Koruna Himálaje za půl roku? Egoturismus a devalvace, říkají česká horolezecká esa

Petr Paseka Jakub Šafránek Petr Paseka, Jakub Šafránek
1. 11. 2019 12:33
Nepálský horolezec Nirmal Purja tento týden zkompletoval svoji sbírku zlezených osmitisícovek. Všech 14 vrcholů, kterým se také přezdívá Koruna Himálaje, pokořil během pouhých šesti měsíců, čímž dosavadní rekord posunul o více než sedm let.
Foto: Instagram Nirmal Purja

"Je to jedinečný milník v horolezectví, co se logistiky, diplomacie a provedení týče," uvedl na adresu Purji legendární Reinhold Messner, který ale na rozdíl od Purji všechny výstupy podnikl bez použití kyslíku. "Dokázal něco, co už dřív slibovalo několik horolezců ze Západu, ale většina z nich s tím ani nezačala."

Špičkoví čeští horolezci, které Aktuálně.cz oslovilo, souhlasí s Messnerem, že se jedná bezpochyby o mimořádný výkon. Nikoliv ovšem z hlediska tradičních horolezeckých hodnot, ale spíš z pohledu organizace celé události. 

"Jistě je to logisticky a termínově velmi komplikovaný počin, v tom bych viděl asi tu největší zajímavost celé této akce. I finanční náročnost byla určitě ojedinělá, 14 povolenek, cestovné, komparz a hodně moc plynu, ať už toho na dýchání, tak i toho na vaření. Klobouk dolů, to se někdo prohnul," říká například Libor Uher, první Čech, který vylezl na všechny čtyři vrcholy pohoří Karákóram. 

Současně s respektem k dosaženému výkonu ale od českých horolezců zaznívá také polemika nad způsobem, jakým Purja vrcholů dosáhl. Jde zejména o využití kyslíkových přístrojů a také rozsáhlých podpůrných týmů, které podle nich výstupy na osmitisícové vrcholy jak Purjovi, tak dalším "vysokohorským turistům" výrazně usnadňují. 

"Já tomu říkám egoturismus, vrchol za každou cenu," vysvětluje Radek Jaroš, první Čech, který během 16 let vylezl Korunu Himálaje. "Po lanech začínajících v základním táboře se šplhá až na vrchol. Přes tábory, které postavili výškoví nosiči a zároveň je i zásobili, na cestu roznesli kyslíkové bomby. Skály se takoví lezci skoro nedotknou, cepín není potřeba. A domů se tito 'horolezci' vracejí jako hrdinové, hrdinky. A učí ostatní 'překonávat překážky a sama sebe'!?"

Oslovení čeští horolezci proto upřednostňují jiné, z jejich pohledu zajímavější výkony. Které se třeba neodehrávají na nejvyšších vrcholcích, ale zato jdou obtížnými či dosud nevylezenými cestami a bez použití podpůrných prostředků. 

"K hodnoceným horolezeckým výstupům se řadí nové cesty na nejvyšší, ale i méně vysoké vrcholy světa. Vysokou hodnotu mají také výstupy, kdy se jedná o opakování již vylezených těžkých cest. Ale v těchto případech jen když se jedná o čistý alpský styl, to znamená výstup bez použití umělého kyslíku, výškových nosičů, fixních lan a stabilních výškových táborů," vysvětluje například Leopold Sulovský, první Čech na Mount Everestu. "Pro vysvětlení, jako v Alpách nebo třeba v Tatrách, sbalím se tak, abych měl s sebou vše pro potřebnou dobu a obtížnost výstupu."

"Pro mě se odehrávají ty opravdu hodnotné výstupy zásadně bez kyslíku a bez podpory výškových Šerpů. Mám rád ten čistý styl, kde vše závisí jen na společné síle, odhodlání a dobré strategii malého týmu lezců, kde se ještě stále ctí přátelství jako hlavní prvek společného soužití na laně," přidává Tomáš Petreček, který se s Purjou potkal letos na K2, vysvětlení, o jakých hodnotách vlastně čeští horolezci hovoří.

Kompletní vyjádření Radka Jaroše, Tomáše Petrečka, Leopolda Sulovského, Josefa Rakoncaje, Libora Uhra a Pavla Burdy si můžete přečíst v grafice níže: 

Josef Rakoncaj

Josef Rakoncaj (2011)
Josef Rakoncaj (2011) | Foto: ČTK

Aktuálně.cz: Co říkáte na výkon Nirmala "Nimse" Purji?

Že je možné vystoupit na všech 14 osmitisícovek během jednoho roku, jsem tvrdil již v roce 1996. Sám jsem absolvoval dva dosud jediné české rychlovýstupy - na Čo Oju a Šiša Pangmu za 13 dní a poté na Broad Peak a K2 za 12 dní.

Od mých časů se navíc lezení v Himálaji totálně změnilo. Šerpové udržují trasy fixních lan, kterými stoupají komerční expedice. V naprosté většině se leze s kyslíkem. Klienti, kterých jsou tisíce, mají luxusní servis. O vše se starají Šerpové. V základním táboře jsou restaurace a bary. Podmínky pro zdolání všech osmitisícových vrcholů v krátkém časovém úseku se tak ještě zjednodušily. Navíc si myslím, že na některé přesuny mohl Nims použít helikoptéru.

Aktuálně.cz: Jak se tento výkon srovnává s vašimi horolezeckými hodnotami?

Zda je rekord v souladu s horolezeckou etikou? Ta je dost široká, každý si může provádět, co chce. Když ale pozoruji, jakým směrem se vysokohorské lezení ubírá, nevím, zda mají podobné rekordy vlastně smysl.

Josef Rakoncaj je jeden z nejúspěšnějších českých horolezců v historii. Celkem devětkrát dokázal vystoupat na osmitisícový vrchol. V roce 1986 jako první horolezec na světě vystoupil podruhé na vrchol K2. Při svém prvním zlezení této obávané hory dokonce musel v bivaku 50 metrů pod vrcholem přečkat noc.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Kosovo se obává vyloučení z play off o postup na fotbalové Euro

Fotbalové reprezentaci Kosova hrozí kvůli zásahům politiků do fungování tamního fotbalového svazu vyloučení z play off o postup na mistrovství Evropy v příštím roce. Jak s odvoláním na severomakedonský server Infosport.mk uvedla balkánská média, UEFA i Mezinárodní fotbalová federace FIFA s nelibostí sledují zasahování prištinských vládních míst do fungování fotbalového svazu, zejména nedávný pokus dosáhnout odvolání jeho šéfa Agima Ademiho.

Kosovu tak podle webu reálně hrozí dvou- až pětiletý distanc z mezinárodních soutěží, což by ovlivnilo také play off o poslední volná místa na evropském šampionátu v příštím roce. Kosovská reprezentace se má na konci března utkat nejprve se Severní Makedonií a v případě výhry pak o postup na ME s vítězem zápasu Gruzie - Bělorusko.

Pokud by ale bylo Kosovo suspendováno, půjde do finále play off skupiny D podle médií rovnou severomakedonský tým.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

V Madridu začal pochod za klima, v jeho čele jdou indiáni a Greta Thunbergová

V Madridu začal Pochod za klima, který má připomenout naléhavost boje za ochranu ovzduší. Koná se v souvislosti konferencí OSN o změnách klimatu (COP25), která ve španělské metropoli začala v pondělí. V čele pochodu jdou jihoameričtí indiáni a účastní se ho i mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová.

Organizátoři očekávají desítky tisíc účastníků, uvedl deník La Vanguardia. Už v začátku pochodu, který se vydal od madridského nádraží Atocha přes centrum španělské metropole, začali lidé volat mimo jiné "Není žádná planeta B" či "Klimatickou spravedlnost, teď". Podle deníku El País je kromě španělštiny v davu slyšet také portugalština.

Lidé nesou transparenty vyzývající k omezení emisí skleníkových plynů a okamžitým činům v boji proti globálnímu oteplování. Některé transparenty, například s nápisem Konzum Tě zkonzumuje, rozdávali mladí lidé před začátkem pochodu těm, kdo přišli s prázdnýma rukama.

Zdroj: ČTK
Další zprávy