemí, které k normálnímu životu mají ještě dost daleko. Jejich slalomáři ani nemají možnost plně trénovat, takže v otaznících je jistě i nominace na tuto akci. Bude to velice zajímavý šampionát, protože každý do něj vstoupí s jinými podmínkami, které měl v přípravě. Karanténní opatření se v každé zemi vyvíjela jinak, takže bude záležet na tom, jak se komu podařilo tréninkové manko smazat.

V Troji se bude bojovat nejen o medaile, ale i o potvrzení účasti na olympijských hrách. Není to s ročním předstihem předčasné?

Není, i když v minulých letech probíhala česká nominace vždy až na jaře, tedy jen pár měsíců před olympiádou. Byla jsem dost často přesvědčena, že je to pozdě, protože závodníci neměli možnost se na olympiádu důkladně připravit. Tréninkové olympijské kempy se otevírají už v zimě a v počtu pěti šesti závodníků jsme na ně jezdili. Bylo to náročné finančně, a navíc na hry se mohl v každé kategorii nominovat pouze jeden slalomář. Takže kdo letos cestu na OH najde, bude mít ideální podmínky k zimní přípravě. V pohotovosti si bude moci udržovat formu i první náhradník, protože nikdy se neví, zda všichni nominovaní budou v dobrém zdravotním stavu.

Většina českých reprezentantů nový program uvítala, ale vaše neteř Amálka moc nadšená nebyla. Víte, proč se jí nelíbí?

Čekala, že o olympiádě po jejím letošním zrušení se bude rozhodovat až příští rok. Svůj sportovní život se snažila zpestřit udržováním fyzičky na lezecké stěně, jízdou na kole a dalšími pro ni doplňkovými sporty. Myslela si, že se bude držet český model a o letenky do Tokia se bude bojovat v tradičních nominačních závodech příští rok na jaře. Teď je potřeba mentální stránku nastavit tak, že poslední červencový víkend bude olympijský. V září pak bude mít možnost své nominační výsledky potvrdit a na domácí vodě se pokusit o obhajobu zlaté medaile z posledního mistrovství Evropy.

Je nějaká naděje na další závody s mezinárodní účastí?

Neumím si představit, že by v dohledné době přiletěli do Evropy slalomáři ze Spojených států, Brazílie či Austrálie, kde virus nabírá na síle. Měla jsem jen představu o uspořádání nějaké mezinárodní akce, na kterou by přijeli ti, kteří mají o ni zájem a nebudou mít žádné překážky. K tomu zatím nedošlo, ale snaha o návrat k normálnímu životu probíhá někde až hektickým tempem, mnohem rychleji, než se čekalo. Takže kdo ví, leccos se mění k lepšímu. Například v říjnu se prý uskuteční závod Světového poháru.

A jak je pro vás daleko od banky do kajaku?

Pořád mě tento sport baví, ale v poslední době se kajak dostal až na poslední kolej. Když se mu moc nevěnuji, tak upadá úroveň, což mě netěší. V zimě jsem neměla moc možností a v jarním virovém období mohli trénovat jen profesionální sportovci. Když jsem si konečně do kajaku sedla, tak to nebylo nic úžasného. V létě se snad dostanu k vodě častěji, aspoň jednou týdně. Zatím jen jezdím na kole a občas na kolečkových bruslích.

 

Právě se děje

Další zprávy