Sport je důležitý pomocník teenagerů proti emočním potížím. Fyzická aktivita není totéž

Také v zemi tulipánů a větrných mlýnů přibývá dětí, které potřebují pomoc psychologů, a tak se odpovědní lidé zamýšlejí, co s tím. Vodítko jim poskytla studie publikovaná v časopise Frontiers for Young Minds.

Rozsáhlá analýza využila data z projektu Generation R. Jde o dlouhodobý projekt, který začal v roce 2002 a monitoroval vývoj dětí od narození až do doby, než se zařadily mezi dospělé. Tímhle způsobem bylo zmapováno dospívání více než čtyř tisícovek členů mladé populace z Rotterdamu.

Na co se přišlo? „Zjistili jsme, že děti, které sportovaly, měly méně emočních problémů, jako jsou obavy nebo smutek, než ty, které se sportu nevěnovaly,“ konstatují experti.

A co dál? „Celkově jsme zkoumali různé mechanismy, které by mohly vysvětlit, jak sport může ovlivnit duševní zdraví. Dospěli jsme k tomu, že sebevědomí, tedy to, jak vnímáte a cítíte sami sebe, je hlavním způsobem, jak můžou sportovní aktivity pomoci předcházet nebo snižovat emoční potíže a obavy. Dobrý pocit ze sebe sama je velká síla a ochranný faktor, který může vysvětlit, proč aktivní sport může dětem zlepšit emoční náladu,“ vyplývá z průzkumu.

Sebevědomí se projevuje různě. Některé děti si například myslí, že jsou ve škole skvělé, ale ve svých sportovních schopnostech nejsou dobré. Jiné to mají hozené naopak. Výhodnější je podle této studie druhá varianta.

„Mladí lidé, kteří si myslí, že jsou ve sportu dobří, měli větší pravděpodobnost pozitivních dopadů na své celkové duševní zdraví,“ hlásí vědci.

„Proto je důležité vybrat si sport, který vás baví – ten, ve kterém si myslíte, že byste mohli být úspěšní a dále rozvíjet dovednosti,“ radí odborníci.

„Sport, který sedí vašemu spolužákovi, nemusí vyhovovat vám! Je důležité najít takový sport, jaký odpovídá vašim jedinečným dovednostem a jaký vás těší. Zkoušejte různé sporty, abyste zjistili, co vás baví nejvíc. Pak budete mít šanci zlepšit nejen své dovednosti, ale být hrdý na své úsilí a ve finále se cítit sebevědoměji. Tahle jistota vám pomůže chránit duševní zdraví,“ doplňují.

Samozřejmě se teď ptáte, proč tomu tak je. Vědci kvůli tomu zkoumali mozek, spánek, sociální vazby, ale také různé druhy pohybu – chůzi, jízdu na kole, hraní si venku, školní tělesnou výchovu nebo organizovanou přípravu ve sportovních klubech.

Výsledky bádání? Pouze pohybové aktivity ve sportu, nikoli jiné formy fyzické aktivity, byly jasně spojeny s menším počtem emočních problémů v dospívání.

Související

„Omnikin černá!” Při kin-ballu si užije zábavu každý, Češi v něm navíc září

Děti, které sportovaly ve věku šesti let, měly větší pravděpodobnost, že se ve třinácti letech budou cítit emočně lépe. Jsou šťastnější, zdravější a úspěšnější. Jsou schopny chránit mysl před smutkem, úzkostí a obavami.

Platí přímá úměra: čím dříve se děti zapojí do sportovních her, tím lépe. Kolem šesti let je skvělý čas vyzkoušet sport, který by mohl drobotinu bavit.

Když se ponoříme hlouběji do analýzy, dočteme se, že všechno se odvíjí od tréninku mozku. Objasnění ponechme na autorech studie.

„Mozek není jen jeden velký, rozmočený orgán. Skládá se z mnoha drobných buněk nazývaných neurony. To jsou buňky, které posílají zprávy z jedné části těla do druhé. Pomáhají myslet, cítit, pohybovat se a pamatovat si věci tím, že rychle přenášejí informace mezi různými částmi těla. Fyzická aktivita pomáhá neuronům spolupracovat, aby mozek správně fungoval, a tím snižuje riziko vzniku emočních problémů. Mozek si tedy můžete představit jako sval, který sílí cvičením,“ upozorňují experti.

Související

Síla party, hovory na rovinu a chyba jako kamarád. I to pomůže dětem ke sportu

Další zásadní pomocník se jmenuje parta. „Propojení s ostatními také pomáhá snížit emoční problémy. Tato spojení mohou být navázána prostřednictvím sportovního týmu nebo klubu, případně skrz přátelství v rámci her,“ podotýkají odborníci.

Sport a hry jsou podle nich nezbytné i pro vytváření správných životních návyků. „Sportovní fyzická aktivita pomáhá lépe spát, motivuje ke zdravému stravování a pomáhá dětem trávit méně času před obrazovkami. Celkově formuje zdravé chování a má dobrý vliv na náladu. Představte si, jak se cítíte, když se opravdu dobře vyspíte, například ve srovnání s nocí, kdy téměř nespíte,“ shrnují odborníci.

Teď ještě pár praktických rad pro rodiče inspirovaných tímto výzkumem.

Podpořte potomka při výběru sportu. Nechtějte z něj mít hokejistu, když váš miláček nechává hokejku a brusle bez povšimnutí v koutě a radši se každou volnou chvilku honí za fotbalovým míčem a k narozeninám si přeje nové kopačky. To je signál, abyste s ním zašli bez stresu na pár fotbalových tréninků a pozorovali, jestli je šťastný.

Povzbuďte zkrátka dítě v činnosti, kterou si zvolí. Dejte mu najevo maximální podporu. Způsobů, jak to udělat, je mnoho. Někdy třeba stačí, když synovi či dceři řeknete, jak moc si vážíte jeho úsilí ve sportu.

Pomozte svým následovníkům budovat odolnost a trpělivost. Maminky nechť zapomenou na omluvenky typu: „Venku dnes prší, a tak náš Pepíček nepřijde na trénink.“

Naopak Pepíčkovi řekněte, že není špatné počasí, nýbrž jen špatné oblečení. Společně vyberte co nejlepší oděv do nečasu a hajdy na trénink.

Tím v něm budujete zdravý návyk, který mu v budoucnu pomůže zdolat nejednu překážku ve sportu i v životě.

Související

Máte doma závisláka na počítačových hrách? Zde jsou signály, které to pomůžou zjistit

Na závěr ještě jedno poselství od autorů studie. „Být úzkostný nebo smutný je normální součástí života, neboť od narození až po dospívání dochází v těle a mysli dětí k několika vzrušujícím změnám. Není třeba se z toho hroutit. Ale je třeba hlídat, aby toho nebylo příliš. Sport to pomáhá přirozeně vybalancovat.“

A pozor – všechna zjištění se týkají i dětí s různými poruchami. Například trénink fotbalu může snížit agresivitu teenagerů s Downovým syndromem, zlepšit jejich sociální chování a naučit je jednoduchým motorickým dovednostem.