Koruna Himálaje za půl roku? Egoturismus a devalvace, říkají česká horolezecká esa

Petr Paseka Jakub Šafránek Petr Paseka, Jakub Šafránek
1. 11. 2019 12:33
Nepálský horolezec Nirmal Purja tento týden zkompletoval svoji sbírku zlezených osmitisícovek. Všech 14 vrcholů, kterým se také přezdívá Koruna Himálaje, pokořil během pouhých šesti měsíců, čímž dosavadní rekord posunul o více než sedm let.
Foto: Instagram Nirmal Purja

"Je to jedinečný milník v horolezectví, co se logistiky, diplomacie a provedení týče," uvedl na adresu Purji legendární Reinhold Messner, který ale na rozdíl od Purji všechny výstupy podnikl bez použití kyslíku. "Dokázal něco, co už dřív slibovalo několik horolezců ze Západu, ale většina z nich s tím ani nezačala."

Špičkoví čeští horolezci, které Aktuálně.cz oslovilo, souhlasí s Messnerem, že se jedná bezpochyby o mimořádný výkon. Nikoliv ovšem z hlediska tradičních horolezeckých hodnot, ale spíš z pohledu organizace celé události. 

"Jistě je to logisticky a termínově velmi komplikovaný počin, v tom bych viděl asi tu největší zajímavost celé této akce. I finanční náročnost byla určitě ojedinělá, 14 povolenek, cestovné, komparz a hodně moc plynu, ať už toho na dýchání, tak i toho na vaření. Klobouk dolů, to se někdo prohnul," říká například Libor Uher, první Čech, který vylezl na všechny čtyři vrcholy pohoří Karákóram. 

Současně s respektem k dosaženému výkonu ale od českých horolezců zaznívá také polemika nad způsobem, jakým Purja vrcholů dosáhl. Jde zejména o využití kyslíkových přístrojů a také rozsáhlých podpůrných týmů, které podle nich výstupy na osmitisícové vrcholy jak Purjovi, tak dalším "vysokohorským turistům" výrazně usnadňují. 

"Já tomu říkám egoturismus, vrchol za každou cenu," vysvětluje Radek Jaroš, první Čech, který během 16 let vylezl Korunu Himálaje. "Po lanech začínajících v základním táboře se šplhá až na vrchol. Přes tábory, které postavili výškoví nosiči a zároveň je i zásobili, na cestu roznesli kyslíkové bomby. Skály se takoví lezci skoro nedotknou, cepín není potřeba. A domů se tito 'horolezci' vracejí jako hrdinové, hrdinky. A učí ostatní 'překonávat překážky a sama sebe'!?"

Oslovení čeští horolezci proto upřednostňují jiné, z jejich pohledu zajímavější výkony. Které se třeba neodehrávají na nejvyšších vrcholcích, ale zato jdou obtížnými či dosud nevylezenými cestami a bez použití podpůrných prostředků. 

"K hodnoceným horolezeckým výstupům se řadí nové cesty na nejvyšší, ale i méně vysoké vrcholy světa. Vysokou hodnotu mají také výstupy, kdy se jedná o opakování již vylezených těžkých cest. Ale v těchto případech jen když se jedná o čistý alpský styl, to znamená výstup bez použití umělého kyslíku, výškových nosičů, fixních lan a stabilních výškových táborů," vysvětluje například Leopold Sulovský, první Čech na Mount Everestu. "Pro vysvětlení, jako v Alpách nebo třeba v Tatrách, sbalím se tak, abych měl s sebou vše pro potřebnou dobu a obtížnost výstupu."

"Pro mě se odehrávají ty opravdu hodnotné výstupy zásadně bez kyslíku a bez podpory výškových Šerpů. Mám rád ten čistý styl, kde vše závisí jen na společné síle, odhodlání a dobré strategii malého týmu lezců, kde se ještě stále ctí přátelství jako hlavní prvek společného soužití na laně," přidává Tomáš Petreček, který se s Purjou potkal letos na K2, vysvětlení, o jakých hodnotách vlastně čeští horolezci hovoří.

Kompletní vyjádření Radka Jaroše, Tomáše Petrečka, Leopolda Sulovského, Josefa Rakoncaje, Libora Uhra a Pavla Burdy si můžete přečíst v grafice níže: 

Leopold Sulovský

Leopold Sulovský, horolezec (2007)
Leopold Sulovský, horolezec (2007) | Foto: ČTK

Aktuálně.cz: Co říkáte na výkon Nirmala "Nimse" Purji?

Myslím, že je to v každém případě naprosto mimořádný fyzický výkon. Myslím si ale, že zdolání trojice Everest-Lhoce-Makalu za 48 hodin je životu nebezpečné. Nemám osobní zkušenost s použitím kyslíkových přístrojů, ale podle informací, které mám, kyslíkový přístroj vám nadmořskou výšku, ve které se pohybujete, sníží maximálně o 1500 až 2000 m. To znamená, že se pohyboval v nadmořské výšce kolem 7000 m n. m. dva dny při obrovské fyzické zátěži.

Aktuálně.cz: Jak se tento výkon srovnává s vašimi horolezeckými hodnotami?

Z pohledu horolezeckých hodnot to za mimořádný výkon považovat nelze. Výstupy na nejvyšší hory světa se řadily v 50. letech minulého století k vysoce hodnoceným, protože se jednalo o problematiku nepoznanou. V současné době, kdy na nejvyšší vrcholy světa vystoupí v jednom dnu 30-40 lidí, se spíš jedná o vysoce náročnou vysokohorskou turistiku. Zvláště při použití fixních lan, výškových nosičů a umělého kyslíku. K hodnoceným horolezeckým výstupům se řadí nové cesty na nejvyšší, ale i méně vysoké vrcholy světa. Vysokou hodnotu mají také výstupy, kdy se jedná o opakování již vylezených těžkých cest. Ale v těchto případech jen když se jedná o čistý alpský styl, to znamená výstup bez použití umělého kyslíku, výškových nosičů, fixních lan a stabilních výškových táborů. Pro vysvětlení, jako v Alpách nebo třeba v Tatrách, sbalím se tak, abych měl s sebou vše pro potřebnou dobu a obtížnost výstupu.

Leopold Sulovský se 17. května 1991 stal prvním Čechem, který vystoupil na Mount Everest. V 90. letech patřil do evropské horolezecké špičky a účastnil se několika mezinárodních expedic. Na svém kontě má řadu prvovýstupů.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Vrátili jste se z oblasti s koronavirem? Zůstaňte chvíli doma, doporučil Číňanům Peking

Úřady v čínském hlavním městě Pekingu vyzvaly obyvatele města, kteří se vracejí z oblastí zasažených novým typem koronaviru, aby 14 dnů zůstali doma, a zabránili tak šíření nákazy. Informuje o tom agentura Reuters. Podobnou výzvu vydala i obchodní metropole Šanghaj.

Čína zesiluje opatření, aby zamezila šíření viru, kterým se od konce loňského roku v nejlidnatější zemi světa nakazilo více než 800 osob a 26 z nich zemřelo. Uzavřena je desítka měst v centrální provincii Chu-pej, odkud se nákaza šíří a odkud je hlášeno nejvíce případů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy