O parník největší talent, vypráví trenér. Češka drtí tabulky, Hejnová psala o masakru

Botková má za sebou teprve přechod ze žákovské kategorie a hned na své první velké dorostenecké akci všem vyrazila dech.

Čtvrtku s překážkami na červencovém mistrovství Evropy do 18 let v italském Rieti vyhrála v čase 55,19 sekundy. V historickém kontextu šlo o druhý nejlepší výkon na světě mezi dorostenkami a zároveň o evropský rekord v kategorii do 20 let.

V celkových českých tabulkách se Botková už v 16 letech dostala na čtvrté místo za Zuzanu Hejnovou, Denisu Helceletovou a Nikoletu Jíchovou.

Však také dvojnásobná mistryně světa a olympijská medailistka Hejnová na Instagramu s obdivem komentovala: „Velký masakr, mám radost, že nám roste hvězda světové atletiky. Jen tak dál a moc gratuluji!“

Botková pak v Rieti pomohla ke zlatu i dívčí štafetě a o dva týdny později už startovala na mistrovství světa do 20 let v americkém Eugene.

Tady v pozici finišmanky vytáhla smíšenou štafetu na 4×400 metrů ze šestého místa až ke stříbru. A znovu ohromila všechny, včetně svého trenéra Habáska.

Zobrazit
9 fotografií

„Mám jet lag, jsem nevyspalý a strašně unavený,“ vydechl kouč po návratu z Eugene do telefonu.

„Ale musím říct, že to byl obrovský zážitek,“ doplnil a dal se do vyprávění. O tom, jak se drží plánu a zatím nechce vypustit mladičký klenot mezi dospělé. Nebo o tom, jak při tréninku odolává smutným očím Botkové, která by pořád běhala víc a víc.

Jak letní zážitky z Rieti a Eugene vstřebáváte?

Eugene je při drobné znalosti historie Mekka atletiky, hned při vstupu na stadion na vás všechno dýchne. Linda to hned první den MS vyšperkovala medailí ze štafety - pro mě jako trenéra to byla první světová medaile. Rovnou jsem se dostal na vlnu, na které jsem předtím v Rieti skončil. Na vlnu absolutního překvapení z Lindiných výkonů.

Pak jste se dozvěděl, že trénujete nejlepší evropskou atletku za měsíc červenec. Linda i v konkurenci dospělých hvězd vyhrála anketu fanoušků.

Přiznám se, že takové ankety moc nesleduju, nikdy ani nehlasuju, ale už jen Lindina nominace byla pro mě něco nepředstavitelného. Takže tady jsem se hecnul, hlasoval jsem, a když mi Linda v Eugene na jídle ukázala, že vyhrála, byla to taková směs překvapení a hrdosti. Jsem na ni pyšný za to, co ona dokázala a u čeho já můžu být.

Po výkonech v Itálii a USA nebo i díky této anketě je o ni najednou velký zájem. Jak to v 16 letech bere?

Vítězství v anketě si užívala hodně. Je to jinak lehce introvertní slečna, neskákala tři metry vysoko, ale u toho jídla se usmívala nebývale. Ten zájem je někdy příjemný, někdy je ho až moc. Snažíme se to filtrovat, teď je zrovna čas, kdy by si Linda taky měla užít volna - prázdniny, koupání, babičku, kolo. I pro mě je to něco nového, nikdy jsem takový zájem nezažil, nicméně rozhodně je to příjemnější, než kdyby po Lindě neštěkl ani pes.

Zmiňoval jste, že vás Linda absolutně překvapila. Takže ten čas 55,19 z Rieti jste vůbec nečekal?

Vůbec ne. Věděl jsem, že může běžet rychle, ale rytmus mezi překážkami máme nastavený velmi konzervativně, řekl bych až dětsky. Myslel jsem, že ji bude brzdit. A jestli jsem cílil na nějaký čas, tak rozhodně ne na takový. Ale už si zvykám, že Linda mě vždy překvapí, já to pak vstřebám a ona mě překvapí ještě více.

Zaběhla čas, kterým by byla například pátá na ME dospělých před dvěma lety v Římě. V jejím věku to zní neuvěřitelně.

Proto taky první dny po Rieti byly náročnější a debat, co dál, bylo spoustu. Ten čas nám otevřel možnost startovat na aktuálně probíhající ME dospělých v Birminghamu, ale jsem rád, že jsme se nakonec podrželi původního plánu na celý rok. V Eugene běžela Linda jen stovku s překážkami, ještě k tomu tedy přibyla ta stříbrná štafeta. A po Eugene jsme ukončili sezonu.

Jak těžké pro vás bylo si původní plán obhájit?

Musel jsem si to obhájit jak před sebou, protože i já jsem ambiciózní člověk, tak lehce i před Lindou, protože ta lákadla najednou byla obrovská. Chápu to, ono kolikrát za kariéru může být člověk mistr světa? Ale nakonec ve shodě jsme se pokorně udrželi původního plánu.

Související

„Dokonalý upgrade.“ Svět žasne z Čecha, který vyrůstal na slátaném tartanu a v lese

Mrzelo to Lindu v prvních chvílích? Kdyby v Eugene běžela individuální čtvrtku s překážkami, čas z Rieti by z ní udělal juniorskou mistryni světa.

