Komentář: Lezení se ocitá pod olympijským převisem, za který nikdo nevidí

Petr Paseka Petr Paseka
21. 9. 2018 12:37
Na nejvyšší možnou metu ve světě sportu - olympijskou medaili - bude za dva roky na hrách v Tokiu poprvé možné dosáhnout i ve sportovním lezení. Status “olympijský sport” s sebou nese královská privilegia. Raketově zvýšená pozornost mainstreamových médií generuje nové partnery a fronty mladíčků před umělými stěnami, ve kterých hrdinové jako Adam Ondra právě zažehli novou vášeň. Celé odvětví vzkvétá. Ze všech stran by tedy mělo svorně znít hlasité “HURÁ!”, no ne? Realita je však taková, že abyste ono “hurá” zaslechli, musíte hodně nastražit uši. Ale pozor, když je nastražíte příliš, uslyšíte i docela jiná provolání. Třeba zrovna od Adama Ondry.
Adam Ondra
Adam Ondra | Foto: Petr Paseka

Komentář - V čem je problém? Odpověď je zřejmá - formát olympijského závodu. V nabitém olympijském programu se totiž pro sportovní lezení našla jen jedna sada medailí.

"Měli jsme dvě možnosti. Buď vybrat jednu ze tří lezeckých disciplín a udělat z ní olympijskou, nebo se vydat směrem jejich zkombinování. Vybrali jsme druhou možnost, protože jsme chtěli, aby zástupci všech tří lezeckých směrů měli možnost si vybojovat účast na olympijských hrách," vysvětluje Jerome Meyer z Mezinárodní federace sportovního lezení. Olympijský závod tak v sobě bude kloubit neskloubitelné - rychlostní lezení, bouldering a lezení na obtížnost.

A to je právě ten problém. Zejména rychlostní lezení, které závodníky testuje na stále stejné certifikované cestě, je trnem v oku ikonám tohoto sportu, jako jsou Jakob Schubert a Adam Ondra. Ti jsou známí především svou snahou objevovat nové cesty a stále posouvat hranice možného.

Trénovat pořád dokola jednu a tutéž cestu jde přímo proti jejich nátuře. "Rychlostní lezení? Ti nejlepší jsou borci, o tom není pochyb, ale s lezením to nemá moc společného, je to spíš atletika," myslí si Ondra.

Tlak cítím, připouští Adam Ondra po stříbru z mistrovství světa | Video: Petr Paseka

Nedávný světový šampionát v Innsbrucku odhalil absurdní paradox. Právě ona rychlostní disciplína totiž hrála zásadní roli v boji o cenné kovy, byť ve finále neměla žádného "svého" zástupce. Nejlepší rychlostní specialista byl součinem umístění ve všech lezeckých disciplínách na 14. místě, tedy daleko za finálovou šesticí. Je velmi nepravděpodobné, že by se toto rozložení sil mělo směrem k Tokiu výrazně změnit.

Jako kdyby Bolt házel oštěpem

O nejvyšší metu, kterou lze ve sportu dosáhnout, tak budou nejlepší lezci světa bojovat v disciplíně, kterou by za normálních okolností netrénovali a ani by je nenapadlo se jí zúčastnit. Je to, jako kdybyste Usainu Boltovi a Justinu Gatlinovi v cíli sprintu řekli, ať si to rozdají ještě v závodu na 400 a 1500 metrů, pak že se teprve určí, kdo je lepší běžec. "To není stejné. Je to spíš, jako kdybyste jim řekli, ať se pak změří ještě v hodu oštěpem a skoku do výšky," opravuje Ondra.

Situace není ideální, scénář pro Tokio 2020 je však napsaný a měnit se nebude. "Přijde mi to stále trochu na hlavu, ale smířil jsem se s tím," říká Ondra.

Co se týče dlouhodobějšího horizontu, smíření mizí. "Doufám, že lezecká premiéra pod pěti kruhy bude mít takový úspěch, že přesvědčí Mezinárodní olympijský výbor o tom, aby nám pro Paříž 2024 přidělil tři sady medailí a tenhle stupidní formát zanikl," nebral si fenomenální český lezec servítky.

Ale co když ne? Co když se sportovnímu lezení nepodaří přesvědčit MOV a mezi lezce se bude i v Paříži rozdělovat jen jedna sada medailí? "Pak si myslím, že by bylo lepší vybrat jednu disciplínu. Pokud totiž chceme divákům ukázat to nejlepší z našeho sportu, maximální drama a nejhodnotnější výkony, cesta kombinace je slepá. Na olympiádě by se měly ukazovat výkony světové extratřídy, ale ty my divákům v rychlostní disciplíně - alespoň zatím - rozhodně nejsme schopni předvést," uzavřel Ondra.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Hlavní soutěž filmového festivalu Febiofest vyhrál švédský film Charter režisérky Amandy Kernellové o matce hledající cestu ke svým dětem

před 54 minutami

Platforma Rekonstrukce státu ocenila 21 politiků za boj s korupcí, vyzdvihla Michálka

Platforma Rekonstrukce státu ve čtvrtek ocenila 21 politiků, kteří se podle ní v končícím volebním období nejvíce zasloužili o prosazování protikorupčních zákonů v Parlamentu. Vyzdvihla zejména zásluhy poslance Jakuba Michálka (Piráti), dále pak Marka Výborného (KDU-ČSL) a Ondřeje Profanta (Piráti). Sdělila to ve čtvrtek mluvčí platformy Eva Hromádková.

Ocenění "Dělník protikorupční legislativy" udělila Rekonstrukce státu celkem devíti zástupcům Pirátské strany, třem lidovcům, dvěma Starostům a nezávislým, dvěma poslancům vládního hnutí ANO a jedné poslankyni vládní ČSSD, dále dvěma zástupcům ODS, jedné člence TOP 09 a jednomu senátorovi za klub SEN 21 a Pirátů.

„Poslancem, který za poslední čtyři roky nejvíce podporoval protikorupční opatření, je Jakub Michálek z Pirátské strany. Zasloužil se zejména o vylepšení nominačního zákona, zavedení informačního příkazu a aktivně usiloval o schválení novely zákona o státním zastupitelství," uvedla platforma.

Výborný podle Rekonstrukce státu vedle podpory řady důležitých opatření dlouhodobě bojoval za reformu exekucí, kterou Sněmovna schválila na začátku letošního léta. Profant zase prosazoval zejména přístup k informacím a digitalizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy