Fotka smrtelného pádu z Taxisu se Dostihovému spolku nelíbí. Autora na závod nepustí

ČTK ČTK
21. 5. 2021 13:21
Dostihový spolek, který pořádá závod Velká pardubická, odmítl udělit akreditaci fotografovi ČTK Romanu Vondroušovi, který za své fotoreportáže z dostihového prostředí získal množství prestižních ocenění včetně World Press Photo.
Osudný pád Sottoventa v sedle s Janem Kratochvílem při Velké pardubické 2020
Osudný pád Sottoventa v sedle s Janem Kratochvílem při Velké pardubické 2020 | Foto: ČTK

Důvodem je to, že se spolku nelíbí jeho snímky, které ČTK vydala z loňských závodů. Spolek uvedl, že udělení akreditace na sobotní kvalifikační dostih ještě zváží, pokud agentura na závod nominuje jiného fotografa. To ale vedení zpravodajství ČTK odmítá a hovoří o snaze cenzurovat práci nezávislého média.

Loňské snímky ČTK z Velké pardubické jsou podle Dostihového spolku neetické. Na jednom z nich je zachycen pád žokeje Jana Kratochvíla z koně Sottovento při skoku přes Velký Taxisův příkop. Vedení Dostihového spolku na opakovanou žádost ČTK oficiální vyjádření ke snímku neposkytlo, v e-mailových odpovědích na sérii žádostí o akreditaci pro fotoreportéra Romana Vondrouše nicméně argumentuje tím, že snímky ČTK z loňské Velké pardubické odporují etickým pravidlům.

"Série snímků je vyvážená, zachycuje vítězství, prohry, radost i smutek. Diskutovaný snímek z Taxisova příkopu je po stránce profesionální i etické v pořádku. Koně, který na nejtěžší překážce přišel o život, nijak nedehonestuje," uvedla šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková. Zdůraznila, že ČTK své snímky obsahově neupravuje a jakákoliv manipulace s obrazovým zpravodajstvím je nepřípustná. "Manipulací se rozumí i cenzura a takto lze bohužel vnímat postup, který Dostihový spolek zvolil směrem k našemu fotografovi. Neudělením akreditace jej trestá za to, že zachytil skutečnost," dodala.

Autorem fotografií je fotoreportér ČTK Roman Vondrouš, který i za snímky z dostihového prostředí získal řadu prestižních novinářských ocenění. Loni například obdržel hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo, v roce 2019 zvítězil v jedné z kategorií soutěže pořádané Mezinárodní asociací sportovních novinářů (AIPS), kde zaujal porotu právě seriálem snímků z dostihů, získal rovněž první cenu v kategorii sportovní série v soutěži Pictures of the Year International (POYi). V roce 2013 získal se sérií snímků z dostihového prostředí první cenu v kategorii sportovních akcí i v prestižní mezinárodní soutěži World Press Photo.

"Fotografováním dostihů se zabývám dvacet let. Navštívil jsem stovky dostihů, na kterých jsem vyfotografoval tisíce snímků a zachytil nespočet vítězství, proher, emocí, dramat, ale někdy i sportovních tragédií. Bohužel i ty jsou součástí sportu. Stojím si za tím, že jsem nikdy etickou hranici nepřekročil," poznamenal Vondrouš.

Správní a dozorčí rada společnosti Czech Photo složená z předních odborníků v oboru, jako je Vladimír Birgus, Jindřich Štreit nebo Filip Láb, každý měsíc vyhlašuje fotografii měsíce, tedy unikátní snímek, který profesionálním způsobem zachycuje důležitou událost uplynulého období a zároveň má vysokou estetickou úroveň. A právě fotka loňského pádu na Taxisově příkopu byla zvolena fotografií měsíce října 2020. "Jedná se o mimořádný záběr, který přináší obrazové svědectví dané situace, což je základní role žurnalistů," uvedla ředitelka organizace Czech Photo Veronika Souralová. Vondroušovy fotografie jsou podle ní vysoce ceněny na domácí i mezinárodní scéně. "Zakázat vstup fotografovi na závodiště za to, že dělá svou práci skvěle, považuji za naprosto absurdní," dodal Souralová.

Taxisův příkop, slavný a nejnáročnější skok Velké pardubické, čekají letos úpravy. Dostihový spolek oznámil, že na základě jednání expertní skupiny a České asociace steeplechase se změlčí příkop, čímž se vytvoří pozvolná plocha bez doskokové hrany. Expertní skupina vznikla po loňském 130. ročníku a smrtelném zranění koně Sottoventa.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 27 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy