Koruna Himálaje za půl roku? Egoturismus a devalvace, říkají česká horolezecká esa

Petr Paseka Jakub Šafránek Petr Paseka, Jakub Šafránek
1. 11. 2019 12:33
Nepálský horolezec Nirmal Purja tento týden zkompletoval svoji sbírku zlezených osmitisícovek. Všech 14 vrcholů, kterým se také přezdívá Koruna Himálaje, pokořil během pouhých šesti měsíců, čímž dosavadní rekord posunul o více než sedm let.
Foto: Instagram Nirmal Purja

"Je to jedinečný milník v horolezectví, co se logistiky, diplomacie a provedení týče," uvedl na adresu Purji legendární Reinhold Messner, který ale na rozdíl od Purji všechny výstupy podnikl bez použití kyslíku. "Dokázal něco, co už dřív slibovalo několik horolezců ze Západu, ale většina z nich s tím ani nezačala."

Špičkoví čeští horolezci, které Aktuálně.cz oslovilo, souhlasí s Messnerem, že se jedná bezpochyby o mimořádný výkon. Nikoliv ovšem z hlediska tradičních horolezeckých hodnot, ale spíš z pohledu organizace celé události. 

"Jistě je to logisticky a termínově velmi komplikovaný počin, v tom bych viděl asi tu největší zajímavost celé této akce. I finanční náročnost byla určitě ojedinělá, 14 povolenek, cestovné, komparz a hodně moc plynu, ať už toho na dýchání, tak i toho na vaření. Klobouk dolů, to se někdo prohnul," říká například Libor Uher, první Čech, který vylezl na všechny čtyři vrcholy pohoří Karákóram. 

Současně s respektem k dosaženému výkonu ale od českých horolezců zaznívá také polemika nad způsobem, jakým Purja vrcholů dosáhl. Jde zejména o využití kyslíkových přístrojů a také rozsáhlých podpůrných týmů, které podle nich výstupy na osmitisícové vrcholy jak Purjovi, tak dalším "vysokohorským turistům" výrazně usnadňují. 

"Já tomu říkám egoturismus, vrchol za každou cenu," vysvětluje Radek Jaroš, první Čech, který během 16 let vylezl Korunu Himálaje. "Po lanech začínajících v základním táboře se šplhá až na vrchol. Přes tábory, které postavili výškoví nosiči a zároveň je i zásobili, na cestu roznesli kyslíkové bomby. Skály se takoví lezci skoro nedotknou, cepín není potřeba. A domů se tito 'horolezci' vracejí jako hrdinové, hrdinky. A učí ostatní 'překonávat překážky a sama sebe'!?"

Oslovení čeští horolezci proto upřednostňují jiné, z jejich pohledu zajímavější výkony. Které se třeba neodehrávají na nejvyšších vrcholcích, ale zato jdou obtížnými či dosud nevylezenými cestami a bez použití podpůrných prostředků. 

"K hodnoceným horolezeckým výstupům se řadí nové cesty na nejvyšší, ale i méně vysoké vrcholy světa. Vysokou hodnotu mají také výstupy, kdy se jedná o opakování již vylezených těžkých cest. Ale v těchto případech jen když se jedná o čistý alpský styl, to znamená výstup bez použití umělého kyslíku, výškových nosičů, fixních lan a stabilních výškových táborů," vysvětluje například Leopold Sulovský, první Čech na Mount Everestu. "Pro vysvětlení, jako v Alpách nebo třeba v Tatrách, sbalím se tak, abych měl s sebou vše pro potřebnou dobu a obtížnost výstupu."

"Pro mě se odehrávají ty opravdu hodnotné výstupy zásadně bez kyslíku a bez podpory výškových Šerpů. Mám rád ten čistý styl, kde vše závisí jen na společné síle, odhodlání a dobré strategii malého týmu lezců, kde se ještě stále ctí přátelství jako hlavní prvek společného soužití na laně," přidává Tomáš Petreček, který se s Purjou potkal letos na K2, vysvětlení, o jakých hodnotách vlastně čeští horolezci hovoří.

