Rasmussen jako Armstrong. Přiznal dvanáct let dopingu

ČTK Sport ČTK, Sport
31. 1. 2013 15:24
Dánský cyklista Michael Rasmussen přiznal, že většinu své kariéry dopoval. Osmatřicetiletý vrchař bral zakázané prostředky v letech 1998 až 2010.
Michael Rassmusen.
Michael Rassmusen. | Foto: Reuters

Kodaň - Dánský cyklista Michael Rasmussen přiznal, že většinu své kariéry dopoval. Osmatřicetiletý vrchař, jenž byl v roce 2007 blízko vítězství na Tour de France, bral zakázané prostředky v letech 1998 až 2010.

Rasmussen na dnešní tiskové konferenci vysílané živě v televizi uvedl, že ke zlepšení výkonnosti využíval téměř všechno. Od testosteronu přes růstové hormony po krevní transfúzi, a to před svým distancem za doping i po něm. Zároveň oznámil definitivní konec kariéry a vůli spolupracovat s antidopingovými orgány.

"Kuře" lhalo v roce 2007 o místě pobytu před Tour

Rasmussenův pád začal v roce 2007, kdy ho tým Rabobank stáhl z Tour de France, ačkoli byl v té době v čele průběžného pořadí. Elitní vrchař zvaný kvůli subtilní postavě "Kuře" totiž lhal o svém místě pobytu před Tour, což je porušení dopingových pravidel. Kvůli tomu si také Dán odpykal v letech 2007-2009 dvouletý zákaz činnosti.

Do pelotonu se poté Rasmussen vrátil, i když už ne ve špičkovém týmu. Loni například vyhrál jednorázový závod v Norsku Ringerike GP a byl třetí na etapovém závodu Kolem Číny.

Vyjádření majitele dvou puntíkovaných trikotů za vítězství ve vrchařské soutěži na Tour přichází v období, které je pro cyklistiku mimořádně turbulentní. Před dvěma týdny se přiznal k dopingu sedminásobný vítěz Tour Lance Armstrong, ve středu zase dostal roční trest za pozitivní test na zakázanou látku Lucemburčan Fränk Schleck.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy