Praha – Běžec na lyžích Lukáš Bauer po letošním druhém místě na MS v závodě na 50 kilometrů začal uvažovat, zda by toto skvělé stříbro nemělo být už závěrečnou tečkou za jeho úspěšnou kariérou. Nakonec se však rozhodl, že ani v 38 letech se loučit ještě nebude.
"O programu na příští sezonu se rozhodnu později. Zatím pouze vím, že jejím vrcholem budou Vánoce a závod Světového poháru v Novém Městě na Moravě," dodal s úsměvem v rozhovoru pro Aktuálně.cz
Jak reagovala rodina na vaše rozhodnutí, že u vrcholového lyžování ještě zůstanete?
Nejdřív jsem poslouchal připomínky, že jsem stále někde pryč a o rodinu se nestarám. Když jsem pak byl dva týdny doma, tak se mnou nebylo k vydržení. A najednou se mě manželka zeptala, zda bych to přece jen ještě rok nechtěl zkusit. Teď už mi zase poskytuje skvělé a tolik nutné zázemí.
Už jste se aspoň rozhodl, kterým závodům budete dávat prioritu?
Rád bych kombinoval část vystoupení ve Světovém poháru s většinou závodů v dálkových bězích. Třeba nebudu chybět ani v populárním Tour de Ski, ale jde také o to, zda se vejdu do čtyřčlenné nominace. Třeba vystrčí růžky někteří mladí čeští lyžaři a dále je otázka, jak bude po nezvyklé přípravě poslouchat mé tělo. Netajím, že jedničkou v celé příští sezoně bude pro mě opět určitě v báječné atmosféře závod Světového poháru v Novém Městě na Moravě. Navíc je to jednorázová akce, zatímco etapová zátěž s různými disciplinami v Tour de Ski je pro mě už náročnější.
Zmínil jste se o přípravě. V čem byla jiná, než v předchozích letech?
Všechno z minulých let jsem výrazně omezil a věnoval se především posilování, hlavně na kolečkových lyžích. Na čtyřhodinovém tréninku jsem denně najezdil 70 – 80 kilometrů. Určitý čas mi trvalo, než si tělo zvyklo na takovou zátěž, ale po třech týdnech mě tato příprava začala bavit a rozhodl jsem se v ní pokračovat. Slyšel jsem, že to dlouhodobě může zvládnout jen nějaký magor. Já jsem však v této pro mě zcela výjimečné novince našel novou motivaci. Při polykání kilometrů jsem začal přemýšlet o řadě různých věcí a dokonce se mi touto cestou podařilo vyřešit i některé problémy.
Chcete se tedy věnovat především dálkovým běhům. Jak lze zkombinovat tyto "laufy" s třeba s klasickou patnáctkou?
Tak to tedy netuším, i když v menší míře se to snažím zjistit už tři roky. Vždy pro mě byly samozřejmou prioritou závody Světového poháru a mistrovství světa. Teď už to není, inklinuji spíš k těm dálkovým běhům. Nicméně stále udělám maximum pro to, abych z jakéhokoliv závodu odcházel s pocitem, že jsem v něm odevzdal všechny své síly.
Víte už aspoň, co všechno vás v těch "laufech" čeká?
Vím, že v porovnání s klasickým lyžováním má u nich hlavní slovo jiné uvažování, odlišná strategie a velice důležité jsou i zkušenosti. To všechno mně chybí, ale řekl jsem si, že na „stará kolena“ si odskočím do jiného lyžařského světa. Kromě druhého místa v Jizerské padesátce jsem v dálkových bězích ničeho zázračného nedosáhl, takže nikomu nemusím nic dokazovat. Sám jsem zvědavý, jak se mi povede.
A vás nejbližší program?
Ve středu odlétáme za sněhem na ledovec Dachstein, vracíme se koncem října a 6. listopadu se vydáme na další soustředění do Skandinávie. Poslední listopadový víkend je pak na programu první závod Světového poháru, v němž nechci chybět – a pak se teprve rozhodnu, jakou další cestou se vydám.