Kompletní vyjádření Radka Jaroše, Tomáše Petrečka, Leopolda Sulovského, Josefa Rakoncaje, Libora Uhra a Pavla Burdy si můžete přečíst v grafice níže: 

Radek Jaroš

Foto: www.radekjaros.cz

Aktuálně.cz: Co říkáte na výkon Nirmala "Nimse" Purji?

Každopádně je třeba smeknout. Ale horolezectví jako takové to dál neposune. Na rozdíl od výkonu Jerzyho Kukuczky, který, budeme-li se držet termínu rekordní výkon, držel rychlostní "rekord" do dneška. Bez kyslíku, bez výškových nosičů, novými cestami. Před čtyřiceti lety. 

Spíš naopak. Šlo u úspěšnou snahu zapsat se prvenstvím do historie. V horách půjde vždy o riziko, zdraví i životy. I Nims riskoval, je šikovný, nabušený, zdatný. Ale zároveň šlo o velkou týmovou práci, pomáhaly mu cestu a tábory budovat další skupiny Šerpů. Přelety vrtulníky… Spousta peněz (opět smekám, sehnal je). Ale především mu pomáhaly kyslíkové přístroje! Podle všeho nejen u něj, ale u všech členů týmu. A tak dnes lezou jen ti, co pochopili, že osmitisícovky nejsou hory, ale zlatý důl, zlatá žíla. Sportovní hodnota mizí. 

Na Everestu (ale opět jako v počátcích himálajismu i na Kančendžengu, K2…) se leze s kyslíkem. Vrchol za každou cenu. Tomu říkám egoturismus. A po lanech začínajících v základním táboře se šplhá až na vrchol. Skály se takoví lezci skoro nedotknou, cepín není potřeba. Přes tábory, které postavili výškoví nosiči a zároveň je i zásobili, na cestu roznesli kyslíkové bomby… A domů se tito "horolezci" vracejí jako hrdinové, hrdinky. A učí ostatní "překonávat překážky a sama sebe"!?

Nims vrátil v určitých parametrech himálajské horolezectví zpátky. Messner a Habeler vystoupili na vrchol Everestu bez přístrojů v roce 1978!!! A na nízké osmitisícovky se nelezlo s kyslíkem skoro nikdy.

Aktuálně.cz: Jak se tento výkon srovnává s vašimi horolezeckými hodnotami?

V dnešní "rychlé" době drtivá většina lidí neřeší a nevidí rozdíl ve výstupu na osmitisícovky. Ten, kdo udělá třeba prvovýstup, zanikne v humbuku okolo jiného s kyslíkem. A drtivá většina těch, co tam byli s kyslíkem a za pomoci výškových nosičů, o tom cudně pomlčí. Jen řekne "byl(a) jsem tam". 

I na tom je vidět, že každý máme svůj smysl a styl vidění světa. Nakonec proč ne. Ale samozřejmě pokud by někdo vystoupil sám a bez kyslíku a třeba i za rok, jde o větší výkon. I když v delším čase. Ale v horách nejde objektivně srovnávat výkony. Roli hraje spousta faktorů. Počasí, množství a kvalita sněhu, podpora nosičů, kyslík… Stejná cesta v roce 1968 mohla být lehčí než v 2001. Anebo naopak.

Radek Jaroš jako 15. člověk na světě a první Čech dokázal bez použití kyslíku vystoupit na všech 14 světových osmitisícovek. V roce 2019 dokončil výstupy na nejvyšší vrcholy všech kontinentů.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Tesco varuje před podvodnými SMS zprávami o výhře v soutěži. Firma žádnou neorganizuje

Společnost Tesco varuje před podvodníky, kteří rozesílají lidem SMS zprávy o tom, že si mají u ní vyzvednout výhru v soutěži. Firma informovala, že žádnou takovou soutěž neorganizuje a zákazníci nemají na uvedené zprávy reagovat.

"Tato podvodná aktivita poškozuje dobré jméno společnosti Tesco. Podniká proto všechny dostupné kroky, aby ochránila své zákazníky i své podnikání," uvedli zástupci firmy.

V případě pochybností mají podle nich zákazníci kontaktovat zákaznickou linku firmy 800 222 555 a ověřit si, jestli jde o její oficiální soutěž.

Další zprávy