reklama
Jiřímu Suchánkovi bylo sedmnáct, když si při autonehodě poranil krční páteř a s postižením všech čtyř končetin skončil na vozíku. "Rehabilitoval jsem, posiloval, cvičil, ale když jsem zjistil, že už nikdy nebudu pořádně chodit, rezignoval jsem. A rok jsem života propil. Pak jsem se ale dal dohromady," řekl Aktuálně.cz Suchánek. Do pingppongu se pustil, aby zahnal nudu. Teď se připravuje na paralympiádu v Londýně, pracuje v liberecké nemocnici a má prima přítelkyni. Ta bílá váza napravo není na kytky, z nichž se po utkání vijí po antickém vzoru věnce vítězství. Je plná bílých míčků. Kdyby jich vozíčkáři neměli po ruce aspoň padesát, víc by sbírali, než hráli. Drajvují, spinují nebo čopují do doby, než podlaha vypadá jak louka pokrytá sedmikráskami. Když je vozíčkáři sklízejí ze země sklízejí síťkou na tyčce, připomínají motýlkáře. | Foto: Miloslav Lubas