Cepek o českém florbalu: Nikoho nezajímá, je to malý sport. Švýcaři jsou více nadšení

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
27. 1. 2020 16:01
Jako hráč byl na mistrovství světa 2004 u největšího úspěchu českého florbalu, zisku stříbrných medailí. Coby trenér bral s reprezentací bronz na MS 2014 a národní tým vedl při dosud jediném triumfu nad Švédskem. Nyní Radim Cepek působí ve Švýcarsku, ale stav českého florbalu mu není lhostejný. Co je podle něj špatně a co jinak oproti unikajícím Švýcarům?
Radim Cepek coby trenér dovedl českou florbalovou reprezentaci k dosud poslední medaili na MS 2014.
Radim Cepek coby trenér dovedl českou florbalovou reprezentaci k dosud poslední medaili na MS 2014. | Foto: ČTK

Co říkáte na poslední události kolem mužského národního týmu a odmítnutí předních hráčů včetně kapitána Matěje Jendrišáka reprezentovat pod finským trenérem Petrim Kettunenem?

Je to rozhodnutí těch hráčů, nechci to moc komentovat. Zaprvé mi to nepřísluší a zadruhé je to věc mezi hráči a trenérem. Není to podle mě tak, jak se píše v médiích. Zbytečně se to propírá. Zvenčí můžu neutrálně říct, že to, co se děje u nás ve florbale, je smutné. To, jaké divadélko předvádí unie (oficiálně Český florbal, pozn. red.) už delší dobu. Vinni nejsou hráči, ale systém, který je produkuje.

Chápete postoj hráčů? Stavíte se spíš na jejich stranu?

Nechci řešit národní tým a stavět se na něčí stranu. Ale měli bychom se zamyslet, proč se tyto věci dějí obecně v českém sportu a společnosti. Teď nemluvím o klucích, kteří odmítají reprezentaci, ale měli bychom se zamyslet, proč máme v Česku rozmazlené hráče, nejen florbalisty. Člověk to pak krásně vidí zvenčí. Ve Švýcarsku se mě ptají, co to máme doma za problémy, a já odpovídám, že to je u nás obvyklé. Měli bychom se sami sebe zeptat, jakým stylem v Česku děláme florbal.

Jakým podle vás?

Děláme to pro samotný sport, nebo pro prachy a marketing? Odpovědět si může každý sám. Ten sport je moc mladý na to, abychom o něm mluvili jako o druhém největším a nejpopulárnějším sportu v Česku, což často slýchám. To je absurdní. Chápu hráče, že se rozhodli odmítnout nároďák. U pár kluků vím proč, ale nebudu to říkat, je to jejich věc. V českém florbale jsem dlouho působil, nepřekvapuje mě to.

Nepřipadá vám nešťastné to načasování? Vlna odmítnutí přišla v polovině dvouletého cyklu mezi dvěma MS, světový šampionát začne skoro za deset měsíců.

To bych neřekl. Když se rozhodnete podat výpověď v práci, také to nějak speciálně nečasujete. Rozhodl jste se a jdete dál. Dělá se z toho velký bulvár a nikdo přesně neví, jak to je. Čtu si o různých hráčích, že odmítali reprezentaci, když jsem ji trénoval já. Je to směšné, vždyť nikdo ani neví, jestli jsem ty hráče opravdu chtěl. Načasování bych teď neřešil, ale je to lepší než přímo na MS. Kdyby Matěj Jendrišák po prvním zápase řekl, že končí. A nikdo by mu to nemohl mít za zlé, protože se v týmu něco stalo. Bohužel, tak to je.

Kettunen povede Čechy dál

Finský trenér Petri Kettunen povede české florbalisty i na prosincovém MS, přestože pod jeho vedením odmítá hrát řada reprezentantů v čele s kapitánem Matějem Jendrišákem. O setrvání Kettunena a potvrzení jeho finských asistentů Akseliho Ahtiainena a Kara Kuussaariho rozhodl sobotní Výkonný výbor Českého florbalu. Od středy čeká národní tým kvalifikační turnaj v Lotyšsku.

Lukáš Veltšmíd říkal, že se od domácího MS v prosinci 2018 rok vymlouval na zranění. Neřekl pravý důvod, čekal, co bude dál.

Nevidím mu do hlavy, ale třeba nebyl stoprocentně rozhodnutý a nechtěl s nároďákem úplně skončit. Jestli to měl udělat hned po MS, nebo teď, to mi nepřipadá důležité. Nechci se k tomu více vyjadřovat. Navíc vy tady řešíte florbal.

V kontextu českého sportu a společnosti jen nepatrnou složku?

Podívejte se, co se děje ve vládě! Florbal nikoho v republice nezajímá, i když z toho děláme něco většího. Je to pořád mladý a malý sport.

Pořád jen říkáme, jak je všechno dobré

Před dvěma a půl lety jste na webu Bez frází vystoupil s kritikou, že florbal v Česku má líbivou image, chlubí se přenosy v televizi, ale dělá ze sebe více, než ve skutečnosti je. Pořád to platí?

Pořád převládá marketing nad sportovní stránkou. David Zlatník (bývalý předseda reprezentační komise) navrhoval po MS v Praze nového trenéra Luďka Beneše a nestalo se nic. Možná ho někdo přehlasoval, možná se staly jiné věci, ale pořád se jen říká, jak je všechno dobré. Jak máme dobrou ligu a podobně. Když to někdo zkritizuje, nic se nezmění. To je ten problém. Protistrana argumentuje, že dělá postupné kroky, ale těžko říct, jestli to tak doopravdy je, jestli to není jen alibismus. Ve stylu máme zahraniční trenéry, můžeme si udělat čárku. Marketing a byznys podle mě až moc zasahují do sportu.

Ve Švýcarsku je to jiné?

Je pravda, že tady se tolik nesoustředí na marketing, není ho tolik. U klubů ani na mezinárodní úrovni švýcarské unie. Nechci říct, že je to super, ale daleko více dělají ten samotný sport a dělají ho amatérsky. To je podle mě zásadní. My jsme ve spoustě věcí dál než Švýcaři, ve vedení a organizaci klubů, marketingu, ale tady dělají naplno ten sport. I když se jím nikdo neživí, zato v Česku je takových lidí mnoho. Ve Švýcarsku se florbalem živí možná jen tři čtyři profesionální trenéři.

A to je švýcarská výhoda? Proto Švýcaři na mezinárodní scéně Čechům utíkají a spíše se Seveřanům blíží oni než Češi?

Je otázka, co je dobře. Tady to mají všichni jako koníček, i hráči nejvyšší soutěže. Nemůžete hráče nutit trénovat pětkrát týdně, když chodí na sto procent do práce a hraje florbal o víkendu, protože je třeba bankéř. To je ten rozdíl. U nás chceme profesionální smlouvy, chceme to mít profesionální. Mně se líbí zdejší přístup, kdy nikdo neřekne, že potřebuje lepší smlouvu, aby trénoval. Je to na amatérské a dobrovolné bázi. V Česku jsou podle mě nejlepší hráči za florbal přeplácení, ve Švýcarsku mají jen nějaké odměny. Nadšení ve Švýcarsku převládá více než u nás, člověk nemusí hráče nutit. Vidíte na nich, že florbal dělají rádi. Pokusím se to ilustrovat na příkladu.

Prosím.

V Česku jsou kluby opravdu lépe vybavené a organizované. Já působím v klubu Zug United, jsme průměrný tým nejvyšší švýcarské soutěže, jsme v ní chvilku. Hráči jezdí na zápasy auty a platí si příspěvky. V Česku je to na takové úrovni nemyslitelné, hráč by vám řekl, že v takových podmínkách on hrát nebude. Ve Švýcarsku si kluci váží, že můžou hrát nejvyšší ligu, v Česku se hráči rychle uspokojí, máme přebytek florbalistů. Možná by to chtělo tvrdší síto, možná by mělo hrát extraligu méně týmů.

Švýcaři trénují, protože chtějí. Bez nucení

Takhle se do ní dostanou i hráči, kteří na nejvyšší úroveň reálně nemají, ale pak by si rychle chtěli sáhnout na peníze?

Každý náš 20letý frajírek hraje nejvyšší soutěž, protože za juniory už hrát nemůže. Jestli je dobrý, nebo ne, to se nemusíme bavit. V ženské části hraje nejvyšší soutěž každý, kdo umí pořádně držet hokejku. V mužích nechci říct, že je to stejné, ale v některých regionech to tak může být. My na hráče nedokážeme zatlačit a oni by chtěli mít profesionální smlouvu, protože jinak po práci nepůjdou trénovat. Co je to za argument? Chtějí dělat florbal jen proto, že za to budou dostávat peníze? V Česku se to takhle často bere.

Jaká je vaše pozice v Zugu?

V roce 2017 jsem odešel od české reprezentace a chtěl jsem dál dělat trenéra, chtěl jsem se vzdělávat. Přišel jsem do Zugu k juniorce do 21 let, postoupili jsme do nejvyšší soutěže a připravoval jsem hráče k A-týmu. Dělám to dodnes, baví mě to, otevírá mi to oči. Pracuju v prostředí, kde máme švýcarského, finského i švédského trenéra. Líbí se mi právě ta různorodost, naplňuje mě to. Dostali jsme se s juniory na určitou úroveň a od příští sezony chtějí, abych dělal šéftrenéra mládeže. Jsem rád, že dělám práci, u které vidím výsledky, člověka to pak hřeje.

Je možné, že florbal zůstane tím malým sportem, jak o něm mluvíte? Že se nezprofesionalizuje? Bude to dobře?

Na dalších deset let by to mělo být dobře. Florbal musí stabilizovat mládež. Víme, že na příštích deset let florbal nebude olympijský sport a vymýšlí se, jak ho zatraktivnit pro diváky. Nemám přesná čísla, ale podle mě je florbal v Česku méně a méně atraktivní. Začíná to být větší a větší nuda. Je potřeba to dostat na úroveň, kde byly před 50 lety basketbal nebo házená. Ale ne mílovými kroky, kdy chceme profesionální hráče. Ano, bylo by hezké, kdybych byl profesionální trenér, ale je to nereálné. Florbal k tomu ještě nedospěl.

Co ve Švýcarsku děláte vedle trénování?

Nejdříve jsem dělal ve firmě od prezidenta klubu, pracoval jsem v marketingu ve farmaceutické firmě. Později jsem musel skončit, protože se snižovaly stavy. Sám jsem si ve Švýcarsku musel hledat práci a našel jsem ji ve sportovní firmě, která prodává florbalové a fitness produkty. Pracuju na sto procent a po večerech trénuju. Dá se pracovat i na 60 nebo 80 procent, k tomu jako trenér dostanete nějakou kačku a uživíte se.

Takový život vám vyhovuje? Jste ve Švýcarsku spokojený?

Mně to vyhovovalo i v Česku, ve Švýcarsku jsem vlastně na stáži. Líbí se mi, že pracuju a mám i jiný náhled než jen ten florbalový. Proto jsem celou kariéru pracoval. Abych nebyl jen hráč, neválel se doma a potom šel na trénink. V Česku jsem musel do zaměstnání i jako trenér národního týmu. Tady ve Švýcarsku se mi líbí, že se můžu vzdělávat. Je perfektní celý rok pracovat s lidmi jiné národnosti a jiné mentality. Až se vrátím domů, budu to moct využít.

Plánujete se vrátit a zapojit se do florbalu v Česku?

Stoprocentně. S přítelkyní plánujeme rodinu, máme v Česku barák. Plánuju se vrátit a využít toho, co mě život v zahraničí naučil. Chci ve florbalu pokračovat, ten sport mě baví. Kdybych to dělal jen kvůli penězům, nedělám to. Hrál jsem za nároďák a pak ho trénoval, protože mě to bavilo. Byl jsem minus 20 dní s dovolenou, ale stejně jsem to dělal. Protože mě to baví.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 4 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy