Koruna Himálaje za půl roku? Egoturismus a devalvace, říkají česká horolezecká esa

Petr Paseka Jakub Šafránek Petr Paseka, Jakub Šafránek
1. 11. 2019 12:33
Nepálský horolezec Nirmal Purja tento týden zkompletoval svoji sbírku zlezených osmitisícovek. Všech 14 vrcholů, kterým se také přezdívá Koruna Himálaje, pokořil během pouhých šesti měsíců, čímž dosavadní rekord posunul o více než sedm let.
Foto: Instagram Nirmal Purja

"Je to jedinečný milník v horolezectví, co se logistiky, diplomacie a provedení týče," uvedl na adresu Purji legendární Reinhold Messner, který ale na rozdíl od Purji všechny výstupy podnikl bez použití kyslíku. "Dokázal něco, co už dřív slibovalo několik horolezců ze Západu, ale většina z nich s tím ani nezačala."

Špičkoví čeští horolezci, které Aktuálně.cz oslovilo, souhlasí s Messnerem, že se jedná bezpochyby o mimořádný výkon. Nikoliv ovšem z hlediska tradičních horolezeckých hodnot, ale spíš z pohledu organizace celé události. 

"Jistě je to logisticky a termínově velmi komplikovaný počin, v tom bych viděl asi tu největší zajímavost celé této akce. I finanční náročnost byla určitě ojedinělá, 14 povolenek, cestovné, komparz a hodně moc plynu, ať už toho na dýchání, tak i toho na vaření. Klobouk dolů, to se někdo prohnul," říká například Libor Uher, první Čech, který vylezl na všechny čtyři vrcholy pohoří Karákóram. 

Současně s respektem k dosaženému výkonu ale od českých horolezců zaznívá také polemika nad způsobem, jakým Purja vrcholů dosáhl. Jde zejména o využití kyslíkových přístrojů a také rozsáhlých podpůrných týmů, které podle nich výstupy na osmitisícové vrcholy jak Purjovi, tak dalším "vysokohorským turistům" výrazně usnadňují. 

"Já tomu říkám egoturismus, vrchol za každou cenu," vysvětluje Radek Jaroš, první Čech, který během 16 let vylezl Korunu Himálaje. "Po lanech začínajících v základním táboře se šplhá až na vrchol. Přes tábory, které postavili výškoví nosiči a zároveň je i zásobili, na cestu roznesli kyslíkové bomby. Skály se takoví lezci skoro nedotknou, cepín není potřeba. A domů se tito 'horolezci' vracejí jako hrdinové, hrdinky. A učí ostatní 'překonávat překážky a sama sebe'!?"

Oslovení čeští horolezci proto upřednostňují jiné, z jejich pohledu zajímavější výkony. Které se třeba neodehrávají na nejvyšších vrcholcích, ale zato jdou obtížnými či dosud nevylezenými cestami a bez použití podpůrných prostředků. 

"K hodnoceným horolezeckým výstupům se řadí nové cesty na nejvyšší, ale i méně vysoké vrcholy světa. Vysokou hodnotu mají také výstupy, kdy se jedná o opakování již vylezených těžkých cest. Ale v těchto případech jen když se jedná o čistý alpský styl, to znamená výstup bez použití umělého kyslíku, výškových nosičů, fixních lan a stabilních výškových táborů," vysvětluje například Leopold Sulovský, první Čech na Mount Everestu. "Pro vysvětlení, jako v Alpách nebo třeba v Tatrách, sbalím se tak, abych měl s sebou vše pro potřebnou dobu a obtížnost výstupu."

"Pro mě se odehrávají ty opravdu hodnotné výstupy zásadně bez kyslíku a bez podpory výškových Šerpů. Mám rád ten čistý styl, kde vše závisí jen na společné síle, odhodlání a dobré strategii malého týmu lezců, kde se ještě stále ctí přátelství jako hlavní prvek společného soužití na laně," přidává Tomáš Petreček, který se s Purjou potkal letos na K2, vysvětlení, o jakých hodnotách vlastně čeští horolezci hovoří.

