Parasportovec se tady neuživí, peníze spolknou svazy, říká hendikepovaný lyžař

Sport Sport
28. 6. 2020 9:30
Jsou země, kde se parasportovci mohou živit výhradně sportem, ale Česká republika mezi ně nepatří. A na výsledcích je to vidět. "Parasport je tady rozdělen do příliš mnoha subjektů a institucí. Na sportovce pak zbude jen minimum peněz." říká v rozhovoru Patrik Hetmer, zrakově handicapovaný lyžař, bronzový medailista v obřím slalomu na MS 2015 a účastník dvou paralympijských her.
Patrik Hetmer na nedávném Run Tour.
Patrik Hetmer na nedávném Run Tour. | Foto: Toyota ČR

"Pět nebo šest svazů pro hendikepované mi přijde opravdu zbytečné, nevím, proč by sportovci neměli být sdruženi pod jednou centrální organizací," dodává Hetmer, který se živí jako učitel na základní škole v Ostravě.

Jak se u vás projevuje zrakové postižení? Kolik toho vlastně při lyžování vidíte?

Moje zrakové postižení je zúžené zorné pole na čtyři stupně v obou očích, mám takové trubicovité vidění. Při lyžování vidím většinou půlku svého traséra. Dívám se mu na nohy, abych viděl, jak s nimi pracuje a reagoval na to. Dorozumíváme se pomocí interkomu. Trasér mi pomocí něj říká, co se na trati děje a jaké jsou změny rytmu.

Jak je lyžování při zrakovém hendikepu nebezpečné? 

Záleží, jak se to kdo naučí, ale pokud má člověk dobrého traséra, na kterého je zvyklý a stoprocentně mu důvěřuje a ovládá techniku, tak si myslím, že je to relativně bezpečné. Zranění při lyžování přichází u handicapovaných sportovců stejně jako těch zdravých.

Máte někdy strach, když stojíte na prudkém kopci a máte vyrazit na sjezd?

Strach ne, ale respekt ano. Zvlášť z rychlosti. Snažím se s tím pracovat a je to hodně o zvyku. Čím víc trénuji rychlostí disciplíny a dostávám se ze své komfortní zóny, tím je to pro mě pak v závodě jednodušší.

Co vás na lyžování nejvíce baví?

Jednoznačně atmosféra závodů a taky to, že se díky lyžování dostanu do různých koutů světa. Taky parta lidí, kterou tam máme. Ať už trenér, trasér nebo můj táta, který nám se vším pomáhá. Baví nás to a užíváme si to.

Před dvěma lety vám lékaři objevili cystu na slezině. Jak jste na tom dnes zdravotně?

Dnes naštěstí dobře. Před dvěma lety mi lékaři museli slezinu odoperovat, byl to docela složitý zákrok, ale nemám žádné následky. Jediné, co si musím víc hlídat je životospráva. A další nevýhodou je snížená imunita, ale zatím to opravdu nijak nepociťuju.

Jako většina českých paralympioniků nejste profesionál. Chodíte tedy i do práce? Co děláte?

Paralympijský běžec Patrik Hetmer
Paralympijský běžec Patrik Hetmer | Foto: Toyota ČR

Ano. Jako většina českých paralympioniků musím chodit do práce. Bohužel v našich podmínkách není možné živit se jako parasportovec jen sportem. Učím na základní škole Emila Zátopka ve Zlíně.

Jaké jsou v Česku podle vás podmínky v paralympijském sportu? 

Řekl bych, že se pomalu, ale jistě zlepšují. Nebo bych tomu alespoň rád věřil. Nemůžeme se rovnat se zeměmi, kde do parasportu investují stejné peníze jako do toho klasického. U nás se jedná stále o amatérskou či poloprofesionální úroveň, co se podmínek týče.

Proč jsou zahraniční soupeři často profesionálové a v Česku tomu tak není?

V některých zemích mají parasportovci takové programy, že se mohou živit výhradně sportem. Pobírají plat a mohou se naplno věnovat přípravě. To je zásadní rozdíl mezi námi a právě těmito zeměmi. A odráží se to logicky i na výsledcích.

V čem je podle vás v Česku problém a co byste navrhoval změnit?

V Česku je parasport rozdělen do příliš mnoho subjektů a institucí. Než se peníze, které by měly být investovány do sportovců, dostanou k nim, zbyde jich minimum. Pět nebo šest svazů pro hendikepované mi přijde opravdu zbytečné, nevím, proč by sportovci neměli být sdruženi pod jednou centrální organizací.

Jaký je váš vztah k běhání? Běháte v tréninku často?

Vztah k běhání mám velice kladný, a to i proto, že když neběhám tak tloustnu. Nevadí mi ani dlouhé tratě. Rád běhám v přírodě za jakéhokoli počasí. Nejsem vyznavačem běhání na oválu. Delší výběhy do přírody na čerstvém vzduchu jsou ideální.

Jak se vám běžel letošní Run Tour a jak jste se na něj připravoval?

Na Run Tour jsem se nijak zvlášť nepřipravoval. Mám rád závody a jejich atmosféru, to mě vždycky nakopne. Jinak se připravuju tak, že prostě a jednoduše běhám.

Spousta lidí se učí lyžovat v pozdějším věku a přirozeně z toho mají strach. Co byste jim poradil?

Základ je najít si dobrého instruktora, který se vám bude intenzivně věnovat a naučí vás od začátku správnou techniku. Pokud je člověk samouk, pohyb se nenaučí správně a pak se to hůř odbourává. Stačí pár hodin s kvalitním instruktorem. To je podle mě ta nejlepší investice.

Video: Patrik Hetmer | Video: Toyota ČR
 

Právě se děje

před 8 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy