Praha - Do místa konání třetího a posledního letošního kola Světového poháru ve slovinské Pokljuce se svým týmem neodcestoval a sledoval jen zpovzdálí, jak jeho svěřenkyně Gabriela Soukalová prožila vítězný návrat do absolutní světové špičky.
Šéftrenér biatlonové reprezentace Ondřej Rybář je po úvodní třetině seriálu spokojen. Čeští biatlonisté jsou znovu pevně usazeni ve světové špičce. Tým, který po olympijských hrách v Soči potkala řada změn, se podle něj nyní může měřit s největšími velmocemi.
První tři zastávky SP máme za sebou, jaké je hodnocení šéftrenéra? Převládají radosti, nebo starosti?
Po třech kolech rozhodně můžeme říct, že převládá radost. Na žádné zastávce SP jsme nechyběli na pódiu, což je velký úspěch. Po olympiádě jsme zase potvrdili, že máme závodníky, kteří jsou schopni se střídat na těch nejvyšších příčkách. Máme dva zástupce v elitní desítce celkového pořadí, Ondřeje Moravce a Veroniku Vítkovou. Samozřejmě, některé závody se nepovedly, některé výsledky nejsou ideální, ale to nás jen motivuje hledat příčiny a postupně na všem pracovat.
Po olympiádě se v reprezentaci udála řada změn, jak se s nimi podle vás český biatlon zvládl vyrovnat?
Nový tým se stavěl tak, aby byl určitým krokem do budoucna. Všechny změny potřebují chvilku, aby si sedly, nicméně už teď můžu říci, že vše funguje tak, jak má. S tímhle týmem, jak je teď složený, jsme schopni konkurovat těm nejsilnějším biatlonovým reprezentacím.
Ještě před začátkem nové sezony se často mluvilo o jakési biatlonové poolympijské kocovině. Už se z ní český biatlon stihl vyléčit?
O nějaké kocovině se nakonec nedá vůbec mluvit. Už na prvních závodech v Östersundu jsme podle mě dosáhli těch nejlepších výsledků a i na dalších zastávkách musíme výkony hodnotit pozitivně.
Přesto, výkony dvou medailistů ze Soči, Gabriely Soukalové a Jaroslava Soukupa, nebyly v úvodu ideální. Začněme u Gábiny, čím si její chvilkový propad vysvětlujete?
U Gábiny prostě v určité chvíli musel dostat přednost její osobní život, rodina. Byla v zápřahu strašně dlouhou dobu. Život profesionálního sportovce je v tomhle specifický. Každý přece potřebuje chvilku pro sebe, každý potřebuje mít osobní život. Lidi, kteří mají běžnou práci, si třeba vyčistí hlavu o víkendu. To ale u sportovce nejde.
Poměrně kontroverzně byl přijat její výrok o odpočinkové sezoně...
Ona to v mysli může brát odpočinkově, ale jak se postaví na start, jde do toho vždycky naplno. Jde o to, si odpočinout v hlavě. I s tímto přístupem je schopna bojovat o nejvyšší příčky, to jasně dokázala. Je to prostě o tom konkrétním člověku, který musí prožívat také svůj osobní život. Gábina nicméně je profesionálním sportovcem a celkem rychle si to uvědomila.
Soukalová se z krize dostala, u Jaroslava Soukupa ovšem trvá. Proč?
Jarda mívá standardně pomalejší vstup do sezony, na druhou stranu je to biatlonista, který vyniká schopností připravit se na vrchol sezony, vyladit formu na tu pravou chvíli. Je prakticky jediný, kdo dokáže z největších akcí pravidelně vozit medaili.
Má Soukup podobné problémy, o kterých se zmiňovala Gabriela Soukalová? Může tam hrát také roli určitá ztráta motivace?
U Jardy je to v lecčems podobné jako u Gábiny, důležitým faktorem tam je osobní život, rodina. Ta mu strašně drží pěsti, ale je to prostě těžké. On je táta od rodiny, má malou dcerku, snaží se s ní být každou volnou chvíli. Pro přípravu a regeneraci to pak není úplně jednoduché. Tohle všechno je třeba brát v potaz.
V posledních závodech se stává pravidlem, že je pro české biatlonisty největším problémem střelba vleže. Vnímáte to? A co se s tím dá dělat?
Musel bych se podívat do statistik, ale nemyslím si, že je to úplně pravidlo. Každá střelba přichází v určitém konkrétním rozpoložení závodníka. Příklad Veronika Vítková. Ta je běžecky úplně jinde než v minulých sezonách. Sama to vidí, a tak logicky v hlavě počítá s těmi úplně nejvyššími metami. Jsou to pro ni nové věci, nové pocity a na střelnici se to někdy může projevit negativně. Jsou to nové věci pro její hlavu, musí si je uvědomit a pracovat s nimi. Třeba Kaisa Mäkäräinenová to měla tak, že se jeden čas strašně trápila na střelnici, teď se se vším srovnala a je jasně nejlepší.
