reklama
 
 

Šikola: Za historicky nejlepší výsledek vyhazov? To nechápu

4. 12. 2014 9:02
Český biatlon zažil v olympijské sezoně nejúspěšnější rok v historii. Češi získali v Soči hned pět medailí, navíc ženská štafeta skončila těsně pod stupni vítězů. Těšit to ale nemůže Jindřicha Šikolu.

Praha - Český biatlon zažil v olympijské sezoně nejúspěšnější rok v historii. Češi získali v Soči hned pět medailí, navíc ženská štafeta skončila těsně pod stupni vítězů.

Těšit to ale příliš nemůže dnes už bývalého trenéra české ženské reprezentace Jindřicha Šikolu, který byl po sezoně odvolán a přeřazen k ženskému juniorskému týmu. Jeho místo pak převzal ještě v minulé sezoně člen mužské reprezentace Zdeněk Vítek.

"Gábina Soukalová spolu s Verčou Vítkovou pomohly k bronzu ve smíšené štafetě, takže se dá říct, že mám zásluhu na jedné medaili. Ještě mnohem více mě ale těší čtvrté místo ženské štafety, což je obrovský úspěch, který tu nikdy nebyl. Tenhle tým má pro minimálně další čtyři roky velký potenciál," řekl Aktuálně.cz Šikola.

Pane Šikolo, dnes se jede první individuální ženský závod nového ročníku Světového poháru. Jak moc vás mrzí, že už u toho po vydařené minulé sezoně nemůžete být?
Samozřejmě hodně, protože jsem skončit nechtěl, a když vidíte, co se holkám za poslední dobu povedlo, moc mě mrzí, že už u týmu nemůžu být dál. A všechno to je vlastně jen kvůli jednomu člověku z vedení, kterému jsem asi nesedl. Z jeho strany ale moje odvolání od týmu nebyl férový boj.

Můžete být konkrétní?
Nechci být konkrétní, pořád mám u unie smlouvu. Ale všichni, kdo se u toho motají, vědí, o koho se jedná. 

Kdybyste mohl něco změnit, byl byste v jednání s ním obezřetnější nebo změnil něco v metodice tréninků?
Jako trenér bych určitě nic neměnil. Každý trenér má svůj rukopis, svou filozofii, která podle něj vede k úspěchu. V tomhle ohledu mám naprosto čisté svědomí, ať už si na mě stěžoval, kdo chtěl. Uznávám ale, že jsem k jistému člověku diplomatičtější. I když na rozdíl od něj jsem byl zlatej oproti tomu, jak se choval on ke mně a co o mně prohlašoval.

Nemyslíte si, že k vašemu odchodu přispěla i vaše dlouholetá svěřenkyně Veronika Vítková, kterou jste vedl od dorosteneckých let?
Verča měla pravdu, že v posledním roce to mezi námi hodně skřípalo a celkově to nebylo v týmu ono. Máte ale pravdu v tom, že jsem byl zklamaný, co o mně prohlásila. Vedl jsem ji od šestnácti, měl jsem s ní takový otcovský vztah, a když jsem se s ní po sezoně bavil, řekla mi, že chce, abych ji trénoval dál. A pak se dozvím, že o mně řekla, že už se mnou nemohla vydržet a že je ráda, že se mnou od března nemluví. To prostě beru jako podraz.

V čem přesně jste si podle vás v minulé sezoně nerozuměli, že už vás nemohla vystát?
Největší problém asi vznikl v době, kdy se k našemu týmu připojila Gábina Soukalová a Verča si pak myslela, že ji před ní upřednostňuju, i když si spíš myslím, že jsem se jí v té době věnoval víc než ostatním holkám, což se zase nelíbilo ostatním holkám. Snažil jsem se ale měřit všem holkám v týmu stejně, i když Gábina prokazovala lepší výsledky než Verča. Samozřejmě vím, že i já jsem udělal nějaké chyby a mohl jsem k ní i ostatním holkám být víc diplomatičtější. 

Nezlomilo vás před rokem to, že se Gábina rozhodla, že bude trénovat místo s vámi s mužským týmem kolem trenéra Ondřeje Rybáře?
Je pravda, že jsem tehdy byl hodně naštvaný a těžko jsem to kousal. Chtěl jsem tehdy po těch čtyřech úspěšných letech u týmu skončit, i když byla před námi olympiáda. Po těch všech úspěších jsem si to však rozmyslel. Ono ale trénovat holky není vůbec sranda a svým způsobem jsem i rád, že jsem z toho vypadl.

Takže berete trénování juniorek po těch letech jako úlevu?
Na jednu stranu jo, mám klid, ale na druhou mám pořád nějaké ambice, takže se budu snažit dělat, co nejlíp umím, aby se někam dostaly. Pořád se ale peru s tím, že mě odstřihli. Musím makat, abych se zas někdy dostal tam, kde jsem před půlrokem byl.

Budete teď vůbec vaše bývalé svěřenkyně sledovat, nebo jste zatrpkl natolik, že to nedokážete?
Sledovat je budu určitě, zažil jsem toho s nimi hodně. Mrzí mě ale, že už jim nemůžu nijak pomoct. Když jsme se bavili po sezoně se Zdeňkem Vítkem, kterého znám z Jilemnice dlouhé roky, že by mohl dělat u týmu se mnou, on mi odpověděl, že by to mezi námi nefungovalo. To je vám pak strašně líto, přitom do té doby jsme byli kamarádi. Pochopil jsem, že mě už nechtějí ani jako asistenta. Ale budu mu fandit, má zkušenosti na to, aby je holkám předal, a je na nich, aby si z toho něco vzaly.

autor: Jaroslav Šindelář | 4. 12. 2014 9:02

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama