Praha - Ví se o něm, že je vášnivým rybářem, a teď se mu to málem vymstilo. Dvojnásobný medailista z olympijských her v Riu kajakář Josef Dostál se během soustředění v Kalifornii mohl utopit, když se s ním potopila loď, se kterou s kamarádem vyjeli na ryby z pláže La Jolla.
"Dlouho jsem plánoval rybářský výlet na kajaku na oceán. Hodně jsem se ptal známých, až mi jeden potvrdil, že má kajak pro dva. Že je sice starší a má v sobě díru, ale opraví ji," načal vyprávění Dostál na své facebookové stránce.
Když naložili pruty se vším vybavením k rybolovu a vyrazili míli od břehu, zastihly je větší vlny a pořádně se namočili. "V tu chvíli jsem si uvědomil, že sedím spíš ve vodě než v kajaku. Kamarád mi říká: ´Otevři poklop a podívej se do lodi, jestli tam je nějaká voda a nepotápíme se´. Jenže já poklop otevřít nemohl, protože už byl dávno pod vodou. Šli jsme ke dnu," popsal dramatickou chvíli český kajakář.
Oba rybáři skončili v oceánu a překlopenou loď udržovali nad hladinou tím, že vodu vylévali igelitovou taškou, ve které měli nástrahy. "Když se nám podařilo částečně dostat vodu z lodi, tak jsem na ni naskočil a začal pádlovat. V půlce cesty zpět se k nám připojil jiný rybář na kajaku a byl ochotný nám pomoct. Dali jsme mu krabici s nástrahami, aby se neutopila. Vypadal hodně zkušeně, což se po chvíli projevilo jako špatná domněnka," přiznal.
Ochotného rybáře totiž příboj u břehu strhl i s kajakem. "Rybářské pruty bohužel neplavou a on tam měl tři. Bylo mi ho docela líto, hlavně kvůli tomu, že naši krabici zachránil," zakončil příběh s tím, že ho navíc strašila myšlenka, že jejich loď celou dobu pronásledují žraloci, ale šlo jen o ploutve tuleňů.
Celý příběh si přečtěte zde:
Dneska jsem se skoro utopil. Dlouho jsem plánoval rybářský výlet na kajaku na oceán. Hodně jsem se ptal známých, až mi jeden potvrdil, že má kajak pro dva. Že je sice starší a má v sobě díru, ale opraví ji. Dneska ráno jsme se potkali, připravili pruty, návnady, nakoupili sardinky, licence a vyrazili na pláž La Jolla, která je přírodní rezervací. Byly trošku větší vlnya při jejich překonávání jsme se parádně namočili. Museli jsme dojet asi míli od břehu, kde už se smí chytat ryby. V tu chvíli jsem si uvědomil, že sedím spíš ve vodě než v kajaku. Kamarád mi říka: “Otevři poklop a podívej se do lodi, jestli tam je nějaká voda a nepotápíme se.” Jenže já poklop otevřit nemohl, protože už byl dávno pod vodou. Šli jsme ke dnu. Parťák okamžitě vyskočil z vody, aby ubral závaží v kajaku, jenže všechna voda se přelila do mojí části a já se překlopil. Tak jsme tam plavali vedle vraku, daleko od pláže a přemýšleli, co dělat. Vůbec jsme nezpanikařili a začli vylejvat vodu igelitkou, v které jsme předtím měli sardinky. Když se nám podařilo částečne dostat vodu z lodi, tak jsem na ní naskočil a začal pádlovat. Kamarád měl ploutve a celou dobu se snažil díru, kterou teklo dovnitř, držet nad vodou. V půlce cesty zpět se k nám připojil jiný rybář na kajaku a byl ochotný nám pomoct. Dali jsme mu krabici s nástrahama, aby se neutopila. Vypadal hodně zkušeně, což se po chvíli projevilo jako špatná domněnka. Asi po třiceti minutách plavání jsme dorazili ke břehu, kde mě hned příboj srazil z kajaku, ale naštěstí loď nepřevrátil, takže jsem veškeré věci dostal na břeh v pořádku. To se bohužel nedá říct o ochotném rybáři, kterého strhly vlny i s kajakem. Rybářské pruty bohužel neplavou a on tam měl tři. Bylo mi ho docela líto, hlavně přes fakt, že naší krabici zachránil. A proč jsem zmiňoval igelitku od sardinek? Cestou na moře jsme viděli pár lachtanů, jak se slunní na hladině. Jak leželi na boku, tak jim trčela postranní ploutev, která vypadala jako žraločí a já se celou cestu bál, že nás pronásledujou krvežíznivý predátoři. Nakonec jsem ani nebyl naštvanej kvůli všem těm přípravám a vyhozeným penězům, byl jsem rád, že žiju. To jsem zvědavej, jak si odpočinu při dalším volnu :D :D
Zveřejnil(a) Josef Dostál dne 29. Březen 2017
