reklama
 
 

Na světový šampionát jede deset dráhařů

11. 4. 2006 12:00
Bordeaux/Praha - Celkem deset českých cyklistů bude na mistrovství světa na dráze ve francouzkém Bordeaux bojovat o medaile. A pro některé z nich není cenný titul nedostupný.

Infobox

Medaile české dráhové cyklistiky po rozpadu federace
Zlato:
 
2002 - Lada Kozlíková (scratch) 
Stříbro: 
2002 - Lada Kozlíková (bodovací závod) 
Bronz: 
1993 - Lubomír Hargaš, Arnošt Drcmánek (tandemy)
2000 - Pavel Buráň (keirin)
2004 - Ivan Vrba (keirin)

Na šampionátu se v první řadě po roční přestávce představí mistryně světa ve scratchi z roku 2002 Lada Kozlíková a výpravu posílí také Ondřej Sosenka. Držitel aktuálního světového rekordu v hodinovce startoval na oválu mezi světovou elitou naposledy před šesti lety. Pozornost budí i premiérová účast bikera Michala Prokopa, před třemi lety mistra světa ve fourcrossu.

Z pětice Čechů, kteří závodili na loňském mistrovství v Los Angeles, byla do výsledkových listin zanesena nejvýše jména Petra Lazara a Martina Bláhy. Předposlední vítězové Světového poháru v bodovačce dvojic skončili v této disciplíně na šestém místě.

Nejúspěšnější zemí se ve Spojených státech stala se ziskem čtyř zlatých, jedné stříbrné a jedné bronzové medaile Velká Británie. Na druhé příčce se umístili Nizozemci (2-3-3), s třetí nejcennější sbírkou se domů vraceli dráhaři Německa (2-0-1). Australané se sice radovali z devíti cenných kovů, ale jen z jednoho zlata. Přední pozice vyklidili Francouzi.

Český zástupce na stupně vítězů naposledy vystoupil v roce 2004. Na MS v Melbourne obsadil třetí místo v keirinu Ivan Vrba. Navlas stejného výsledku dosáhl v roce 2000 v Manchesteru i Pavel Buráň, nicméně všechny muže mezitím zastínila svými výsledky Kozlíková.

V Kodani v roce 2002 vybojovala vedle vítězství ve scratchi ještě stříbro z bodovacího závodu. První medaili po zániku federace, bronz, získal tandem Lubomír Hargaš, Arnošt Drcmánek.

Současný výčet českých a československých medailí, jejichž nejhodnotnější část spadá do 70. a 80. let minulého století, činí 46 (15-11-20) cenných kovů. První medailový zápis učinil Rudolf Vejtruba, druhý sprinter z MS v Berlíně roku 1901.

Nejslavnější léta domácích dráhařů odstartoval Jiří Daler. Vítěz stíhacího závodu na olympijských hrách v Tokiu 1964 a první čs. zlatý olympionik v cyklistice přidal v této disciplíně také medaile z MS: v témže roce bronz a za tři roky stříbro.

V dalších letech prožili Čechoslováci doslova medailové žně. Zářil olympijský vítěz z Montrealu 1976 Anton Tkáč, dvojnásobný mistr světa ve sprintu (1974 a 1978) a jednou bronzový v kilometru s pevným startem. Na velodromech kroužil rovněž čtyřikrát zlatý tandem Vladimír Vačkář, Miroslav Vymazal (4-1-1), mezi ženami sbírala úspěchy sprinterka Iva Zajíčková (0-2-4).

Slávu tandemů prodloužili v 80. letech trojnásobní mistři světa Ivan Kučírek, Pavel Martínek i jejich následovníci Roman Řehounek s Vítězslavem Vobořilem, dvojnásobní šampioni. Roku 1986 triumfovalo také družstvo stíhačů (Trčka, Černý, Buchta, Soukup), v bodovacím závodě vystoupil po Igoru Slámovi (1979) na nejvyšší stupeň i Martin Penc. Mistrem světa byl v roce 1985, za čtyři roky, už mezi profesionály, vybojoval bronz.

V 90. letech zasáhl tuzemskou dráhovou cyklistiku výrazný ústup ze slávy. Po sloučení závodů amatérů s profesionály (1993) se světovou elitou se ctí soupeřil dlouhou dobu pouze osamocený sprinter Buráň a byl to právě on, kdo na MS 2000 přerušil sedm let trvající medailový půst.

autor: ČTK | 11. 4. 2006 12:00

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama