Dosud na ni vylezl jediný Čech, Josef Rakoncaj, před více jak dvaceti lety. Langr se však expedice neúčastní kvůli nějakým zápisům do historie. "Ta hora se mi zkrátka hrozně líbí a přitahuje mě," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jak dlouho se na expedici na K2 připravujete?
Pro mě je to záležitost od února, od března. Původně jsem měl být s Kamilem Bortelem na Dhaulagiri (8167 m). Lezli jsme tam minulý rok a skončili asi 300 metrů pod vrcholem. Říkali jsme si s Kamilem, že bychom tam jeli znovu. Ale chlapi plánovali K2 pod vedením Leopolda Sulovského, tak jsme se přidali.
Oni tam byli v roce 2005, když jsem byl s Kamilem na Broad Peaku (8047 m). Když se jim tehdy nepodařilo dostat na vrchol K2, říkali, že by to chtěli do tří let zopakovat.
Nejhorší jsou finance
Kolik stojí expedice na nejtěžší osmitisícovku? Jak těžko se shánějí peníze?
Částka se pohybuje kolem několika milionů korun. Peníze se shánějí velmi špatně. Všechno je na poslední chvíli, je na to málo času. Když nevíte na sto procent, že jedete, je těžké přesvědčovat někoho o akci.
Kromě firem, které dodají výbavu, a různých sponzorů přispěje oběc, město či kraj. Bydlím v Linharticích u Moravské Třebové a vícehejtman Pardubického kraje pro mě udělal před médii monstrózní přijetí. Lidé si pak myslí, že jim z rozpočtu kraje kradu statisíce. Jenže já dostal deset tisíc. Jsem ale rád za každou korunu.
O kolik je jednodušší administrativně zajistit cestu z Pákistánu než z Číny?
S Čínou je to vždycky divoké. Když jsme tam byli roku 2003, rozjeli jsme se na tři osmitisícovky současně a měli jsme s Čínou obrovské problémy. S čínské strany se na osmitisícovky chodí jen zřídka. Z Pákistánu je to takové zažité. Po Karakoram Highway se většinou jede autobusem, pak džípem, poté následuje cesta s nosiči do základního tábora.
Jak bude výprava zajištěna co se týče šerpů či kyslíkových masek?
Máme v plánu mít asi dvě kyslíkové bomby, ale pouze z bezpečnostních důvodů. Jen pro případ, kdyby se stal nějaký průšvih při sestupu, abychom je měli po ruce. Ale nepolezeme s nimi, snižuje to hodnotu výkonu. Při lezení s kyslíkem jakoby jste byli o 2 km výškových níže. Šerpy budeme mít jen na donesení věcí do základního tábora, jinak polezeme bez výškových nosičů.
K2 se mi prostě líbí
Proč jste si ke zdolání K2 vybrali právě Česenovu cestu?
Před dvěma roky ji kluci z naší expedice lezli také, chtějí si ji zopakovat. Pro mě je to velmi zajímavá trasa.
Byli byste spokojení i s vylezením Česenovy cesty, aniž byste dosáhli vrcholu K2?
Určitě se to cení. Když už někdo do K2 nastoupí a vyleze tuto trasu, je to známka toho, že se nejedná o žádného amatéra. Obtížnost zvyšují i další věci, především počasí.
K2 je kouzelná a přitahující, zároveň však velmi obávaná hora. Vystoupila na ní necelá dvoustovka horolezců, každý osmý z nich tam však zahynul.
V naší expedici tam jedou jen lidé, co mají zkušenosti. Ostatně na K2 by neměl jet žádný nováček. Vedoucím expedice je Polda Súlovský, který jako první Čech vylezl na Everest a má za sebou několik dalších osmitisícovek a je velmi zkušený.
Láká vás na vrchol i fakt, že K2 je pro většinu horolezců věčnou výzvou, že vylézt jí se mezi horolezci obzvláště cení?
Rozhodně tam nejdu kvůli tomu, abych zaujímal místo v nějakém žebříčku. Jedná se mi o to, jak ta hora vypadá. Když jsem stál pod ní, moc se mi líbila a moc mě přitahovala a chtěl jsem si ji prostě vylézt. Těším se na ni. To je celé.
Radili jste se o výstupu s Josefem Rakoncajem, jenž dobyl jako jediný Čech K2, a to hned dvakrát?
S Rakem jsem se o tom nebavil. Polda to s ním možná řešil. Ale kluci z expedice dosáhli před dvěma lety 7500 metrů, takže měli za sebou to nejtěžší lezení. Myslím si proto, že mají terén zmapovaný a vědí, do čeho jdou.
Navíc mají čerstvější informace, hory se hrozně mění. Rak tam byl už před 20 lety. Na horách jsem zažil obrovské změny třeba už po pěti letech. Stejné cesty jsou po pár letech úplně jiné. Bývá na nich daleko větší či menší objektivní nebezpečí, hlavně podle zimy a tvaru ledovců. Třeba na Daulágiri v místech, kde jsme měli největší problémy, nezaznamenali kluci z dřívější expedice žádný problém.
Pomohou vám nějak v přípravách či i přímo na místě zkušenosti z vaší úspěšné expedice z roku 2005 na Broad Peak?
Pomohou mi hodně. Všechno je tam stejné až pod samotnou horu. Vím, do čeho jdu. Je dobré vědět, jaký je pod horu přístup. No a výstup, ten bude prostě až tam.
Hodně důležité je dojít zdravý do základního tábora a aklimatizovat se na výšku. Hodně lidí umřelo už v základním táboře. Člověk se musí udržet ve formě.
Stále mám za čím jít
Co považujete za svůj dosavadní horolezecký vrchol?
Vážím si každého vrcholu, všechno má svoje. V Americe, Asii, Africe, v Alpách, v Tatrách. Důležitý je pocit, že mě to baví a že z toho mám potěšení. Samozřejmě vylézt na K2 je sen každého horolezce. Kdybych před deseti lety věděl, že budu nyní moci lézt na K2, tak bych tomu nevěřil.
Jaké budete hledat výzvy v případě zdolání K2?
Jakmile zdoláte nějaký svůj sen, v momentě si vysníte druhý a ten vás táhne dál. Pořád je tu něco, za čím jdu. Nepamatuju si, že bych měl nějakou mezeru a nevěděl, co mám dělat.
Je K2 svou nepřístupností a obtížností dostatečně "chráněna" proti masovému á la horolezectví jako je tomu v případě Mt. Everestu?
Pevně v to doufám. Když má Everest dobrý rok, tak tam dokáže vystoupit 200 až 300 lidí. Na K2 mohou vylézt třeba jen 2 lidi za 2 roky, celý rok může hora nepřijímat.
Nicméně cestu, která otevírá přístup ke čtyřem osmitisícovkám, Pákistánci neustále zlepšují, aby tam přilákali co nejvíce trekařů, kteří se jdou jen projít kolem. Na místech, kde se stanuje, zbudovali záchody a sprchy, ale do sprch jsme radši nešli.
Mnoho lidí jde jen na trek kolem hor, někteří třeba lezou Gašerbrum I a Gašerbrum II, které patří mezi lehčí osmitisícovky. Co vím, tak se tam jen z České republiky chystá asi dvacítka horolezců. K2 ale stále budí velký respekt. Aspoň doufám.
Lezete i v České republice nebo na Slovensku? Které je vaše nejoblíbenější místo?
Je hromada míst po celé republice, kde se dá lézt. Já se poslední dobou hodně pohybuju v Tatrách. Moje manželka je totiž z Popradu a před každou expedicí je třeba u ní nasbírat body, aby mě pustila. Vybral jsem si ale skvěle, pouští mě a navíc při každé expedici zpracovává doma zprávy.
O průběhu české expedice na nejtěžší osmitisícovku vás budeme informovat na stránkách Aktuálně.cz.
