Bělehrad - Atletka Denisa Rosolová nosí po pátečním těžkém pádu v rozběhu čtvrtky na halovém mistrovství Evropy zpevňující límec na krku, ale jinak je v pořádku a v dobré náladě. Přestala ji bolet hlava a přiznala, že si část pádu nepamatuje. Do bělehradské Kombank Areny dnes přišla fandit příteli, sedmibojaři Adamu Sebastianu Helceletovi.
"Naštěstí jsem se z toho vyspala, hlava nebolí, což je nejdůležitější. Včera to bylo hodně drsný," vyprávěla Rosolová novinářům. Zpevňující límec bude mít do té doby, než ji přestane bolet krk. "Dneska už se ozývají bolístky, které včera nebyly. Mám hodně sedřenou ruku, začalo mě bolet rameno, cítím koleno. Ale myslím, že to bude v pohodě," věřila.
Rosolová upadla za cílem prvního kola při seběhu k vnitřní dráze, kdy jí Floria Gueiová z Francie natlačila lokty k mantinelu, kde ji zezadu nechtěně podkopla Irka Phil Healyová. Rosolová tvrdě upadla a narazila mimo jiné i hlavou do obrubníku. Z plochy ji lékaři odnesli na nosítkách.
"Vůbec nevím, jak se to semlelo. Akorát jsem věděla, že jdu první dopředu, že budu první u mantinelu, nakonec jsem byla první na mantinelu," snažila se žertovat už v dobrém rozmaru. Po pádu nevnímala. "Vím, že se kolem seskupilo spousta lidí, ale začala jsem pořádně vnímat asi až po patnácti minutách v nemocnici, pamatuju si spíš útržky," prozradila.
Strach měla zejména o žebra, neboť se po pádu nemohla nadechnout. "Bála jsem se, že je něco naštípnutého, což se naštěstí neprokázalo, jenom to bolí," uvedla. "Naštvala mě ta paní, která mě tahala z dráhy pryč. Já vím, že tam byl závod, ale já byla celá bolavá, nevnímala jsem, nemohla jsem se nadechnout a ona mě chytla za ruku a táhla mě z dráhy pryč, což bylo trochu drsný. Pak už jsem byla ráda, že jen ležím," líčila.
Na záznam pádu se v televizi podívala až dnes ráno. "Vůbec nevím, že jsem šlápla na rantl a nohou sejmula bedýnku. Naštěstí to noha přežila, asi budu ze železa," pousmála se. Soupeřky z pádu neviní, dnes se dokonce potkala s Dánkou Sarou Petersenovou, která u pádu při běhu byla. "Je to hala, stane se to. Věděla jsem, že do semifinále nepostoupím, tak jsem nechtěla ani podávat protest. Bylo by to z mé strany zbytečné. Soupeřky mi psaly, takže všechno v pohodě," uvedla.
Zážitek si přinesla ale i z nemocnice. Personál byl sice ochotný a kvalifikovaný, ale vybavení bylo prý snad z padesátých let. "Možná ještě z války nebo ještě starší," divila se. "Byla jsem ráda, když jsem se vrátila na hotel a byla v pohodě. Moc se mi tam nelíbilo. Můžeme být rádi, že v Česku máme takovou péči," porovnala.
Ve své kariéře zažila podobný pád v hale už podruhé, ale disciplínu bývalá vícebojařka a dálkařka měnit nehodlá. "Méně kontaktní je jen šedesátka, tam bych moc neuspěla," podotkla s úsměvem. "To se stane. Bohužel jsem chytla běh, kdy jsme sbíhaly všechny stejně. Příště musím sbíhat asi rychleji," dodala, než se vydala sledovat sedmiboj.
