reklama
 
 

WADA si posvítí na podezřelé astmatiky i akce v dopingových rájích. Rusové ale o MS nepřijdou

29. 3. 2018 6:25
Země, které neplní antidopingový kodex Světové antidopingové agentury WADA, nebudou moci od 1. dubna pořádat vrcholné sportovní akce.

Praha - Vrcholící Světový pohár biatlonistů v Ťumeni, fotbalový světový šampionát v Rusku. Vrcholné sportovní akce v největší zemi východní Evropy budí letos spoustu kontroverze kvůli stále nedořešené kauze ruského organizovaného dopingu.

Od 1. dubna by ale otázky na korektnost pořádání podniků na problémových místech měly ustat. Světová antidopingová organizace (WADA) totiž nově neschválí pořádání významného šampionátu nebo závodů v zemi, která nebude splňovat antidopingový kodex.

"Je to zásadní průlom, protože doporučení Mezinárodního olympijského výboru nepořádat akce v takových zemích dosud moc nefungovalo. To se ukázalo například u biatlonistů v Ťumeni, kam někdo ze sportovců přijel a někdo závody bojkotoval. Teď by to mělo být taxativně nastaveno," říká Michal Polák z Antidopingového výboru ČR, který si vyslechl novinky WADA minulý týden na sympoziu v Lausanne.

WADA seznam zemí, které nesplňují kritéria, zveřejní na apríla. "Kolik států tam bude, nevím. Nebyli jsme dopředu informováni," dodává Polák. Současný kodex bude platný až do roku 2020. V listopadu 2019 se schválí nová pravidla, která budou účinná od roku 2021.

Ale je jasné, že zákaz nemine Rusko, které nesplňuje kodex hned v několika bodech. Po rozpoutání dopingové kauzy McLarenovou zprávou ruská strana dosud neuznala podíl viny v plném rozsahu a antidopingová laboratoř v Moskvě stále nefunguje.

Pravidlo ovšem bude fungovat jen pro dosud neschválené evropské a světové šampionáty, závody Světového poháru nebo jiné významné regionální soutěže jako Hry Commonwealthu. Zpětně použít nepůjde, a tak již přiklepnuté události Rusko pořádat může tak jako minulý víkend biatlonové závody v Ťumeni.

"Na biatlonisty tak dohlíželi britští antidopingoví komisaři, plus pracovníci z Lotyšska, aby se na místě lépe domluvili, vzorky posílali do jiné akreditované laboratoře," uvádí Polák.

Podobné to bude i na letním fotbalovém mistrovství světa, které Rusko hostí. "Přijedou komisaři, kteří budou vybráni Světovou fotbalovou organizací. Leteckým mostem budou posíláni do Lausanne. Nebude tam ani jeden ruský komisař," doplňuje manažer pro vzdělávání Antidopingového výboru ČR.

Mimo jiné se zvýší pozornost na Norsko, které sice vyhrálo medailové pořadí národů na uplynulých olympijských hrách v Koreji, ale spousta reprezentantů, především běžců na lyžích, má terapeutickou výjimku ať už kvůli alergii, nebo astmatu. Mohou tak užívat léky, které jsou zdravým sportovcům zapovězené.

"Jsou tři různé povolené látky, které mohou sportovci užívat k těmto účelům, ale přesně v přesném množství tak, aby jen dorovnali handicap, který mají. Laicky řečeno, takový běžec na lyžích si nemůže dát dvacet vdechů, když jich má povoleno jen osm na den," líčí Polák.

Mezi norskými běžci se to astmatiky jen hemží, a to i u těch největších hvězd a olympijských šampionů, jako je Marit Björgenová nebo Martin Johnsrud Sundby. Sportovci z jiných zemí tak často volají po prověření, zda seveřané terapeutickou výjimku skutečně potřebují nebo zda léky berou v povoleném množství.

"O Norech se hodně mluví, ale pravděpodobně je užívají tak, aby to nebylo považováno za doping. To, jestli je opravdu potřebují, je už otázka jiná a spíše pro lékařskou komoru, která má takovou diagnostiku v kompetenci," dodává Polák.

autor: Miroslav Harnoch | 29. 3. 2018 6:25

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama