Rekordy, které odolávají

ČTK, SportPlus
24. 5. 2006 10:13
Praha - Světová atletika má několik rekordů, které již řadu let odolávají a zatím se k nim nikdo ani nepřibližuje. Českou republiku může těšit, že do této kategorie patří i výkony Jana Železného či Jarmily Kratochvílové.

Od doby, kdy český oštěpař hodil svých 90,48 metrů, se žádný z oštěpařů, ani sám trojnásobný olympijský vítěz, nepřiblížili k rekordu na méně než čtyři metry. Podle takzvaných maďarských tabulek je Železného výkon dokonce nejhodnotnějším atletickým výkonem vůbec.

Podobným nedosažitelným rekordem se stále může pyšnit půlkařka Jarmila Kratochvílová. K jejímu času na osmistovce 1:53,28 z července 1983 se příliš nepřiblížila ani královna posledního desetiletí Maria Mutolaová. "Pořád jsem si hodnotu toho rekordu přehrávala v hlavě. Ale teď už vím, že nestojí za to na to myslet. Je to pro mě příliš těžké a myslím, že je to téměř nemožné. Ale třeba má slova v budoucnu někdo vyvrátí," prohlásila před časem mosambická olympijská vítězka ze Sydney. Rozdíl mezi osobními maximy obou slavných závodnic činí 1,91 sekundy.

Výkon Kratochvílové je současně nejstarším platným atletickým rekordem. Ani v minulosti se žádné atletce nepodařilo udržet světový rekord tak dlouho. Rovněž přes 20 let drží světový rekord na poloviční trati někdejší konkurentka československé závodnice Marita Kochová.

Mezi muži odolává nejdéle velehod diskaře Jürgena Schulta. Ten poslal své náčiní do vzdálenosti 74,08 metru v červnu 1986, a tak jeho rekord brzy oslaví dvacáté výročí. Ve stejném roce se přepisovaly zatím naposledy tabulky v hodu kladivem. O výkon 86,74 metru se zasloužil sovětský silák Jurij Sedych.

Vůbec nejdéle v historii se udržel dálkařský rekord Jesseho Owense z roku 1935. Tehdy americký atlet doskočil do vzdálenosti 813 centimetrů, což byl po 25 let a dva měsíce nepřekonaný výkon. Až v roce 1960 jej o osm centimetrů pokořil jeho krajan Ralph Boston. Památný je i dálkařský veleskok Boba Beamona z roku 1968. Jeho 890 cm vydrželo na čele světových tabulek téměř 23 let, než si pro světové zlato v roce 1991 doskočil výkonem 895 cm Američan Mike Powell.

Přehled nejdéle platných světových rekordů mužů: 
1. Jürgen Schult (NDR, disk), 74,08 m, 6. června 1986 
2. Jurij Sedych (SSSR, kladivo), 86,74 m, 30. srpna 1986 
3. Randy Barnes (USA, koule), 23,12 m, 20. května 1990 
4. Mike Powell (USA, dálka), 895 cm, 30. srpna 1991 
5. Kevin Young (USA, 400 m př.), 46,78 s, 6. srpna 1992 
     
Přehled nejdéle platných světových rekordů žen: 
1. Jarmila Kratochvílová (ČSSR, 800 m), 1:53,28, 26. července 1983 
2. Marita Kochová (NDR, 400 m), 47,60 s, 6. října 1985 
3. družstvo NDR (štafeta 4x100 m), 41,37 s, 6. října 1985 
4. Natalja Lisovská (SSSR, koule), 22,63, 7. června 1987 
5. Stefka Kostadinová (Bulh., výška), 209 cm, 30. srpna 1987 
     
Přehled nejhodnotnějších mužských světových rekordů podle maďarských tabulek: 
1. Jan Železný (ČR, oštěp), 98,48 m, 1346 bodů, 
2. Michael Johnson (USA, 200 m), 19,32 s, 1335, 
3. Mike Powell (USA, dálka), 895 cm, 1328, 
4. Jürgen Schult (NDR, disk) 74,08 m, 1316, 
5. Randy Barnes (USA, koule), 23,12 m, 1308.

 

Právě se děje

Další zprávy