V letech 2020 a 2021 se MS kvůli koronaviru nekonalo, letos jste obhájil svůj titul z roku 2019. Jak prestižní je to záležitost?
I po dvou týdnech to ve mně doznívá, pořád si to uvědomuju. Jsem jediný, komu se zatím podařilo titul obhájit. Nečekal jsem to, konkurence byla hodně nabitá, navíc jsem do posledního závodu startoval ze šestého místa se ztrátou přes dvě minuty. Ale běželo se 26 kilometrů, trať měla 1000 metrů převýšení a 40 překážek, takže se ještě mohlo stát cokoliv.
Závody na MS se skládají ze tří částí - Sprint, Super a závěrečný Beast, o kterém jste mluvil. Jak se mezi sebou liší?
Sprint se běžel v pátek, měřil sedm kilometrů a bylo tam zhruba 20 překážek. Super jsme měli v sobotu, bylo to 13 kilometrů a 30 překážek. Beast jsem zmiňoval, navíc jsou tam překážky náročnější. Když třeba nosíte závaží, jsou to těžší váhy. Je to odstupňované, závod postupně graduje.
Jaké typy překážek jsou na trati?
Překážky jsou podobné jako třeba na závodech Spartan Race v Česku. Akorát jsou většinou nějak prodloužené. To platí třeba u ručkování na lanech, kruzích a tyčích. Na MS je to dvojnásobné. Při nošení mívá závaží u nás 30 kilogramů, na MS je to 35 a běžíte s tím delší okruh. Dvakrát je tam také hod oštěpem na cíl.
Co je vaše silná stránka?
Mám rád právě to nošení závaží. A čím těžší to je, tím více podle mě získávám. Dále mám rád, když má trať střední převýšení. Nemám rád roviny, ale ani úplně kopcovité profily. V Dolomitech nebo Andoře jsme na 21 kilometrech nastoupali 1800 metrů převýšení. Ideální je těch 1000 metrů.
Také na MS se nesplněná překážka trestá 30 angličáky?
Teď to ještě tak bylo, ale angličáky se budou rušit. Místo nich se budou běhat trestná kola, aby to bylo spravedlivější. Angličák může každý dělat trošičku jinak a ušetřit nějaké síly. Zavádí se to z toho důvodu, že Spartan Race by se mohl objevit i na olympiádě.
Opravdu? Jak reálné jsou olympijské šance?
Ano, na olympiádě 2028 v Los Angeles by měl být jako ukázkový sport. Dokonce se uvažuje o zařazení do moderního pětiboje místo jízdy na koni. Je to ale novinka, vše je ještě v jednání.
Pokud by tedy samotný Spartan Race pronikl do olympijského programu, musela by to pro vás být obrovská motivace, ne?
Pokud to tak skutečně bude, samozřejmě udělám všechno pro to, abych si na olympiádě zazávodil. Uvidíme, jak to nakonec dopadne.
Kolik angličáků jste dělal letos na MS?
Měl jsem jich 30. Je to docela dost, i když oproti ostatním málo. (smích) Chyboval jsem jen na oštěpu. Na MS se obecně moc nechybuje, hlavně když je sucho. To jsou ti nejlepší schopni dát závod za nula. V neděli ale pršelo, to potom překážky kloužou a chyby se dělají. Letos to ve výsledcích udělalo pořádné rozdíly.
I díky tomu jste se ze šestého místa v Beastu vyhoupl až k vítězství? Navíc jste vyhrál rozdílem přes pět a půl minuty.
Přesně tak. Cítil jsem se běžecky výborně, ale takový náskok jsem měl i díky chybám soupeřů na překážkách. Získal jsem tak třeba dvě až čtyři minuty.
V říjnu jste se v Londýně stal mistrem Evropy, v listopadu v Řecku mistrem světa. Jaké jste měl a máte ohlasy?
Parádní! Hodně lidí mi gratulovalo, užil jsem si první pocity v cíli i to, co následovalo potom. Jsem maximálně spokojený, znamená to zároveň skvělou motivaci do další sezony.
Jak vůbec vypadá prostředí závodu ve starověké Spartě?
Ta disciplína se podle města vlastně jmenuje, takže celé je to tam spojené s historií. Běží se kolem historických památek, i když nemáte čas je při tom obdivovat. (úsměv) Jsou tam olivové stromy, bývá tam hezky teplo a finiš probíhá přímo na náměstí. Pro místní lidi je to obrovská událost, podpora je tam neskutečná.
Rozrůstá se Spartan Race po celém světě?
Určitě. Více a více lidí ví, co je Spartan Race. Závodí se na více místech, roste konkurence. Posun je znát ve všech směrech.
Stoupá jeho popularita i v Česku? Vedle vašich posledních úspěchů byli v popředí velkých závodů i další čeští závodníci.
Rozhodně, jako Češi patříme ve Spartan Race k nejsilnějším zemím na světě. Nevím úplně, čím to je. Ale vyrostlo tady dost překážkových hřišť, závodníci kvalitně trénují. Jediná vada je, že se náš sport zatím tolik nedostal do televize nebo do médií. Mohli by se nabalit sponzoři, prostředí by se mohlo profesionalizovat a dále se posouvat.
Jak vypadá váš trénink?
Trénuju v průměru čtyři hodiny denně, primárně je to zaměřené na běh. Řekl bych 60 procent běh, 20 procent kolo, 15 procent překážky, takže posilovna, a zbylá procenta plavání a ostatní sporty. K tomu pracuju v oblasti IT, tvořím webové stránky, webdesign. V tom je moje výhoda, že můžu práci kombinovat třeba se soustředěním v horách. Můžu pracovat na dálku nebo si během dne rozvrhnout tréninky, jak potřebuju.
Mluvil jste o tom, že by se prostředí u nás mohlo s případným zájmem sponzorů profesionalizovat. Na světě tedy jsou lidé, kteří se živí čistě jen závoděním ve Spartan Race?
Ano, hlavně v Americe. Tam je těch lidí už docela dost, Spartan Race je vysílaný v televizi, roste jeho popularita. V Evropě tolik profíků není, vím o několika z Anglie nebo Norska. I jeden Rus závodí profesionálně.
Co vám soupeři říkají na to, když je jako profesionály porážíte?
(úsměv) To vlastně nevím, neptal jsem se. Ale i s tím, jak se náš sport posouvá, pořád platí, že komunita Spartan Race je hlavně přátelská a pohodová. Samozřejmě vás mrzí, když prohrajete, ale navzájem si ten úspěch přejeme a gratulujeme si.
