Česká atletika vyšle na mistrovství Evropy v Birminghamu 52 reprezentantů. Na první pohled jde o početnou výpravu, kterou se vedení Českého atletického svazu může bez větších obtíží pochlubit. Proč ale není ještě početnější, ptá se ve svém komentáři pro Aktuálně.cz sportovní funkcionář a bývalý šéf Národní sportovní agentury Filip Neusser.
Atletický svaz si pro nominaci stanovil vlastní potvrzovací výkony, které jsou v řadě disciplín přísnější než samotná kvalifikační kritéria European Athletics.
Nestačilo tedy získat právo startovat na evropském šampionátu. Atleti museli současně splnit další podmínku stanovenou domácím svazem.
U štafet svaz rovněž požadoval nejen umístění v evropském žebříčku, ale také vlastní výkonnostní limit.
Formálně je takový postup možný. To však ještě neznamená, že je správný.
Úkolem sportovního svazu by mělo být vytvářet reprezentantům příležitosti, nikoli hledat další důvody, proč jim je odepřít.
Jestliže se atlet nebo štafeta kvalifikují podle pravidel mezinárodní federace, mělo by být výchozím postojem svazu hledání cesty, jak je na vrcholnou akci vyslat. Ne obráceně.
Zvlášť problematicky působí neúčast ženské štafety na 4x100 metrů. Jestliže měla podle mezinárodních pravidel možnost v Birminghamu startovat, veřejnost si zaslouží přesné vysvětlení, proč ji vedení svazu nepřihlásilo.
Nestačí obecný odkaz na interní nominační kritéria. Je nutné zveřejnit sportovní, ekonomické i strategické důvody tohoto rozhodnutí.
Start na mistrovství Evropy totiž není pouze odměnou za dosavadní výkony. Je také investicí do budoucnosti.
Mladší závodníci získávají zkušenosti s vrcholnou soutěží, tlakem velkého stadionu i mezinárodní konkurencí.
U štafet je společný start navíc důležitou součástí budování týmu pro další evropské šampionáty, mistrovství světa a olympijské hry.
Argument, že závodníci bez reálné medailové šance nemají na vrcholné akci co dělat, je krátkozraký.
Kdyby sportovní svazy posílaly pouze hotové medailisty, řada budoucích šampionů by nikdy nedostala příležitost potřebné zkušenosti získat.
Vrcholový sport se nerozvíjí tím, že se účast omezí pouze na několik současných hvězd.
Rozhodování Českého atletického svazu je o to citlivější, že jeho fungování je z velké části financováno z veřejných prostředků.
Národní sportovní agentura poskytla svazu pro rok 2026 téměř 63 milionů korun na jeho činnost, bezmála 86 milionů na péči o talentovanou mládež a více než 57 milionů korun na zabezpečení státní sportovní reprezentace.
Spolu s podporou dvou významných atletických akcí jde přibližně o 212 milionů korun.
Při takto vysoké veřejné podpoře musí vedení svazu počítat také s vysokými nároky na transparentnost. Nemůže pouze oznámit hotovou nominaci.
Mělo by srozumitelně vysvětlit, kdo mohl podle mezinárodních pravidel startovat, kdo splnil domácí kritéria, kdo byl přesto vyřazen a z jakého konkrétního důvodu.
Právě tady současné vedení svazu selhává především komunikačně. Veřejnost vidí konečný seznam, ale nevidí jasné zdůvodnění sporných rozhodnutí.
Neví, zda hrály hlavní roli finance, sportovní výkonnost, interní strategie, nebo osobní posouzení funkcionářů. Takový nedostatek transparentnosti přirozeně vytváří pochybnosti.
Český atletický svaz nemá reprezentaci financovat bez omezení a nemusí automaticky vyslat každého, kdo se ocitne na hranici kvalifikace.
Musí však prokázat, že každé omezení má jasný, předem známý a sportovně obhajitelný důvod.
Interní limit nesmí sloužit jako pohodlná administrativní překážka, která vedení umožní zmenšit výpravu bez veřejné diskuse.
Atleti netrénují celé roky proto, aby o jejich životní příležitosti rozhodlo netransparentní posouzení několika funkcionářů.
Jestliže splní mezinárodní kvalifikační podmínky, zaslouží si přinejmenším férové zacházení a konkrétní vysvětlení.
Vedení Českého atletického svazu by proto mělo zveřejnit podrobnou nominační zprávu a vysvětlit zejména rozhodnutí týkající se ženské štafety na 4x100 metrů. Zároveň by mělo do budoucna přehodnotit filozofii vlastních kritérií.
Česká atletika nepotřebuje svaz, který bude reprezentantům zavírat dveře přísněji než mezinárodní federace.
Potřebuje vedení, které bude talentům pomáhat jimi projít.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
BeNative – partnerský obsah
Talent přitahuje pozornost, disciplína ji udržuje. To vystřelilo Ronalda i Nadala
BeNative – partnerský obsah
Sebevědomí nevzniká z toho, že rodič dítěti opakuje, ať si věří, říká mentorka
Nejnovější
ŽIVĚ U íránského ostrova Charg, který je klíčovým ropným terminálem, byly slyšet výbuchy
U íránského ostrova Charg v Perském zálivu byly v sobotu slyšet výbuchy. Informovala o tom íránská agentura Fars. Ostrov je klíčových ropným terminálem, připomněla agentura Reuters. Příčina výbuchů nebyla známá, ale agentura Nournews napojená na íránskou nejvyšší bezpečnostní radu s odvoláním na nepotvrzené zprávy z místních zdrojů hovoří o zásahu íránského tankeru americkou raketou.
ŽIVĚ Ruský útok na jihovýchodě Ukrajiny si vyžádal čtyři životy
Při útoku Ruska na jihovýchodě Ukrajiny zemřeli čtyři lidé. Dalších pět bylo zraněno, včetně 30leté ženy, která je v intenzivní péči. Uvedl to podle agentury AFP šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža.
Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě. Těsně před příjezdem Trumpových emisarů
Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, uvedl v sobotu na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útoky jsou podle něj reakcí na plánovanou návštěvu vyjednavačů amerického prezidenta Donalda Trumpa na Ukrajině.
S čím na mě vyrukují? Macinka prozradil, co měl v kapse během podivného rozhovoru
„Jsem pro každou špatnost. Rozhodl jsem se to dohrát do konce.“ Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) tak v Interview ČT24 vysvětloval, proč zůstal ve studiu s mužem v kukle. Podle svých slov od první chvíle tušil, že jde o „provokatéra“ Vojtěcha Pšenáka z Detektivní party. Macinka i tak neodešel. Naopak byl zvědavý, s čím na něj vyrukují. V kapse měl navíc schované bezpečnostní tlačítko.