


Safeguarding. Pokud vám tenhle pojem nic neříká, měli byste zbystřit. Pomáhá totiž vytvářet ve sportu bezpečné prostředí pro děti a mládež. Aby se mladé pokolení nemuselo na trénincích či soutěžích strachovat, ale mohlo se radovat a naplno využít svůj talent. Je o něm další díl projektu Generace bez pohybu, který připravuje redakce Aktuálně.cz.

Víte, že v Česku zažil každý třetí sportovec psychické násilí nebo nátlak? A že každý desátý sportovec pro změnu pocítil fyzické násilí?
Ano, je tomu tak.
Znepokojující fakta objevil průzkum agentury Ipsos Czech Republic. Ten dospěl také k závěru, že polovina z postižených se s potížemi, kterým byla vystavena, nikomu nesvěřila. Ze studu, z obav, ovšem i proto, že nebylo komu si postěžovat.
Proto vznikla v tuzemsku nezisková iniciativa Trénujeme s respektem, která pomáhá šířit osvětu na tomhle poli.
„Snažíme se zajistit dětem a mladým sportovcům bezpečné, přátelské, férové a stimulující sportovní prostředí,“ hlásí.
Ovšem stále to je jen ostrůvek v oceánu. V zahraničí jsou mnohem dále.
Bezpečnost sportovců je vymezena v komplexním souboru pravidel a předpisů, jejichž dodržování v běžném životě kontrolují vyškolení odborníci.
Safeguarding totiž vychází z toho, že nejdůležitějším prvkem ve sportu jsou aktéři. Ať už dobrovolníci nebo profesionálové.
„Úspěch sportu závisí na tom, že lidé – jejich bezpečnost, pohoda a blaho – jsou středobodem toho, co sport dělá.“ Tak vypadá ústřední motto.
Ochrana se zaměřuje na prevenci, ale i na reakci. Aby se děti naučily rozlišovat a bránit různým nástrahám. Hrubé výroky, které poškozují jejich psychiku, totiž padají nejčastěji během tréninků a soutěží dětí ve věku mezi 11 a 13 lety.
Co zejména na děcka útočí? „Nadměrný tlak na výsledky, kdy se prostřednictvím dítěte plní nějaký sen rodiče nebo si trenér splňuje nějaké své ambice skrze to dítě," uvedl Martin Macháček, místopředseda Asociace psychologů sportu, pro web TN.cz.
Ale kritických situací je celé spektrum. Pro názornost pár takových.
Kluk ve vývoji si při tréninku opakovaně stěžuje na bolest v koleni. Reakce trenéra: „Nebuď měkkej, to rozchodíš!“
Nikdo nechce z nastupující generace vychovávat neodolné květinky, ale v rámci bezpečnosti se nabízejí vhodnější řešení. Upravit pro jednotlivce s bolestmi trénink. Vykomunikovat s rodiči vyšetření u odborníků.
Tím mladé sportovce učíte vnímat limity vlastního těla a říkáte mu, že není dobré jít takzvaně přes závit.
„Bolest je náš přítel, ona nás informuje o tom, že něco není v pořádku, vlastně nás chrání. Je to signál, který nám říká, že máme problém a je třeba ho řešit,“ opakovaně zdůrazňuje fyzioterapeut Michal Novotný.
Pro časopis Vlasta pak dodal: „Když bychom teď vypnuli část mozku, která nám dává signál o bolesti, hádám, že tak do roka přestaneme chodit. Ona nám říká, že tenhle určitý pohyb nemáme dělat. A na nás je odhalit důvod a napravit problém.“
Samozřejmě, že krátkodobá bolest také ke sportu patří. Po sérii čtyřstovek bolí každého celé tělo, ale když nepříjemné pocity odplavou, kondice se zlepší. Proto je nutné umět rozlišit škodlivou bolest od té pozitivní.
Dítě se stane terčem posměchu v kolektivu. Ti starší a sebevědomější ho zesměšňují, protože něco neumí nebo třeba nechodí ve značkovém oblečení.
Trenéři často sklouzávají k verdiktu: „Tohle si musí vyřešit děti samy.“
Mohlo by tomu tak být, kdyby v partě existovalo zdravě nastavené prostředí. Ale když je kdokoli ponižován, už to naopak svědčí o toxických kulisách. A není žádným tajemstvím, že stačí jediné shnilé jablíčko v bedně, aby nakazilo ostatní.
Takže z hlediska safeguardingu je správný aktivní zásah trenéra. Nejen směrem k oběti, nýbrž k celému týmu. Aby jedinec, do kterého se ostatní strefují, byl zachráněn a týmová pravidla narovnána.
Autorita hraje ve výchově, a to i v té sportovní, velkou roli, ale musí se budovat přirozeně, ne si ji vynucovat nepřiměřenými prostředky.
A tak by neměla zapadnout do zapomnění poznámka vašeho potomka: „Mami, tati, já se bojím trenéra!“
Může to být výmluva, když se dotyčnému nechce na trénink, ovšem i tady platí: Důvěřuj, ale prověřuj.
Poznámka typu - to přejde, musíš vydržet – může zafungovat jedině, když si proklepnete realitu. Tedy když se zajdete podívat na trénink, optáte se ostatních rodičů, zda také doma neposlouchají podobné nářky. A klidně si otevřeně promluvit i s daným koučem.
Uděláte si vlastní obrázek a můžete se rozhodnout co dál.
Varovné signály bývají viditelné – dítě nechce chodit na tréninky, mluví o spoluhráčích se strachem, mění se jeho nálada.
Když klub nechce tahle výstražná znamení řešit, měli byste to iniciovat vy. Stejně jako když trenér jednomu dítěti věnuje výrazně víc pozornosti, poskytuje mu různé výhody. Zdravé prostředí totiž vždy stojí na férovém přístupu ke všem.
Fyzický kontakt může být ve sportu přirozený, třeba když trenér opravuje techniku. Ale existuje řada případů, kdy všechno sklouzne jinam.
Jak to včas rozpoznat? Trenérův kontakt s dítětem by měl být vysvětlený a krátký. Nesmí být zbytečný nebo opakovaný bez důvodu.
Základní pravidla na soustředěních? Oddělené spaní trenérů a dětí, transparentní informace pro rodiče a jasný dohled.
Safeguarding není o extrémech, ale o malých každodenních hranicích. Když ty se začnou překračovat, vznikají postupně problémy. Jako rodič nemusíte kontrolovat všechno. Stačí být vnímavý, ptát se a nebát se ozvat, když něco nehraje.
Šikana či obtěžování na tréninku? Říkat „vyřeš si to sám“ není cesta
I z vás může být Guardiola. Expert odhaluje recept superúspěšných trenérů
Djokovič popsal boží zásah. Důležitou roli v jeho příběhu hrálo deset marek
„Obrana slabší než babiččina wi-fi." Ke kritice i humor, chvála není dávka dopaminu
Sport je důležitý pomocník teenagerů proti emočním potížím. Fyzická aktivita není totéž
Ferguson dobře věděl, proč se jen dívá. S trémou pomůže fígl z Londýna



Příběh jednoho z nejslavnějších gólů historie českého hokeje je vskutku netypický. Padl v zápase, v němž byli Češi outsiderem. Zasadil se o něj nečekaný střelec, debutant na mistrovství světa, který byl zkraje turnaje mimo sestavu. A hlavně ho vstřelil zcela neopakovatelným způsobem.



Pražské jaro usilovalo o rezidenci Barbary Hanniganové několik let – letos se to konečně podařilo. Kanadská sopranistka a dirigentka totiž patří k nejvšestrannějším, ale i nejvytíženějším umělcům v oblasti klasické hudby. Mezinárodní renomé si získala nejen svou technickou brilanci a mimořádným hlasovým rozsahem, ale i odvážnou dramaturgií a jedinečným propojením zpěvu s dirigováním.



Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk na Facebooku napsal, že ruský dron zaútočil na čínskou obchodní loď v Černém moři. Útok si podle něho nevyžádal žádné oběti, ale „jde o něco nového“, co se doposud nestalo. „Stala se příšerná chyba, soudruzi?“ napsal Pletenčuk na adresu Moskvu, kterou pojí s Pekingem strategické partnerství.



Do nizozemského přístavu Rotterdam v pondělí dopoledne připlula výletní loď MV Hondius, na níž se v dubnu objevila nákaza smrtelným hantavirem. Plavidlo, z něhož se cestující vylodili už dříve, dovezlo 25 členů posádky a dva lékaře, informují tiskové agentury.



Bývalý poslanec Dominik Feri v pondělí u Obvodního soudu pro Prahu 3 znovu odmítl obžalobu ze znásilnění. Devětadvacetiletý muž je obžalovaný z toho, že si v roce 2015 při styku s tehdy sedmnáctiletou dívkou sundal kondom, i přes její nesouhlas. Feri odmítl, že by si při styku prezervativ sundal. Soud se případem začal zabývat v březnu, není vyloučené, že by v pondělí mohly zaznít závěrečné řeči.