Kompletní vyjádření Radka Jaroše, Tomáše Petrečka, Leopolda Sulovského, Josefa Rakoncaje, Libora Uhra a Pavla Burdy si můžete přečíst v grafice níže: 

Libor Uher

Libor Uher ve stěně K2.
Libor Uher ve stěně K2. | Foto: Archiv Libora Uhera

Aktuálně.cz: Co říkáte na výkon Nirmala "Nimse" Purji?

Tak prvně vám musím dát za pravdu, že je to veliká kuriozita a hodně netradiční cestovatelský počin. Takto to bylo podle mě i postaveno od začátku s úmyslem zaujmout hlavně tu laickou veřejnost a potažmo sponzory, kteří na to slyší. Tohle rozhodně nebude soutěžit o Zlatý cepín 2019 nebo výstup roku! 

Jistě je to logisticky a termínově velmi komplikovaný počin, v tom bych viděl asi tu největší zajímavost celé této akce. Když si vezmete, že ze všech 14 osmitisícových kopců musíte pět vnitrozemských pákistánských hor absolvovat někdy v létě v termínu květen až srpen a zbylých devět himálajských hor rozložit do jarního či podzimního monzunu!

I finanční náročnost akce byla určitě ojedinělá, 14x povolení + cestovné + komparz a asi hodně moc plynu, ať už toho na dýchání, tak i toho na vaření. 
Ty přesuny podpůrného personálu a techniky, reagovat na počasí a sněhové podmínky, přesunovat se v řádech tisíců kilometrů, přelétávat z Karákóramu do Himálaje asi převážně vrtulníkem, to musí být opravdu hodně komplikované. Klobouk dolů, to se někdo prohnul.

Velice nerad bych hodnotil horolezecké schopnosti Nirmala Purji, nikdy jsem toho chlapa neviděl, asi je to hodně výkonný Šerpík, který už v Himálajích prochodil spoustu normálek s klienty a asi se pohybuje ve výškách nad 5000 m n. m. jako my doma na zahradě - naprosto suverénně. Určitě je to velmi náročné, být půl roku v neustálém záběru, s minimem pohodlí a i s tím kyslíkem to je velká "trmácečka".

Nevím, do jaké míry právě "toto" prolomilo hranice horolezeckých možností. Brzy se asi najde některý jeho kolega Šerpa, který to dá za pět měsíců, a pak další, který to dá možná bez rukavic a v mlze atd. Ono v dnešní době už je velmi těžké vymyslet něco horolezecky hodnotného, respektive není problém to vymyslet, ale mít "koule" to vykonat a postavit se pod pořádnou stěnu!!

Aktuálně.cz: Jak se tento výkon srovnává s vašimi horolezeckými hodnotami?

Tohle je jen potvrzení té současné obrovské devalvace a dehonestace horolezeckého sportu a výškového lezení obecně. Většina těchto podobných rádoby "výkonů" je 100% s podporou umělého kyslíku, kdy ti lidé podvádějí hlavně sami sebe. Ten kyslík je takový nenápadný švindl, který umožňuje dělat podobné kuriozity a odemyká vysoké hory lidem, kteří by si tam jinak neškrtli. Jo, kdyby tam bylo v podtitulu "bez použití kyslíku", to by byla jiná písnička, ale to se asi nikdy nestane.

Libor Uher roce 2007 jako druhý Čech v historii vystoupil na K2, druhou nejvyšší horu světa. V roce 2010 dokázal během 12 dnů vystoupit na Gašerbrum II a Gašerbrum I. 25. 7. 2014 vylezl na Broad Peak a stal se tak prvním českým horolezcem, který vystoupil na všechny čtyři nejvyšší vrcholy pohoří Karákóram, když o pouhý jeden den předstihl Radka Jaroše.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy