


Lance Armstrong slaví 55. narozeniny. Svou dominancí na kole kdysi uchvátil svět, sedmkrát vyhrál Tour de France. O všech sedm triumfů však přišel. Dlouho platilo, že zatímco většinu jeho soupeřů chytili dopingoví komisaři, on stále unikal. Ani Američanova lež ovšem nevydržela věčně. Projděte si jeho barvitý příběh.
Lance Armstrong se narodil 18. září roku 1971 v texaském městě Plano. Otce nikdy nepoznal, vyrůstal s matkou a prostřednictvím své sportovní kariéry jí chtěl všechno vrátit. Vydělat peníze a zabezpečit rodinu.
Začínal jako triatlonista, a dokonce dvakrát se stal národním šampionem. Brzy zjistil, že nejlepší cestou bude specializace na cyklistiku. V roce 1992 podepsal smlouvu s profesionálním týmem Motorola, o rok později vyhrál mistrovství světa v Oslu.
Mladík s velkým sebevědomím se prosazoval i v dalších závodech, účastnil se také Tour de France, ovšem zatím bez pronikavých výsledků.
Lance Armstrong se narodil 18. září roku 1971 v texaském městě Plano. Otce nikdy nepoznal, vyrůstal s matkou a prostřednictvím své sportovní kariéry jí chtěl všechno vrátit. Vydělat peníze a zabezpečit rodinu.
Začínal jako triatlonista, a dokonce dvakrát se stal národním šampionem. Brzy zjistil, že nejlepší cestou bude specializace na cyklistiku. V roce 1992 podepsal smlouvu s profesionálním týmem Motorola, o rok později vyhrál mistrovství světa v Oslu.
Mladík s velkým sebevědomím se prosazoval i v dalších závodech, účastnil se také Tour de France, ovšem zatím bez pronikavých výsledků.
V říjnu 1996 přišla těžká rána. Lékaři diagnostikovali Armstrongovi rakovinu varlat s metastázemi do plic. Příznaky americký cyklista několik měsíců ignoroval, považoval je za důsledek náročných tréninků a závodů.
Šance na přežití byla podle onkologů menší než 50 procent. Podstoupil zákrok a nastoupil proces chemoterapie, jenže pak Armstrongovi objevili další dva nádory na mozku. Cyklista se rozhodl pro alternativní způsob léčby, který by mu umožnil návrat ke sportu, a rakovinu přepral.
V září 1997 uspořádal Armstrong tiskovou konferenci a oznámil svůj návrat do pelotonu. Jedenáct měsíců poté, co u něj lékaři nemoc odhalili. Ve stejném roce také založil nadaci Livestrong na podporu lidí bojujících s tímto zákeřným soupeřem.
Prvního vítězství na Tour de France se Armstrong dočkal v roce 1999. Při své páté účasti. Tým U.S. Postal Service se šéfem Johanem Bruyneelem neměl k dispozici ani vlastní autobus, jezdci se přesouvali a bydleli ve dvou obytných vozech. O to větším šokem Armstrongův triumf byl.
Tour 1999 měla být navíc výrazně pomalejší než předchozí ročníky. Po velké dopingové aféře s týmem Festina v roce 1998 vedení cyklistiky proklamovalo, že odteď se jezdí čistě.
Do toho přišel Armstrong a s časem 91 hodin, 32 minut a 16 sekund zajel v té době vůbec nejrychlejší Tour historie. Příběh muže, jenž se vrátil po boji s rakovinou a najednou vystřelil mezi nejlepší jezdce v kopcích, ohromil svět.
Už v roce 1999 byl skoro přistižen při dopingu. Ve vzorku moči byly nalezeny steroidy, ale Armstrongův tým nález zamaskoval výmluvou na krém proti odřeninám. Mezinárodní cyklistická unie (UCI) se za Armstronga postavila.
Od té doby musel Armstrong otázkám na doping čelit takřka neustále. Navíc v době největších úspěchů spolupracoval s italským doktorem Michelem Ferrarim, nechvalně proslulým kvůli dodávání nepovolených látek.
Ferrari se stal týmovým lékařem U.S. Postal Service a sestavoval jezdcům tréninkový program. Vedle jiných zakázaných přísad dodával cyklistům především hormon EPO, stimulující tvorbu červených krvinek.
EPO bylo tehdy rozšířené v celém pelotonu, údajně zlepšilo výkonnost cyklisty o deset procent. „Ze sprinterů se najednou stávali výborní vrchaři. Nestačil jsem jim, pral jsem se s tím. Povolil jsem a začal jsem brát EPO,“ přiznal později Armstrongův parťák Frankie Andreu.
Testy nebyly v době Armstrongových vítězství vyvinuté natolik, aby dokázaly EPO odhalit. Když věda pokročila do této fáze, podávali lékaři závodníkům během závodu jejich vlastní krev. Tělo se obohatilo o potřebné červené krvinky a tato nepovolená metoda byla skoro neodhalitelná.
Navzdory zvyšujícím se podezřením Armstrong dále unikal a dále vítězil. „Starou dámu“ opanoval také v letech 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005. Překonal rekord velikánů z 20. století a vyhrál Tour sedmkrát v řadě.
Později vyšlo najevo, že Mezinárodní cyklistická unie Armstrongův doping zčásti kryla. Hein Verbruggen, její tehdejší prezident, Američana mnohokrát upozornil, když „létal příliš blízko slunci“.
Po sedmé vítězné Tour pronesl Armstrong ve své řeči přímo v Paříži, že lituje všech, kdo nevěří čisté cyklistice. Všech, kdo nedokážou mít velké sny a nevěří v zázraky.
Načež profesionální sport opustil.

Armstrong se stáhl do ústraní a hned v roce 2006 vypukl dopingový skandál Puerto, na základě práce španělské policie.
Přistiženy byly desítky cyklistů, usvědčeni pak všichni Armstrongovi soupeři ze stupňů vítězů Tour 1999 až 2005, s výjimkou Fernanda Escartína, třetího z roku 1999.
Kdyby už se Američan nevracel zpátky, možná by nakonec zůstal sedminásobným vítězem Tour. Možná by se na něj nepřišlo.

Jenže Armstrong to nevydržel. Vrátil se na kolo a v necelých 38 letech vyrazil na další Tour. Tentokrát v barvách týmu Astana, jemuž šéfoval starý známý Johan Bruyneel.
Veřejně prohlašoval, že se vrací na podporu iniciativy své nadace Livestrong. Později uznal, že ho poháněla také touha vyhrát Tour i bez použití nepovolených látek. Aby umlčel největší skeptiky, zveřejňoval v roce 2009 výsledky svých krevních testů.
Když jeho bývalý parťák Floyd Landis, cyklista s dopingovým škraloupem, zjistil, že se Armstrong vrací, kontaktoval Bruyneela se žádostí o místo v jeho týmu. Kvůli své pověsti byl odmítnut, nicméně nelze se mu divit, že jakmile zrovna od Bruyneela slyšel o čisté Astaně s Armstrongem v čele, na základě svých zkušeností se musel ironicky smát.
Návrat Armstronga sjednotil více jeho bývalých parťáků či soupeřů. Provokoval samozřejmě také dopingové komisaře.
Armstrong spojil svůj návrat s masivní kampaní na podporu lidí bojujících s rakovinou. Žluté náramky Livestrong tehdy nosily desítky milionů lidí. Už v 90. letech navštěvoval americký cyklista nemocnice, setkával se s dospělými i dětskými pacienty a dodával jim sílu s nemocí bojovat.
„Kritici si mohou říkat, co chtějí. Kvůli nim ale na kole nesedím,“ tvrdil Armstrong v reklamním videu pro Nike z roku 2009. Odkazoval se na to, že jezdí proti rakovině. Že se naděje vrátila do sedla.

Tour 2009 však nešla podle Armstrongových plánů.
Dosud byl vždy zvyklý, že je v týmu jasnou jedničkou, kdežto v Astaně zářil Španěl Alberto Contador. Úvod závodu se mu povedl lépe a ani v horách se před něj zkušený Američan nedostal.
Contador se později navzdory příkazům týmového šéfa Bruyneela pustil do útočení s lucemburskými bratry Andym a Frankem Schleckovými a chtěl Armstronga odpárat úplně. Rodák z Texasu udržel alespoň třetí místo (byť také o to po pozdějším odhalení přišel).
Smutným faktem je, že o rok později byl přistižen právě „El Pistolero“ Contador a Tour 2010 nakonec vyhrál původně druhý Andy Schleck.
Armstrong v roce 2010 založil tým RadioShack, opět startoval na Tour, ale připletl se do několika kolizí a dokončil závod na 23. pozici. Pak už dal sportovní kariéře definitivní sbohem.
Po druhém odchodu Armstronga z cyklistiky byla dopingová bublina už tak velká, že musela splasknout. Proti bývalému souputníkovi vystoupil Landis, také další parťák Tyler Hamilton sdělil, že viděl Armstronga dopovat.
Rozjely se výslechy dalších někdejších kolegů, americká antidopingová agentura USADA postupně vše rozkryla.
Armstrong dostal doživotní zákaz závodění, UCI mu sebrala tituly z Tour de France. Odvrátili se od něj sponzoři i jeho nadace Livestrong. „Jsem zpět v Austinu a jen tak se povaluju,“ reagoval Armstrong na Twitteru fotografií se sedmi žlutými dresy, aby dal najevo svůj vzdor.
Dál se snažil zatloukat, jenže marně.

K velké dopingové lži se Armstrong poprvé přiznal v lednu 2013 v rozhovoru s populární americkou moderátorkou Oprah Winfreyovou.
Potvrdil, že dopoval při všech sedmi vítězstvích na Tour a považoval to v té době za zcela normální věc. „Zvítězit na sedmi Tour za sebou by bez dopingu nebylo možné,“ poznamenal Armstrong.
Omluvil se blízkým lidem, které podrazil. I tak čelil obrovské kritice.
„V cyklistice pro něj není místo, měl by být zapomenut,“ prohlásil například tehdejší první muž UCI Pat McQuaid.

Armstrong dodnes žije ve Spojených státech, mimo oficiální soutěže zůstává sportovně aktivní a na sociálních sítích se často vyjadřuje k tématům cyklistiky i dopingu.
V Texasu vlastní kavárnu a prodejnu kol. Patří mu i mediální společnost WEDU, do toho moderuje vlastní podcast.
Úspěšná dokumentaristka Marina Zenovichová natočila s Armstrongem v roce 2020 dvoudílný film Lance, ve kterém bývalý cyklista slíbil odhalit celou pravdu.
Jenže podle bývalých parťáků Hamiltona nebo Landise ani v tomto snímku Armstrong neprozradil zdaleka všechno. Podle nich dál ohýbá pravdu a mnohá pochybení zpětně bagatelizuje.
Bývalý šéf francouzské antidopingové agentury Jean-Pierre Verdy před časem dokonce Američana obvinil z používání mechanického dopingu. Motorek v kole však nebyl Armstrongovi prokázán.
Před čtyřmi lety se Armstrong ve Francii oženil. Vzal si dlouholetou partnerku Annu Hansenovou. „Nejlepší den ze všech,“ napsal Američan ke svatebnímu snímku na Instagramu.
S manželkou má dceru Olivii Marii a syna Maxe. Z předchozího vztahu je Armstrong otcem již dospělých syna Lukea a dvojčat Grace a Isabelly.






Zástupci Ukrajiny budou v pátek a v sobotu na jednáních ve Spojených státech. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Rusko. Ruská armáda ve středu i ve čtvrtek podnikla na Ukrajině útoky, které si vyžádaly desítky lidských životů.



Zatímco turisté obdivují Velkou sfingu v Gíze, samotný kámen, z něhož je vytesána, vypráví příběh starý desítky milionů let. Paleontologové díky moderní tomografii znovu prozkoumali sto let starý nález z káhirského vápence. Objevili dosud neznámého mořského předka krokodýlů, který brázdil vody nad dnešním Egyptem dávno předtím, než zde vyrostly první monumenty.



Jako šestka dražby nadějí 2022 je stále nejvýše draftovaným českým obráncem od Rostislava Klesly, který zkraje tisíciletí obsadil čtvrtou příčku. Přesto David Jiříček zůstává na hraně hokejové NHL. Už je ve svém třetím klubu a ani tam zatím neoslňuje.



Policisté na jihu Německa ve čtvrtek zastřelili muže, který je ohrožoval střelnou zbraní, když se předtím se zbraní pohyboval po objektu místní radnice. Na webu o tom informoval deník Bild s tím, že policii přivolali úředníci, kteří se kvůli situaci raději zabarikádovali v kancelářích. Motiv činu muže původem z Afghánistánu není zatím zřejmý.