Určitě ji to zamrzelo, a hlavně ve chvíli, kdy jsme v Eugene seděli u finálového běhu čtvrtky překážek. Mrzelo ji, že tam není, protože ta disciplína ji extrémně baví, a také to, že teoreticky se svým časem mohla bojovat o medaili. Ale zdůrazňuju teoreticky, nevím, jestli by v tak krátkém čase zvládla na čtvrtce další tři běhy. Ten červíček pochybností jí v hlavě určitě zahlodal, ale snad jsme to oba ustáli.

Svazový vedoucí úseku mládeže Jan Koutník zmiňoval, že Botková snad nikdy nemá zakyselený organismus. A že podle toho vypadala i po rekordním běhu v Rieti…

(úsměv) Většinu závodů si natáčíme, abychom si to pak rozebrali. A tady to byl tak skvělý závod, že jsem ani nechtěl hnidopišsky hledat žádné ale. Linda po třech dnech přišla s tím, jestli se na to můžeme podívat, že vlastně vůbec nevytuhla. Což mě dost překvapilo. Na pohled to může nějak vypadat, ale vždycky si představuju, že člověk na konci čtyřstovky není šťastný. Ona ale opravdu vůbec nevytuhla. Její schopnosti odolávat laktátovým tréninkům evidentně budou velké. Máme to změřené při aerobních testech, ale laktátové tréninky zatím ještě neděláme.

Sám jste už letos říkal, že Linda při tréninku často násobně překoná plánovanou zátěž a ani se nezadýchá. Jak to v praxi vypadá?

Plán na papíře je jedna věc, realita na dráze se stopkami je věc druhá. Já si spíš vždy stanovím, co tím tréninkem chci rozvíjet, a reaguju na to, jaké časy běhá, hodně si hrajeme s tepem. Z aerobních testů máme nastavené tepové hranice, podle toho se řídím. Využívám i kontrolu spánku, regenerace. Atletika už v tréninku není jen o pocitech, ale i trochu o vědě.

Je těžké ji při tréninku brzdit?

Velmi těžké. Já udělám trénink, ona ho doběhá a ukáže takové ty hezké smutné oči, jestli by nemohla jít ještě něco. V tu chvíli je těžké říct, že už ne. Ji extrémně baví běhání, je ale potřeba mít stále na vědomí, že jí je teprve 16 let a není třeba všechno získat hned.

Je Botková největší talent, s kterým jste jako trenér kdy pracoval?

Ač mi prošlo rukama poměrně dost dobrých lidí, dokonce si troufnu tvrdit, že Linda je o parník největší talent a nejšikovnější člověk, kterého jsem měl. Nicméně spousta lidí se dopracovala k vrcholným výkonům ve věku 25 let plus, proto počkejme, jak to Linda zvládne v dospělosti. Jestli zvládne skloubit trénink se studiem, dospíváním, jestli zvládne ještě povýšit svou pracovitost a preciznost.

Pracujete s ní už tři roky. Poznal jste okamžitě, že má obrovský potenciál?

Jednotlivé tréninky překážek jsme začali dělat před dvěma a půl lety a hned to bylo jasné. Je extrémně šikovná na komplexní pohyb, umí široké spektrum nejen atletických disciplín, ale sportů obecně. Bylo to opravdu zjevné na první pohled.

Letos na jaře jste plánoval, že i v příští halové sezoně se bude Linda vedle čtvrtky stále věnovat také víceboji. Platí to?

Určitě se budeme držet vícebojařské přípravy. Jestli půjde přímo víceboj, to uvidíme, ona sama si řekla do haly o osmistovku. Bude to každopádně příprava s větším počtem disciplín, rozhodně nepočítáme do haly s hladkou čtyřstovkou na celou sezonu.

Jak je v tomto věku důležitá komplexní příprava?

Extrémně. Rozhodně by Linda zvládla dospělý trénink a dospělé soutěžní vytížení. Ale co bychom pak dělali za tři, čtyři nebo pět let, kdybych chtěl přidat? Neměl bych kam přidávat. Takže proto je důležité nastavit komplexní plán a hlavně se ho držet.

Související

Globální značka Lu. Kritické rozcestí vyřešila, teď stojí před vzrušující otázkou

Jaká je Linda mimo atletickou dráhu?

Je to velmi sportovní člověk, neumí být v klidu. Největší problém pro ni je dát si volno. Dva dny volna nepřipadají v úvahu, to je pro ni hotová tragédie. Snaží se trávit čas aktivně. Teď dostane dva a půl týdne úplného volna, ale určitě si to bude řídit tak, že půjde na kolo, na brusle nebo zaplavat si.

Studuje na pražském Gymnáziu Nad Alejí a údajně i ve škole je perfekcionistka.

To nevím tak přesně, ale už ustoupila z toho, že je potřeba mít samé jedničky. Teď je nastavená tak, že nějaké dvě nebo tři dvojky snese. Ale platí, že jak je perfekcionistka na tréninku, tak se snaží být i ve škole.