Koruna Himálaje za půl roku? Egoturismus a devalvace, říkají česká horolezecká esa

Petr Paseka Jakub Šafránek Petr Paseka, Jakub Šafránek
1. 11. 2019 12:33
Nepálský horolezec Nirmal Purja tento týden zkompletoval svoji sbírku zlezených osmitisícovek. Všech 14 vrcholů, kterým se také přezdívá Koruna Himálaje, pokořil během pouhých šesti měsíců, čímž dosavadní rekord posunul o více než sedm let.
Foto: Instagram Nirmal Purja

"Je to jedinečný milník v horolezectví, co se logistiky, diplomacie a provedení týče," uvedl na adresu Purji legendární Reinhold Messner, který ale na rozdíl od Purji všechny výstupy podnikl bez použití kyslíku. "Dokázal něco, co už dřív slibovalo několik horolezců ze Západu, ale většina z nich s tím ani nezačala."

Špičkoví čeští horolezci, které Aktuálně.cz oslovilo, souhlasí s Messnerem, že se jedná bezpochyby o mimořádný výkon. Nikoliv ovšem z hlediska tradičních horolezeckých hodnot, ale spíš z pohledu organizace celé události. 

"Jistě je to logisticky a termínově velmi komplikovaný počin, v tom bych viděl asi tu největší zajímavost celé této akce. I finanční náročnost byla určitě ojedinělá, 14 povolenek, cestovné, komparz a hodně moc plynu, ať už toho na dýchání, tak i toho na vaření. Klobouk dolů, to se někdo prohnul," říká například Libor Uher, první Čech, který vylezl na všechny čtyři vrcholy pohoří Karákóram. 

Současně s respektem k dosaženému výkonu ale od českých horolezců zaznívá také polemika nad způsobem, jakým Purja vrcholů dosáhl. Jde zejména o využití kyslíkových přístrojů a také rozsáhlých podpůrných týmů, které podle nich výstupy na osmitisícové vrcholy jak Purjovi, tak dalším "vysokohorským turistům" výrazně usnadňují. 

"Já tomu říkám egoturismus, vrchol za každou cenu," vysvětluje Radek Jaroš, první Čech, který během 16 let vylezl Korunu Himálaje. "Po lanech začínajících v základním táboře se šplhá až na vrchol. Přes tábory, které postavili výškoví nosiči a zároveň je i zásobili, na cestu roznesli kyslíkové bomby. Skály se takoví lezci skoro nedotknou, cepín není potřeba. A domů se tito 'horolezci' vracejí jako hrdinové, hrdinky. A učí ostatní 'překonávat překážky a sama sebe'!?"

Oslovení čeští horolezci proto upřednostňují jiné, z jejich pohledu zajímavější výkony. Které se třeba neodehrávají na nejvyšších vrcholcích, ale zato jdou obtížnými či dosud nevylezenými cestami a bez použití podpůrných prostředků. 

"K hodnoceným horolezeckým výstupům se řadí nové cesty na nejvyšší, ale i méně vysoké vrcholy světa. Vysokou hodnotu mají také výstupy, kdy se jedná o opakování již vylezených těžkých cest. Ale v těchto případech jen když se jedná o čistý alpský styl, to znamená výstup bez použití umělého kyslíku, výškových nosičů, fixních lan a stabilních výškových táborů," vysvětluje například Leopold Sulovský, první Čech na Mount Everestu. "Pro vysvětlení, jako v Alpách nebo třeba v Tatrách, sbalím se tak, abych měl s sebou vše pro potřebnou dobu a obtížnost výstupu."

"Pro mě se odehrávají ty opravdu hodnotné výstupy zásadně bez kyslíku a bez podpory výškových Šerpů. Mám rád ten čistý styl, kde vše závisí jen na společné síle, odhodlání a dobré strategii malého týmu lezců, kde se ještě stále ctí přátelství jako hlavní prvek společného soužití na laně," přidává Tomáš Petreček, který se s Purjou potkal letos na K2, vysvětlení, o jakých hodnotách vlastně čeští horolezci hovoří.

Kompletní vyjádření Radka Jaroše, Tomáše Petrečka, Leopolda Sulovského, Josefa Rakoncaje, Libora Uhra a Pavla Burdy si můžete přečíst v grafice níže: 

Leopold Sulovský

Leopold Sulovský, horolezec (2007)
Leopold Sulovský, horolezec (2007) | Foto: ČTK

Aktuálně.cz: Co říkáte na výkon Nirmala "Nimse" Purji?

Myslím, že je to v každém případě naprosto mimořádný fyzický výkon. Myslím si ale, že zdolání trojice Everest-Lhoce-Makalu za 48 hodin je životu nebezpečné. Nemám osobní zkušenost s použitím kyslíkových přístrojů, ale podle informací, které mám, kyslíkový přístroj vám nadmořskou výšku, ve které se pohybujete, sníží maximálně o 1500 až 2000 m. To znamená, že se pohyboval v nadmořské výšce kolem 7000 m n. m. dva dny při obrovské fyzické zátěži.

Aktuálně.cz: Jak se tento výkon srovnává s vašimi horolezeckými hodnotami?

Z pohledu horolezeckých hodnot to za mimořádný výkon považovat nelze. Výstupy na nejvyšší hory světa se řadily v 50. letech minulého století k vysoce hodnoceným, protože se jednalo o problematiku nepoznanou. V současné době, kdy na nejvyšší vrcholy světa vystoupí v jednom dnu 30-40 lidí, se spíš jedná o vysoce náročnou vysokohorskou turistiku. Zvláště při použití fixních lan, výškových nosičů a umělého kyslíku. K hodnoceným horolezeckým výstupům se řadí nové cesty na nejvyšší, ale i méně vysoké vrcholy světa. Vysokou hodnotu mají také výstupy, kdy se jedná o opakování již vylezených těžkých cest. Ale v těchto případech jen když se jedná o čistý alpský styl, to znamená výstup bez použití umělého kyslíku, výškových nosičů, fixních lan a stabilních výškových táborů. Pro vysvětlení, jako v Alpách nebo třeba v Tatrách, sbalím se tak, abych měl s sebou vše pro potřebnou dobu a obtížnost výstupu.

Leopold Sulovský se 17. května 1991 stal prvním Čechem, který vystoupil na Mount Everest. V 90. letech patřil do evropské horolezecké špičky a účastnil se několika mezinárodních expedic. Na svém kontě má řadu prvovýstupů.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Hnilička požádal o očkování reprezentantů proti covidu

Předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička požádal premiéra Andreje Babiše o zařazení českých reprezentantů do vládní strategie očkování proti koronaviru. Na Twitteru uvedl, že má jít o 6000 osob. Zároveň ujistil, že respektuje priority rizikových skupin. Očkování by ulehčilo reprezentaci na mezinárodních soutěžích nejen sportovcům, kteří se připravují na olympijské hry v Tokiu.

S požadavkem na co nejrychlejší vakcinaci sportovců a dalších členů olympijské výpravy, až to bude v následujících měsících možné, přišel dříve Český olympijský výbor. V pondělí na to reagoval ministr zdravotnictví Jan Blatný. "Já o tomto požadavku vím, zatím jsme takové rozhodnutí neučinili," řekl na dotaz po jednání vlády.

S profesionálním sportem je spojené časté cestování, které může být bez očkování problematické. Vakcína by rovněž znamenala ochranu před případnou nákazou. Česko se ale stejně jako jiné státy Evropské unie zatím potýká s nedostatkem očkovacích látek. K dispozici v současné době nejsou ani dávky pro všechny lidi z rizikových skupin.

před 58 minutami

Učitelské platy by měly narůst na 130 procent průměrné mzdy, schválili to poslanci

Poměr učitelských platů k průměrné mzdě zřejmě bude stanoven zákonem. Sněmovna v pátek v rámci novely učitelského zákona schválila dílčí úpravu Pirátů, podle níž by se tyto platy měly zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Dolní komora o tom rozhodla navzdory nesouhlasu svého školského výboru i ministra školství Roberta Plagy (za ANO).

Schvalování celé novely a všech jejích úprav poslanci nedokončili vzhledem k tomu, že to dnes nestihli ve lhůtě vyhrazené k přijímání zákonů, která končí ve středu a v pátek dvě hodiny po poledni. Projednávání novely by měla sněmovna dokončit nejdříve příští týden ve středu.

Novela má mimo jiné umožnit, aby na středních školách a na druhém stupni základních škol mohli až tři roky učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Nesouhlasí s tím pedagogické fakulty, profesní organizace a školské odbory. Proti jsou také vládní sociální demokraté, komunisté nebo lidovci. Návrh pokládají za degradaci učitelské profese a snah o zvýšení prestiže pedagogů.

Piráti naopak neprosadili návrh, podle něhož by ředitelé škol mohli uznat za odborně kvalifikované i členy pedagogického sboru s alespoň desetiletou praxí. Šanci mají bakaláři z pedagogických fakult, kteří si magisterské studium dodělají během tří let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy